Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany budou dnes večer hlasovat o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 Graham Brady uvedl, že obdržel dostatek podpisů pro vyvolání hlasování. Výsledek se čeká kolem 21:00 SELČ.
Aby mohli britští konzervativní poslanci hlasovat o nedůvěře vůči svému premiérovi, musí tento záměr šéfovi parlamentní skupiny oznámit nejméně 15 procent z nich, což nyní znamená alespoň 54 členů sněmovny.
Poslanec za konzervativní stranu Jesse Norman řekl BBC, že tento dopis poslal, jelikož Johnson v úřadu premiéra „uplatňuje kulturu ledabylého porušování zákona“.
„Hlasování o nedůvěře se uskuteční dnes v dolní komoře Parlamentu mezi 19:00 a 21:00 SELČ,“ sdělil dnes ráno novinářům Brady. Johnson bude odvolán, pokud mu nedůvěru vysloví většina, tedy 180 poslanců jeho strany.
Podle analytiků britských médií by Johnson měl hlasování o nedůvěře ustát. Politický zpravodaj BBC Iain Watson hovoří o 120 až 130 poslancích, kteří se vysloví proti premiérovi.
Johnson dnes v 17:00 SELČ neveřejně promluví k poslancům své strany, kteří nejsou členy jeho vlády. Podle BBC je nejspíš plánuje upozornil, že „jsou to labouristé, kteří ho chtějí odstranit“, a připomenout jim, že „je vítězem voleb“, které byly pro konzervativce největší výhrou za generaci a že všechna jeho velká rozhodnutí byla správná.
Podle BBC už 16 z 22 konzervativních členů Johnsonova kabinetu veřejně prohlásilo, že se v dnešním tajném hlasování vysloví pro to, aby ministerský předseda ve funkci zůstal.
„Distribucí (koronavirových) vakcín i naší odpovědí na ruskou agresi náš premiér prokázal silné vedení, které naše země potřebuje,“ napsal dnes na svůj twitterový účet ministr financí Rishi Sunak.
Ministryně zahraničí Liz Trussová, o níž se hovoří jako o nejpravděpodobnější případné následnici Johnsona v případě jeho odvolání, na twitteru premiérovi slíbila „stoprocentní podporu při dnešním hlasování“ a vyzvala své kolegy, aby se rozhodli stejně.
Ačkoliv zpráva o plánovaném hlasování o nedůvěře se objevila na veřejnosti až dnes, poslanci konzervativní strany již v neděli obdrželi jednostránkový dopis, v němž Johnsonovi spolupracovníci vysvětlují, proč by měli premiéra při hlasování podpořit. Dopis například varuje před „občanskou válkou“ v konzervativní straně, z níž budou těžit labouristé, vyzdvihuje Johnsonovo řešení kriminality, snižování daní, zdravotnické reformy i „prolomení“ patové situace kolem brexitu, který paralyzoval britskou politiku.
Dopis poslancům napsal dnes i sám Johnson. Většina jeho obsahu se týká politických rozhodnutí a úspěchů, kterých dosáhl, i rozhodnutí, jež jako šéf konzervativců a premiér plánuje učinit.
Ve vztahu ke svým kauzám premiér na poslance apeluje, že „dnešním hlasováním mohou ukončit oblíbenou mediální posedlost“. Ví prý, že čelil velké vlně kritiky, což „bylo bolestivé pro celou stranu“.
„Něco z té kritiky bylo fér, něco méně. Pádným argumentům jsem naslouchal, poučil se a udělal značné změny,“ napsal premiér.
Šéf opozičních labouristů Keir Starmer vyzval konzervativce, aby hlasovali proti Johnsonovi. Rádiu LBC řekl, že Johnson „ztratil důvěru země“ a u veřejnosti „existuje povědomí o tom, že (Johnson) o spoustě věcech neříká pravdu“.
Pokud Johnson dnešní hlasování ustojí, dalších 12 měsíců se podle pravidel konzervativní strany tato procedura nemůže znovu uskutečnit. Brady dnes ovšem na tiskové konferenci prohlásil, že pravidla se „technicky vzato mohou změnit“.
Někteří komentátoři připomínají, že britské premiérky Margaret Thatcherová a Theresa Mayová ustály hlasování o nedůvěře, ale obě se posléze samy úřadu vzdaly: Thatcherová po osmi dnech a Mayová po šesti měsících. Další premiér John Major, který také v roce 1993 prošel hlasováním o nedůvěře, sice nerezignoval, ale v následujících volbách utrpěl drtivou porážku.
Hlasování o nedůvěře v lídra konzervativců a premiéra vyhlašuje předseda parlamentní skupiny Výbor 1992. Součástí skupiny jsou poslanci ze „zadních lavic“, kteří nezastávají žádnou vládní funkci. Výbor funguje především jako styčný bod mezi řadovými poslanci strany a jejím vedením, případně samotným premiérem.
Krizi důvěry ve vlastní straně čelí Johnson poté, co se od listopadu minulého roku potýká se skandálem označovaným jako Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v přísném koronavirovém lockdownu. Pro účast na jednom z večírků udělila policie Johnsonovi pokutu 50 liber.
Úřednice Sue Grayová, pověřená vyšetřováním dění v Downing Street za lockdownu, zveřejnila na konci května svá zjištění. Ve zprávě mimo jiné hovoří o „opilectví“ a „nevhodném chování vůči úklidovým a bezpečnostním zaměstnancům“. Především ale zdůraznila, že celá situace je selháním vedení britské vlády, které je podle ní odpovědné za „kulturu porušování pravidel“.
Johnson v reakci na skandál uvedl, že „na sebe bere plnou odpovědnost za to, co se za jeho vedení stalo“, nicméně odmítl rezignovat, což pobouřilo část britské veřejnosti i konzervativních poslanců. V květnových komunálních volbách přišli konzervativci o stovky křesel.
