Protext ČTKČeská pobočka HWPL uspořádala historicky první workshop o mírové žurnalistice

Česká pobočka HWPL uspořádala historicky první workshop o mírové žurnalistice

Praha 6. května 2023 (PROTEXT) – Česká pobočka mezinárodní mírové organizace HWPL uspořádala pro české a německé novináře vůbec první online seminář o mírové žurnalistice. V průběhu nabitého programu se účastníci mohli důkladněji seznámit s tímto inovativním konceptem, který prozatím není na českých vysokých školách běžnou součástí výuky. Novináři si na workshopu zároveň vyslechli autentická svědectví válečných reportérů a fotografů, kteří mají bohaté zkušenosti s pohybem ve válečných zónách. Spolupořadatelem události s názvem: „Význam médií v čase války: Jak vytvářet vyvážený mediální obsah” byla i německá pobočka HWPL.

Workshop, který v České republice zatím nemá obdoby, proběhl ve středu, 26. dubna 2023, online prostřednictvím aplikace Zoom a byl rozdělen do tří hlavních částí. Nejprve si účastníci mohli vyslechnout svědectví válečných novinářů, poté následovala přednáška o mírové žurnalistice a nakonec v rámci třetí a poslední části probíhala diskuse.

Webinář odstartovaly výpovědi českých válečných novinářů, kteří po propuknutí ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022 jako první informovali o dění na frontě. Jedním z řečníků byl i bývalý voják a spolupracovník České televize Tomáš Vlach, který své zážitky z válkou zmítané země podpořil bohatým obrazovým materiálem. Jako válečný reportér Vlach v minulosti dokumentoval nejen dění na Ukrajině, ale i v Afghánistánu ovládaném radikálním hnutím Tálibán. Na hrůzy války se snaží veřejnost upozorňovat – nedávno například prostřednictvím drastických záběrů na umučená těla padlých vojáků.

„Na Ukrajinu jsem přiletěl posledním komerčním letem ukrajinských aerolinek v noci z 23. na 24. února 2022 a stal jsem se svědkem všech těch událostí spojených se začátkem války. Pro novináře to bylo hodně těžké období, protože nikdo neočekával, že by válka mohla propuknout, nikdo nebyl připravený na ten chaos,” uvedl během přednášky Tomáš Vlach.

Své zkušenosti s válkou na Ukrajině účastníkům workshopu předal i fotograf Moravskoslezského deníku Lukáš Kaboň, který se letos dostal mezi finalisty prestižní soutěže Czech Press Photo. Za sérii fotek humanitárního vlaku na Ukrajinu, které pořídil v prvních dnech ruské invaze, dokonce obdržel cenu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

„Jedná se o první humanitární vlak, který přepravoval pomoc z České republiky na Ukrajinu. Všichni tehdy chtěli pomoct. Místo původně plánovaných 24 hodin cesta trvala tři dny. Bylo to hodně náročné. Po cestě zpět do Česka jsme s sebou chtěli vzít i nějaké uprchlíky, ale kvůli byrokracii to vůbec nebylo jednoduché,” vzpomínal na první dny války na Ukrajině Lukáš Kaboň.

Svědectví českých novinářů připomnělo, jak důležité je v dnešní době usilovat o dosažení udržitelného míru nejen na Ukrajině, ale i v dalších zemích světa. Důležitou roli v procesu utváření míru přitom mohou sehrát i média, která pomáhají formovat veřejné mínění a politické názory občanů. I proto bylo hlavním cílem workshopu seznámit české a německé novináře s konceptem „mírové žurnalistiky“, jehož otcem je oceňovaný norský novinář a sociolog Johan Vincent Galtung.

Koncept mírové žurnalistiky se zaměřuje na to, aby všechny strany konfliktu dostaly stejný prostor pro vyjádření. Snaží se zachytit veškeré utrpení, pojmenovává všechny zločince a odhaluje nepravdy na všech stranách. Jeho cílem je zkoumat strukturální a kulturní příčiny vzniku konfliktů, zaměřuje se na jejich prevenci a válku a zbraně vnímá jako závažný problém. Propaguje mírové iniciativy, a to i v případě, že se jedná o mírotvůrce tzv. „z lidu”. Média jsou navíc v rámci tohoto přístupu vnímána jako klíčoví aktéři v oblasti podpory mírového úsilí, kteří mohou významným způsobem přispět k úspěchu mírového procesu.

Přednášku o konceptu mírové žurnalistiky si pro účastníky semináře připravila vedoucí PR oddělení německé pobočky HWPL Debora Traub: „Vím, že novináři nemohou s okamžitou platností uvést do praxe všechny charakteristické znaky mírové žurnalistiky. V cestě jim stojí spousta překážek včetně časového presu. Myslím ale, že se jedná a klíčový nástroj. Je důležité o něm vědět a pokusit se postupně implementovat do praxe aspoň některé body. Věřím, že i novináři mohou mít velký vliv na vyřešení světových konfliktů.”

Workshop byl zakončen společnou diskusí, během které mohli novináři z Česka i Německa sdílet své názory na to, zda a jakým způsobem by bylo možné koncept mírové žurnalistiky přenést do praxe. Seminář o mírové žurnalistice chce česká pobočka mezinárodní mírové organizace HWPL pro velký úspěch v nejbližší době zopakovat. Uskutečnit by se měl už v průběhu června v některém z konferenčních sálů v Praze.

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

Severina Papis

PR oddělení HWPL

e-mail: public.relations@hwpl.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Paradox klimatických změn: USA čelí intenzivnímu suchu, lesním požárům i záplavám současně

Zatímco americký prezident Donald Trump označuje klimatické změny za největší podvod v historii, Spojené státy zasáhlo na jedné straně sucho a lesní požáry, na druhé straně prudké záplavy. Tyto zdánlivě nesouvisející události posilují klimatické změny. Do USA se navíc dostává kouř z lesních požárů v Kanadě.

