ZprávyBritská královna Alžběta je pozitivní na koronavirus

Britská královna Alžběta je pozitivní na koronavirus

Buckinghamský palác oznámil, že královna měla pozitivní test na covid. Informuje o tom BBC.

Panovnice pociťuje „mírné příznaky podobné nachlazení“. Očekává, že v nadcházejícím týdnu bude pokračovat v „lehkých povinnostech“ ve Windsoru, uvedl palác.

„Bude jí nadále poskytována lékařská péče a bude se řídit všemi příslušnými pokyny,“ dodal v prohlášení.

Pětadevadesátiletá královna byla v kontaktu se svým nejstarším synem a následníkem trůnu, princem z Walesu, který měl minulý týden pozitivní test. Ve Windsoru, kde královna pobývá, vyšel test pozitivně už řadě lidí.

V návaznosti na toto oznámení královna vydala blahopřejný vzkaz britským curlingovým týmům. Vyzdvihla „vynikající výkon“ týmů na zimních olympijských hrách, díky němuž ženy získaly zlatou a muži stříbrnou medaili.

Královna uvedla: „Vím, že vaše místní komunity a lidé v celém Spojeném království se ke mně připojí. Budou vám, vašim trenérům a přátelům a rodinám, kteří vás podporovali při vašem velkém úspěchu, posílat naše přání.“

Politici vzkazují brzké uzdravení

„Jsem si jist, že mluvím za všechny, když Jejímu Veličenstvu královně přeji brzké uzdravení z covidu a rychlý návrat k plnému zdraví,“ vzkázal královně premiér Boris Johnson. Předseda opozice, labourista Keir Starmer, rovněž popřál panovnici pevné zdraví a brzké uzdravení. „Brzy se uzdravte, madam,“ dodal.

Královně vyšel pozitivní test zrovna ve dnech, kdy se Británie chystá na zrušení většiny protiepidemických opatření. Premiér Johnson pro BBC řekl, že je čas „skončit se státními nařízeními“, země se podle něj musí naučit s covidem žít.

V předvečer svého platinového jubilea, kterým si 6. února připomene 70 let na trůnu, uskutečnila královna první velké veřejné setkání po více než třech měsících, a to v Sandringhamském domě. Královně bude v dubnu 96 let a poprvé se nechala očkovat v lednu 2021. Předpokládá se, že poté podstoupila všechna následná očkování.

Královský zpravodaj BBC Nicholas Witchell uvedl, že od loňského října, kdy strávila noc v nemocnici kvůli lékařským kontrolám, bere život „poněkud snadněji“. V listopadu královna zmeškala nedělní bohoslužbu Remembrance s nataženými zády, a to několik týdnů poté, co jí lékaři po pobytu v nemocnici doporučili odpočinek. Bylo to poprvé, kdy jako panovnice vynechala obřad u londýnského kenotafu, kromě doby, kdy byla těhotná nebo v zahraničí.

Je pravděpodobné, že královna bude během svých lehčích povinností každý den číst dokumenty, které jí zasílají ministři britské vlády a zástupci Společenství národů. V případě potřeby je bude schvalovat a podepisovat.

Pomohou antivirotika?

Zdravotní zpravodaj BBC Jim Reed uvedl, že královně by při léčbě mohly pomoci nově schválená antivirotika. Tyto léky jsou nyní klíčovým způsobem, jak snížit riziko hospitalizace u zranitelných skupin. Není však zatím jasné, jestli je lékaři královně vůbec nabídnou.

V současné době je třeba dostupná antivirotika užít do tří až pěti dnů od nakažení.

Mezi léky schválené pro použití ve Velké Británii patří ronapreve a molnupiravir. U nich bylo v lékařských studiích prokázáno, že významně snižují riziko hospitalizace nebo úmrtí.

Třiasedmdesátiletý princ Charles byl pozitivně testován 10. února a 8. února se setkal s královnou. Příznaky covidu se obvykle objevují dva až 14 dní po vystavení viru.

V úterý se královna zúčastnila svého prvního oficiálního setkání od doby, kdy přišla do styku s princem Charlesem, a uspořádala virtuální schůzku se dvěma novými velvyslanci ve Spojeném království.

Následující den s úsměvem naznačila, že má problémy s pohyblivostí během setkání s pracovníky ministerstva obrany. Ve stoje, zatímco používala hůl, ukázala na svou levou nohu a řekla: „Jak vidíte, nemohu se hýbat.“

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama