Protext ČTKBiometan v loňském roce zaznamenal rekordní růst

Biometan v loňském roce zaznamenal rekordní růst

Praha 2. března 2023 (PROTEXT) – Zásobníky plynu se Evropě v uplynulém roce podařilo naplnit kombinací cílených politických opatření s masivním importem zkapalněného zemního plynu (LNG) a prudkým poklesem spotřeby, zejména v energeticky náročných průmyslových odvětví. Významně také přispěla neobvykle mírná zima na severní polokouli. Evropská unie, stejně jako Spojené státy, však sází ještě na jinou kartu, a tou je prudký rozvoj výroby biometanu, domácího zeleného plynu. Jeho produkce se zvýšila o 16 % na téměř 7 miliard m3 v roce 2022. Na tom se podílela především Evropská unie se Spojenými státy, které dohromady představují 90 % světové produkce biometanu.

Evropská unie má v oblasti rozvoje a využití biometanu ambiciózní cíle. Do roku 2030 chce vyrábět 35 miliard m3 biometanu, který pokryje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 chce potom tento potenciál ztrojnásobit výrazně nad 100 miliard m3 a pokrýt tak 30 až 50 % budoucí poptávky po plynu v EU.

Významný potenciál má biometan také v České republice. Až 2 miliardy m3 v roce 2030 představují 20 % spotřeby zemního plynu v roce 2021, nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Takto razantní nárůst produkce je však nutné podpořit legislativou.

„Vláda chce velmi správně využít domácí potenciál bioplynu, biometanu a vodíku. Rychlý rozvoj zelených plynů potřebuje veřejnou podporu, kterou vláda deklaruje v upraveném programovém prohlášení. Věříme, že budou odstraněny bariéry a domácí výroba biometanu rychle nahradí importovaný fosilní plyn,“ komentuje situaci v České republice Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce asociace CZ Biom.

Rozvoj produkce biometanu, jako reakce na energetickou krizi

Ruský zemní plyn se Evropě podařilo velice efektivně nahradit importem LNG, kterého dokázala dovézt 66 miliard m3, přičemž zhruba dvě třetiny (43 miliard m3) pocházejí ze Spojených států.

Situace na trhu se zemním plynem ale také nastartovala obrovský nárůst světové produkce biometanu. Ta se zvýšila o 16 %, resp. o 1 miliardu m3, na téměř 7 miliard m3 v roce 2022. Na tom se podílela především Evropská unie se Spojenými státy, které dohromady představují 90 % světové produkce biometanu.

V Evropské unii se produkce biometanu zvýšila odhadem o 15 % (o 0,5 miliardy m3) na téměř 4 miliardy m3 v roce 2022. Z toho dvě třetiny nárůstu jsou příspěvkem Dánska a Francie. Ve Francii produkce biometanu vzrostla odhadem o 65 % ve srovnání s rokem 2021 a dosáhla 0,65 miliardy m3. Francie je tak druhým největším producentem biometanu v Evropě, za Německem, následována Dánskem. Počet zařízení na výrobu biometanu ve Francii vzrostl z 365 na konci roku 2021 na 442 zařízení v polovině roku 2022. Zemědělský odpad tvoří přibližně 80 % dodávek surovin používaných pro výrobu biometanu. V Dánsku produkce biometanu vzrostla o 15 % ve srovnání s rokem 2021 a dosáhla více než 0,6 miliardy m3. Podíl biometanu na celkové domácí spotřebě plynu vzrostl z 20 % v roce 2021 na více než 30 % v roce 2022 což představuje nejvyšší podíl ze všech evropských zemí.

Kontakty:

– Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, habart@biom.cz

– Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, moravec@biom.cz

– Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom, schwarz@biom.cz

O CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

ČTK ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama