2.1 C
Czech
Úterý 25. listopadu 2025
Protext ČTKBudapešť by měla od EU dostat každý cent, řekl maďarský europoslanec

Budapešť by měla od EU dostat každý cent, řekl maďarský europoslanec

Štrasburk – Maďarsko by mělo od Evropské unie dostat veškeré zmražené finance, vyzval dnes europoslanec maďarské vládní strany Fidesz Balázs Hidvéghi. Na plenární schůzi ve Štrasburku také obvinil Evropský parlament (EP) z diktátorských praktik poté, co šéfové téměř všech parlamentních frakcí hovořili o vydírání ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten v prosinci zablokoval přijetí revize víceletého finančního rámce EU a s ním také 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi.

Europoslanci se dnes sešli den před hlasováním o zatím neostřeji formulovaném návrhu rezoluce vůči Budapešti, kterou kritizují za údajné porušování zásad právního státu a vydírání evropských institucí. Jim podle návrhu usnesení Budapešť znemožňuje přijímat strategická rozhodnutí a nutí je vyplatit zmražené desítky miliard eur z unijních fondů.

Úterní podoba návrhu kromě maďarského premiéra Orbána na několika místech zmiňovala rovněž předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která dnešní rozpravu ve Štrasburku zahájila. Šéfka EK hájila jednání unijní exekutivy, která den před prosincovým hlasováním členských států o rozšiřování EU vyplatila Maďarsku 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun). Orbán nakonec před klíčovým hlasováním opustil místnost, a umožnil tak schválení otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou.

„Loni v květnu Maďarsko přijalo nový zákon v rámci justiční reformy, který odpovídal na řadu našich doporučení… posílil nezávislost soudů a omezil možnost politického vměšování do soudnictví,“ uvedla von der Leyenová a dodala, že další desítky miliard eur pro Maďarskou zůstanou zablokované, dokud Budapešť nenaplní další podmínky ohledně zásad právního státu a lidských práv.

Její úvodní slova však dnes nepřesvědčila lídry největších frakcí EP; takřka každý z nich ve svém úvodním projevu zmínil Orbána v souvislosti s „vydíráním“. Například místopředsedkyně evropských Zelených Terry Reintkeová řekla, že „Ukrajinci pokládají životy a bojují i za naší svobodu“, zatímco „Putinův nejlepší služebník sedí u stolu Evropské rady“. „Je to vtip. A velmi špatný vtip,“ dodala Reintkeová.

Maďarský europoslanec Hidvéghi naopak obvinil Evropský parlament z „ideologického vydírání“ a dodal, že europoslanci „by se měli podívat na to, co se děje v Polsku, pokud chtějí vidět skutečnou krizi právního státu“.

Představitel lidovecké frakce (EPP), německý europoslanec Manfred Weber apeloval na nutnost evropské jednoty v nejisté době a podle návrhu rezoluce vyzval, aby členské státy EU zahájily jednání o případném odebrání hlasovacích práv Maďarsku.

„Poddáváme se Orbánovu vydírání,“ řekl místopředseda evropských socialistů (S&D) Pedro Marques. „Evropa opět stojí před existenční hrozbou… a populisté se nám smějí, protože ví, že jejich popularitu bude živit frustrace lidí,“ dodal.

Mírnější byl místopředseda evropských konzervativců a reformistů Nicola Procaccini, který apeloval, aby parlament uznal pozitivní kroky, které Maďarsko učinilo. „Samozřejmě, že (vůči Budapešti) musíme zaujmout pevnou pozici. Ale musíme také naslouchat. Neustálé útoky na Maďarsko jej mohou obrátit proti nám… jeden z pozměňovacích návrhů (rezoluce) by například znamenal, že maďarští studenti by se neúčastnili programu Erasmus,“ řekl italský europoslanec.

O rezoluci bude EP hlasovat ve čtvrtek a podle médií lze očekávat, že ji v určité podobě schválí. Kromě výzvy k členským státům, aby začaly jednat o eventuálním odebrání hlasovacích práv Maďarsku, rezoluce žádá parlamentní právní výbor, aby se zabýval otázkou, zda EK jednala právně, když Maďarsku v prosinci vyplatila deset miliard eur.

 

Reklama

Doporučujeme

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.

Australská konzervativní senátorka přišla do Senátu na protest v burce. Vyvolala tím pozdvižení

Australská senátorka Pauline Hanson vyvolala v parlamentu pozdvižení, když se po zamítnutí svého návrhu zákona o zákazu zahalování obličeje na veřejnosti objevila v jednacím sále oblečená v burce. Hanson, která dlouhodobě tento zákaz propaguje, tak protestovala proti rozhodnutí senátu návrh zamítnout.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama