Protext ČTKBiometan v loňském roce zaznamenal rekordní růst

Biometan v loňském roce zaznamenal rekordní růst

Praha 2. března 2023 (PROTEXT) – Zásobníky plynu se Evropě v uplynulém roce podařilo naplnit kombinací cílených politických opatření s masivním importem zkapalněného zemního plynu (LNG) a prudkým poklesem spotřeby, zejména v energeticky náročných průmyslových odvětví. Významně také přispěla neobvykle mírná zima na severní polokouli. Evropská unie, stejně jako Spojené státy, však sází ještě na jinou kartu, a tou je prudký rozvoj výroby biometanu, domácího zeleného plynu. Jeho produkce se zvýšila o 16 % na téměř 7 miliard m3 v roce 2022. Na tom se podílela především Evropská unie se Spojenými státy, které dohromady představují 90 % světové produkce biometanu.

Evropská unie má v oblasti rozvoje a využití biometanu ambiciózní cíle. Do roku 2030 chce vyrábět 35 miliard m3 biometanu, který pokryje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 chce potom tento potenciál ztrojnásobit výrazně nad 100 miliard m3 a pokrýt tak 30 až 50 % budoucí poptávky po plynu v EU.

Významný potenciál má biometan také v České republice. Až 2 miliardy m3 v roce 2030 představují 20 % spotřeby zemního plynu v roce 2021, nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Takto razantní nárůst produkce je však nutné podpořit legislativou.

„Vláda chce velmi správně využít domácí potenciál bioplynu, biometanu a vodíku. Rychlý rozvoj zelených plynů potřebuje veřejnou podporu, kterou vláda deklaruje v upraveném programovém prohlášení. Věříme, že budou odstraněny bariéry a domácí výroba biometanu rychle nahradí importovaný fosilní plyn,“ komentuje situaci v České republice Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce asociace CZ Biom.

Rozvoj produkce biometanu, jako reakce na energetickou krizi

Ruský zemní plyn se Evropě podařilo velice efektivně nahradit importem LNG, kterého dokázala dovézt 66 miliard m3, přičemž zhruba dvě třetiny (43 miliard m3) pocházejí ze Spojených států.

Situace na trhu se zemním plynem ale také nastartovala obrovský nárůst světové produkce biometanu. Ta se zvýšila o 16 %, resp. o 1 miliardu m3, na téměř 7 miliard m3 v roce 2022. Na tom se podílela především Evropská unie se Spojenými státy, které dohromady představují 90 % světové produkce biometanu.

V Evropské unii se produkce biometanu zvýšila odhadem o 15 % (o 0,5 miliardy m3) na téměř 4 miliardy m3 v roce 2022. Z toho dvě třetiny nárůstu jsou příspěvkem Dánska a Francie. Ve Francii produkce biometanu vzrostla odhadem o 65 % ve srovnání s rokem 2021 a dosáhla 0,65 miliardy m3. Francie je tak druhým největším producentem biometanu v Evropě, za Německem, následována Dánskem. Počet zařízení na výrobu biometanu ve Francii vzrostl z 365 na konci roku 2021 na 442 zařízení v polovině roku 2022. Zemědělský odpad tvoří přibližně 80 % dodávek surovin používaných pro výrobu biometanu. V Dánsku produkce biometanu vzrostla o 15 % ve srovnání s rokem 2021 a dosáhla více než 0,6 miliardy m3. Podíl biometanu na celkové domácí spotřebě plynu vzrostl z 20 % v roce 2021 na více než 30 % v roce 2022 což představuje nejvyšší podíl ze všech evropských zemí.

Kontakty:

– Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, habart@biom.cz

– Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, moravec@biom.cz

– Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom, schwarz@biom.cz

O CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

ČTK ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama