-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaBoeing mimosoudně přiznal vinu ve věci podvodu. Společnost zaplatí tučnou pokutu

Boeing mimosoudně přiznal vinu ve věci podvodu. Společnost zaplatí tučnou pokutu

Americká společnost Boeing podle agentury AP a televize BBC souhlasila s mimosoudní dohodou o vině a trestu ve věci podvodu. Případ se týká zatajování informací ohledně vývoje letadel 737 Max a porušení dohody s americkými úřady, čímž se firma tři roky vyhýbala stíhání.

Boeing přistoupil na mimosoudní uznání viny ve věci dvou smrtelných nehod letadel 747 Max v letech 2018 a 2019. S odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti o tom informuje AP. Firma zaplatí pokutu ve výši 243,6 milionu dolarů (5,6 miliardy korun).

Kromě toho se Boeing zavázal investovat v rámci tří let do programů bezpečnosti a kontroly kvality 445 milionů dolarů. Vedoucí manažeři společnosti se rovněž mají setkat s příbuznými obětí havárií, které spustily krizi výrobce letadel.

Celkem během nich zahynulo 346 pasažérů. První zasáhla indonéskou společnost Lion Air a druhá Ethiopian Airlines. V obou případech sehrál klíčovou roli závadný asistenční software zvaný MCAS, jenž pomáhá pilotům letadlo ovládat.

V obou případech jim však ovládání stroje znemožnil, když nepředvídatelným způsobem zasáhl do řízení. Po druhém pádu nesměla téměř rok letadla 747 Max vzlétnout a Boeing najednou čelil obvinění ze spiknutí s cílem podvést regulační orgány.

Firma utrpěla na pověsti

Podle obvinění z roku 2021 zatajoval informace o vývoji letadel před Federálním úřadem pro letectví (FFA) a nezavedl některá slíbená opatření proti prevenci a detekci podvodů. Boeing měl tehdy zaplatit 2,5 miliardy dolarů.

Ministerstvo spravedlnosti souhlasilo, že Boeing nebude stíhat, pokud pokutu zaplatí a následující tři roky zefektivní monitorování vývoje a bezpečnosti, přičemž o tom bude podávat zprávy. Tak se však nestalo.

Těsně před vypršením lhůty na Boeing upozornil incident během letu aerolinek Alaska Airlines. Stroji 737 MAX 9 krátce po startu vypadly dveře. Nikdo nebyl zraněn, vyvolalo to však otázky ohledně pokroku Boeingu v bezpečnosti a kvalitě.

Boeing, obviněn z porušení dohody z roku 2021, dostal od ministerstva na konci června možnost mimosoudního uznání viny s časem na rozmyšlenou do konce minulého týdne. Pokud by na to společnost nepřistoupila, stanula by před soudem za podvod.

Boeing se vyhnul soudnímu řízení, což roznítí příbuzné obětí. Jak ovšem podotýká BBC, přiznání viny je černou skvrnou na jeho pověsti. Je jedním ze dvou největších výrobců komerčních letadel a významným vojenským dodavatelem pro americkou vládu.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama