Protext ČTKBudapešť by měla od EU dostat každý cent, řekl maďarský europoslanec

Budapešť by měla od EU dostat každý cent, řekl maďarský europoslanec

Štrasburk – Maďarsko by mělo od Evropské unie dostat veškeré zmražené finance, vyzval dnes europoslanec maďarské vládní strany Fidesz Balázs Hidvéghi. Na plenární schůzi ve Štrasburku také obvinil Evropský parlament (EP) z diktátorských praktik poté, co šéfové téměř všech parlamentních frakcí hovořili o vydírání ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten v prosinci zablokoval přijetí revize víceletého finančního rámce EU a s ním také 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na podporu Ukrajiny, která čelí ruské agresi.

Europoslanci se dnes sešli den před hlasováním o zatím neostřeji formulovaném návrhu rezoluce vůči Budapešti, kterou kritizují za údajné porušování zásad právního státu a vydírání evropských institucí. Jim podle návrhu usnesení Budapešť znemožňuje přijímat strategická rozhodnutí a nutí je vyplatit zmražené desítky miliard eur z unijních fondů.

Úterní podoba návrhu kromě maďarského premiéra Orbána na několika místech zmiňovala rovněž předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, která dnešní rozpravu ve Štrasburku zahájila. Šéfka EK hájila jednání unijní exekutivy, která den před prosincovým hlasováním členských států o rozšiřování EU vyplatila Maďarsku 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun). Orbán nakonec před klíčovým hlasováním opustil místnost, a umožnil tak schválení otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou.

„Loni v květnu Maďarsko přijalo nový zákon v rámci justiční reformy, který odpovídal na řadu našich doporučení… posílil nezávislost soudů a omezil možnost politického vměšování do soudnictví,“ uvedla von der Leyenová a dodala, že další desítky miliard eur pro Maďarskou zůstanou zablokované, dokud Budapešť nenaplní další podmínky ohledně zásad právního státu a lidských práv.

Její úvodní slova však dnes nepřesvědčila lídry největších frakcí EP; takřka každý z nich ve svém úvodním projevu zmínil Orbána v souvislosti s „vydíráním“. Například místopředsedkyně evropských Zelených Terry Reintkeová řekla, že „Ukrajinci pokládají životy a bojují i za naší svobodu“, zatímco „Putinův nejlepší služebník sedí u stolu Evropské rady“. „Je to vtip. A velmi špatný vtip,“ dodala Reintkeová.

Maďarský europoslanec Hidvéghi naopak obvinil Evropský parlament z „ideologického vydírání“ a dodal, že europoslanci „by se měli podívat na to, co se děje v Polsku, pokud chtějí vidět skutečnou krizi právního státu“.

Představitel lidovecké frakce (EPP), německý europoslanec Manfred Weber apeloval na nutnost evropské jednoty v nejisté době a podle návrhu rezoluce vyzval, aby členské státy EU zahájily jednání o případném odebrání hlasovacích práv Maďarsku.

„Poddáváme se Orbánovu vydírání,“ řekl místopředseda evropských socialistů (S&D) Pedro Marques. „Evropa opět stojí před existenční hrozbou… a populisté se nám smějí, protože ví, že jejich popularitu bude živit frustrace lidí,“ dodal.

Mírnější byl místopředseda evropských konzervativců a reformistů Nicola Procaccini, který apeloval, aby parlament uznal pozitivní kroky, které Maďarsko učinilo. „Samozřejmě, že (vůči Budapešti) musíme zaujmout pevnou pozici. Ale musíme také naslouchat. Neustálé útoky na Maďarsko jej mohou obrátit proti nám… jeden z pozměňovacích návrhů (rezoluce) by například znamenal, že maďarští studenti by se neúčastnili programu Erasmus,“ řekl italský europoslanec.

O rezoluci bude EP hlasovat ve čtvrtek a podle médií lze očekávat, že ji v určité podobě schválí. Kromě výzvy k členským státům, aby začaly jednat o eventuálním odebrání hlasovacích práv Maďarsku, rezoluce žádá parlamentní právní výbor, aby se zabýval otázkou, zda EK jednala právně, když Maďarsku v prosinci vyplatila deset miliard eur.

 

Doporučujeme

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama