Dnes se konají různé vzpomínkové akce k uctění památky Milady Horákové, právničky a političky, která byla v roce 1950 komunisty nespravedlivě odsouzena k trestu smrti ve vykonstruovaném procesu.
Kromě Horákové si připomeneme i další osoby, které byly popraveny, mučeny a vězněny z politických důvodů. Na tento den připadá 73. výročí popravy Horákové, stejně jako vzpomínka na právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala nebo novináře Záviše Kalandry. Česká republika vyhlašuje 27. červen Dnem památky obětí komunistického režimu.
Vzpomínkové akce se budou konat na významných místech, mimo jiné v pražské pankrácké věznici, kde byli popraveni političtí vězni, u pomníku Milady Horákové na Malé Straně, v Hradci Králové a v Terezíně. Horáková, která se za druhé světové války účastnila protinacistického odboje, byla vězněna v Malé pevnosti Terezín. Odhalení pomníku s názvem „Památník JUDr. Milady Horákové“ od akademického sochaře Otmara Olivy se uskuteční v Knihovně Milady Horákové na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
27. června 1950 byli po vykonstruovaném „procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice“ popraveni Milada Horáková, Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Od roku 2004 si tento den připomínáme jako Den památky obětí komunistického režimu. pic.twitter.com/w23rgl7zlb
— Úřad vlády ČR (@strakovka) June 27, 2023
Osud Milady Horákové a dalších obětí komunismu uctí lidé v pondělí také v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Pozoruhodné je, že Milada Horáková má na vyšehradském hřbitově symbolický hrob, přesné místo jejího uložení však není známo.
Spolu s Horákovou čelilo vykonstruovanému procesu dalších 12 osob, které byly obviněny z účasti na špionážní síti. Horáková, Pecl, Buchal a Kalandra byli 8. června 1950 odsouzeni k trestu smrti a o 19 dní později v pankrácké věznici popraveni. Přestože byly rozsudky v roce 1968 zrušeny, k plné soudní rehabilitaci popravených osob došlo až po roce 1989.
Milada Horáková, právnička, bývalá poslankyně národně socialistické strany a obhájkyně práv žen, se za druhé světové války aktivně podílela na protinacistickém odboji. Za svou účast v Ženské národní radě byla vězněna gestapem. Bojovala také proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla nespravedlivě odsouzena k trestu smrti v politickém procesu za údajnou špionáž a velezradu. Navzdory mezinárodnímu úsilí o intervenci v její prospěch byla popravena. Horáková zůstává jedinou ženou, která byla v Československu odsouzena a popravena komunisty na základě politického procesu.
Podle historiků bylo po únoru 1948 z politických důvodů popraveno přibližně 250 lidí. Kromě toho zemřelo ve věznicích a táborech nejméně 4 500 osob v důsledku mučení nebo tvrdých životních podmínek. Vladivoj Tomek je považován za poslední osobu, která byla v Československu popravena z politických důvodů. Byl popraven v pankrácké věznici 17. listopadu 1960 ve věku 27 let.
