Červené víno si lidé často spojují s dlouhověkostí, hlavně kvůli takzvaným „modrým zónám“, kde se řada lidí dožívá vysokého věku. V Sardinii a na řecké Ikarii je běžné dát si sklenku vína s jídlem a ve společnosti. Není ale jasné, jestli za delším životem stojí víno, nebo spíš celkový životní styl.
V těchto oblastech lidé obvykle jedí hodně rostlinné stravy, pravidelně se hýbou a mají silné vazby s rodinou a komunitou. Odborníci upozorňují, že u malých dávek alkoholu se výsledky studií různí, zatímco u vyšší konzumace jsou rizika dobře popsaná, hlavně pro srdce a cévy.
Některé výzkumy naznačují, že „lehké“ pití může souviset s nižším rizikem srdečních onemocnění. Zároveň se mluví o polyfenolech v červeném víně, ale není potvrzené, že mají zásadní efekt, a možná jich ve sklenici ani není dost.
U části studií se objevuje i souvislost mezi mírným pitím a nižším rizikem diabetu 2. typu, ale není to důkaz, že víno „léčí“.
Zásadní problém je, že alkohol je karcinogen a pro rakovinu neexistuje bezpečná dávka. Navíc se malé množství snadno změní ve větší. Pokud si někdo víno dá, největší smysl dává držet se malých porcí a brát ho spíš jako doplněk k jídlu a sociálnímu kontaktu, ne jako recept na dlouhý život.