Ve světových vodách ubývá kyslík

Množství kyslíku ve světových oceánech, jezerech, řekách i pobřežních vodách postupně klesá. Tento proces ohrožuje vodní organismy, narušuje fungování ekosystémů a může oslabit přirozené mechanismy, které pomáhají regulovat klima na Zemi.

Ukrajina hlásí zasažení 13 ruských plavidel za 48 hodin

Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři 13 ruských plavidel. Dnes to na síti Telegram oznámil velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar. Ruské ministerstvo obrany mezitím ohlásilo, že ruské síly v noci zaútočily v ukrajinské Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem.

Francie jako první v Evropě zakázala sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament v úterý schválil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Jedná se o první takový zákaz v Evropě. Vlastní pravidla pro věkové omezení však připravuje zhruba desítka dalších evropských zemí. Česká vláda například podpořila zákaz mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení ve školách. Některé země Evropské unie (EU) požadují celounijní postup.

Írán v odvetě zaútočil na americká zařízení v Kuvajtu, Bahrajnu a Jordánsku

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na dnešek novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média informují o explozích na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu. Íránská armáda k ránu odpověděla odvetnými dronovými útoky na americká vojenská zařízení v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu, informovala íránská tisková agentura IRNA.

Galaxy dá pět milionů dolarů na ochranu bitcoinu před kvantovými počítači

Kvantové počítače zatím zabezpečení bitcoinu prolomit nedokážou, jejich vývoj ale postupuje rychle. Společnost Galaxy proto vyčlenila až pět milionů dolarů na projekty, které mají nejznámější kryptoměnu připravit na budoucí technologickou hrozbu.

Otřesy v Ukrajinské armádě: Zelenskyj odvolal Syrského

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer oznámil změnu na postu vrchního velitele ukrajinské armády. Dosavadního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandra Syrského nahradí Mychajlo Drapatyj. Jedná se o reakci na rozsáhlé protesty proti odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova. Ten se dostal do konfliktu se Syrským.

Moldavský parlament zvolil investora Vasileho Tofana premiérem. Má urychlit proces přistoupení k EU

Moldavský parlament schválil novou vládu premiéra Vasileho Tofana. Politický nováček chce oživit ekonomiku, omezit rozpočtový schodek a urychlit vstup země do Evropské unie. Kabinet čeká náročný úkol v době, kdy Moldavsko čelí slabému růstu i dopadům války na sousední Ukrajině.

Britská exministryně Widdecombe byla zavražděna 21 údery kladivem, řekl u soudu prokurátor

Britská justice vyšetřuje vraždu bývalé političky Ann Widdecombe, která byla podle obžaloby ve svém domě v anglickém Devonu usmrcena opakovanými údery kladivem. Z útoku, jenž se odehrál 8. července, existuje záznam z bezpečnostních kamer. Policie prověřuje i možnost, že čin měl politický či teroristický motiv.

Zpomalení úbytku arktického ledu skončilo

Arktický mořský led po krátkém období relativního klidu znovu rychle ubývá. Nová studie ukazuje, že domnělé zpomalení tání bylo jen dočasné. Mezi lety 2024 a 2025 navíc vědci zaznamenali největší meziroční zimní pokles rozsahu mořského ledu od začátku satelitních měření.

Podvodné gangy připravily oběti v Asii a Tichomoří o nejméně 88 miliard dolarů

Obyvatelé Asie a Tichomoří přišli během loňského roku kvůli podvodům o desítky miliard dolarů. Zločinecké skupiny rozšiřují své působení do dalších částí světa, využívají umělou inteligenci a jejich organizace stále více připomíná fungování velkých firem.

Kevin Hart omylem skončí na divoké rozlučce se svobodou. Nová komedie míří na Netflix

Kevin Hart se v nové komedii 72 Hours pokusí zachránit skomírající kariéru výletem s partou o generaci mladších mužů. Na jejich rozlučku se svobodou se přitom dostane úplnou náhodou. Film plný večírků, problémů s policií a generačních střetů dorazí na Netflix 24. července.

Libanonská armáda se po stažení Izraele rozmísťuje v „pilotní zóně“

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad částí jihu země, odkud se stáhly izraelské jednotky. Jde o první zkoušku dohody zprostředkované Spojenými státy, která počítá s postupným odchodem Izraele a odzbrojením Hizballáhu v několika vybraných oblastech.

V Bologni protestovaly stovky lidí po úmrtí muže při policejním zásahu

Italská policie se v pondělí večer v severoitalském městě Bologna střetla s demonstranty protestujícími po smrti muže, který zemřel, když se ho strážníci pokoušeli zadržet. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Záběry z nedělního incidentu, které natočil jeden z obyvatel a které se hojně šířily na internetu, vyvolaly protesty stovek lidí. Podle policie utrpělo při pondělních střetech zranění 64 strážníků.

Trump uvalil na Kanadu cla ve výši 50 procent. Obhajuje je diskriminací USA

Americký prezident Donald Trump oznámil uvalení cel ve výši 50 procent na některé zboží dovážené z Kanady.Bílý dům tento krok zdůvodňuje znevýhodňováním amerických aut, mléčných výrobků a alkoholu ze strany Ottawy. Premiér Mark Carney oznámil zintenzivnění obchodních rozhovorů. Zaznívají však hlasy vyzývající k odvetě. Kanada byla loni jednou z mála zemí, která na Trumpova cla reagovala.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama