-10.2 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Protext ČTKBudapešť by měla od EU dostat každý cent, řekl maďarský europoslanec

Budapešť by měla od EU dostat každý cent, řekl maďarský europoslanec

Štrasburk – Maďarsko by mělo od Evropské unie dostat veškeré zmražené finance, vyzval dnes europoslanec maďarské vládní strany Fidesz Balázs Hidvéghi. Na plenární schůzi ve Štrasburku také obvinil Evropský parlament (EP) z diktátorských praktik poté, co šéfové téměř všech parlamentních frakcí hovořili o vydírání ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten v prosinci zablokoval přijetí revize víceletého finančního rámce EU a s ním také 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi.

Europoslanci se dnes sešli den před hlasováním o zatím neostřeji formulovaném návrhu rezoluce vůči Budapešti, kterou kritizují za údajné porušování zásad právního státu a vydírání evropských institucí. Jim podle návrhu usnesení Budapešť znemožňuje přijímat strategická rozhodnutí a nutí je vyplatit zmražené desítky miliard eur z unijních fondů.

Úterní podoba návrhu kromě maďarského premiéra Orbána na několika místech zmiňovala rovněž předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která dnešní rozpravu ve Štrasburku zahájila. Šéfka EK hájila jednání unijní exekutivy, která den před prosincovým hlasováním členských států o rozšiřování EU vyplatila Maďarsku 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun). Orbán nakonec před klíčovým hlasováním opustil místnost, a umožnil tak schválení otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou.

„Loni v květnu Maďarsko přijalo nový zákon v rámci justiční reformy, který odpovídal na řadu našich doporučení… posílil nezávislost soudů a omezil možnost politického vměšování do soudnictví,“ uvedla von der Leyenová a dodala, že další desítky miliard eur pro Maďarskou zůstanou zablokované, dokud Budapešť nenaplní další podmínky ohledně zásad právního státu a lidských práv.

Její úvodní slova však dnes nepřesvědčila lídry největších frakcí EP; takřka každý z nich ve svém úvodním projevu zmínil Orbána v souvislosti s „vydíráním“. Například místopředsedkyně evropských Zelených Terry Reintkeová řekla, že „Ukrajinci pokládají životy a bojují i za naší svobodu“, zatímco „Putinův nejlepší služebník sedí u stolu Evropské rady“. „Je to vtip. A velmi špatný vtip,“ dodala Reintkeová.

Maďarský europoslanec Hidvéghi naopak obvinil Evropský parlament z „ideologického vydírání“ a dodal, že europoslanci „by se měli podívat na to, co se děje v Polsku, pokud chtějí vidět skutečnou krizi právního státu“.

Představitel lidovecké frakce (EPP), německý europoslanec Manfred Weber apeloval na nutnost evropské jednoty v nejisté době a podle návrhu rezoluce vyzval, aby členské státy EU zahájily jednání o případném odebrání hlasovacích práv Maďarsku.

„Poddáváme se Orbánovu vydírání,“ řekl místopředseda evropských socialistů (S&D) Pedro Marques. „Evropa opět stojí před existenční hrozbou… a populisté se nám smějí, protože ví, že jejich popularitu bude živit frustrace lidí,“ dodal.

Mírnější byl místopředseda evropských konzervativců a reformistů Nicola Procaccini, který apeloval, aby parlament uznal pozitivní kroky, které Maďarsko učinilo. „Samozřejmě, že (vůči Budapešti) musíme zaujmout pevnou pozici. Ale musíme také naslouchat. Neustálé útoky na Maďarsko jej mohou obrátit proti nám… jeden z pozměňovacích návrhů (rezoluce) by například znamenal, že maďarští studenti by se neúčastnili programu Erasmus,“ řekl italský europoslanec.

O rezoluci bude EP hlasovat ve čtvrtek a podle médií lze očekávat, že ji v určité podobě schválí. Kromě výzvy k členským státům, aby začaly jednat o eventuálním odebrání hlasovacích práv Maďarsku, rezoluce žádá parlamentní právní výbor, aby se zabýval otázkou, zda EK jednala právně, když Maďarsku v prosinci vyplatila deset miliard eur.

 

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama