Protext ČTKBudapešť by měla od EU dostat každý cent, řekl maďarský europoslanec

Budapešť by měla od EU dostat každý cent, řekl maďarský europoslanec

Štrasburk – Maďarsko by mělo od Evropské unie dostat veškeré zmražené finance, vyzval dnes europoslanec maďarské vládní strany Fidesz Balázs Hidvéghi. Na plenární schůzi ve Štrasburku také obvinil Evropský parlament (EP) z diktátorských praktik poté, co šéfové téměř všech parlamentních frakcí hovořili o vydírání ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten v prosinci zablokoval přijetí revize víceletého finančního rámce EU a s ním také 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi.

Europoslanci se dnes sešli den před hlasováním o zatím neostřeji formulovaném návrhu rezoluce vůči Budapešti, kterou kritizují za údajné porušování zásad právního státu a vydírání evropských institucí. Jim podle návrhu usnesení Budapešť znemožňuje přijímat strategická rozhodnutí a nutí je vyplatit zmražené desítky miliard eur z unijních fondů.

Úterní podoba návrhu kromě maďarského premiéra Orbána na několika místech zmiňovala rovněž předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která dnešní rozpravu ve Štrasburku zahájila. Šéfka EK hájila jednání unijní exekutivy, která den před prosincovým hlasováním členských států o rozšiřování EU vyplatila Maďarsku 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun). Orbán nakonec před klíčovým hlasováním opustil místnost, a umožnil tak schválení otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou.

„Loni v květnu Maďarsko přijalo nový zákon v rámci justiční reformy, který odpovídal na řadu našich doporučení… posílil nezávislost soudů a omezil možnost politického vměšování do soudnictví,“ uvedla von der Leyenová a dodala, že další desítky miliard eur pro Maďarskou zůstanou zablokované, dokud Budapešť nenaplní další podmínky ohledně zásad právního státu a lidských práv.

Její úvodní slova však dnes nepřesvědčila lídry největších frakcí EP; takřka každý z nich ve svém úvodním projevu zmínil Orbána v souvislosti s „vydíráním“. Například místopředsedkyně evropských Zelených Terry Reintkeová řekla, že „Ukrajinci pokládají životy a bojují i za naší svobodu“, zatímco „Putinův nejlepší služebník sedí u stolu Evropské rady“. „Je to vtip. A velmi špatný vtip,“ dodala Reintkeová.

Maďarský europoslanec Hidvéghi naopak obvinil Evropský parlament z „ideologického vydírání“ a dodal, že europoslanci „by se měli podívat na to, co se děje v Polsku, pokud chtějí vidět skutečnou krizi právního státu“.

Představitel lidovecké frakce (EPP), německý europoslanec Manfred Weber apeloval na nutnost evropské jednoty v nejisté době a podle návrhu rezoluce vyzval, aby členské státy EU zahájily jednání o případném odebrání hlasovacích práv Maďarsku.

„Poddáváme se Orbánovu vydírání,“ řekl místopředseda evropských socialistů (S&D) Pedro Marques. „Evropa opět stojí před existenční hrozbou… a populisté se nám smějí, protože ví, že jejich popularitu bude živit frustrace lidí,“ dodal.

Mírnější byl místopředseda evropských konzervativců a reformistů Nicola Procaccini, který apeloval, aby parlament uznal pozitivní kroky, které Maďarsko učinilo. „Samozřejmě, že (vůči Budapešti) musíme zaujmout pevnou pozici. Ale musíme také naslouchat. Neustálé útoky na Maďarsko jej mohou obrátit proti nám… jeden z pozměňovacích návrhů (rezoluce) by například znamenal, že maďarští studenti by se neúčastnili programu Erasmus,“ řekl italský europoslanec.

O rezoluci bude EP hlasovat ve čtvrtek a podle médií lze očekávat, že ji v určité podobě schválí. Kromě výzvy k členským státům, aby začaly jednat o eventuálním odebrání hlasovacích práv Maďarsku, rezoluce žádá parlamentní právní výbor, aby se zabýval otázkou, zda EK jednala právně, když Maďarsku v prosinci vyplatila deset miliard eur.

 

Doporučujeme

Střílel jsem na černochy a Araby, řekl podezřelý z teroristického útoku ve Francii. Doma měl Mein Kampf

Páteční střelba na předměstí Paříže, při níž zemřel jeden člověk a dalších pět utrpělo zranění, měla zřejmě rasistický motiv. Devětatřicetiletý podezřelý Kevin T. policistům po svém zadržení řekl, že chtěl útočit na černochy a Araby.

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.

Finská vláda udělila licenci na provoz prvního trvalého jaderného úložiště světa

Finská vláda udělila firmě Posiva povolení k provozu prvního trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva na světě. Ve čtvrtek o tom informovala tato společnost, která má zřízení a správu zařízení na starosti. Stalo se tak 22 let po začátku stavby vyhloubené v žulovém masivu asi 450 metrů pod povrchem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama