Protext ČTKBiometan v loňském roce zaznamenal rekordní růst

Biometan v loňském roce zaznamenal rekordní růst

Praha 2. března 2023 (PROTEXT) – Zásobníky plynu se Evropě v uplynulém roce podařilo naplnit kombinací cílených politických opatření s masivním importem zkapalněného zemního plynu (LNG) a prudkým poklesem spotřeby, zejména v energeticky náročných průmyslových odvětví. Významně také přispěla neobvykle mírná zima na severní polokouli. Evropská unie, stejně jako Spojené státy, však sází ještě na jinou kartu, a tou je prudký rozvoj výroby biometanu, domácího zeleného plynu. Jeho produkce se zvýšila o 16 % na téměř 7 miliard m3 v roce 2022. Na tom se podílela především Evropská unie se Spojenými státy, které dohromady představují 90 % světové produkce biometanu.

Evropská unie má v oblasti rozvoje a využití biometanu ambiciózní cíle. Do roku 2030 chce vyrábět 35 miliard m3 biometanu, který pokryje více než 20 % současného dovozu plynu z Ruska. Do roku 2050 chce potom tento potenciál ztrojnásobit výrazně nad 100 miliard m3 a pokrýt tak 30 až 50 % budoucí poptávky po plynu v EU.

Významný potenciál má biometan také v České republice. Až 2 miliardy m3 v roce 2030 představují 20 % spotřeby zemního plynu v roce 2021, nebo pokrytí celé spotřeby BioCNG v dopravě. Takto razantní nárůst produkce je však nutné podpořit legislativou.

„Vláda chce velmi správně využít domácí potenciál bioplynu, biometanu a vodíku. Rychlý rozvoj zelených plynů potřebuje veřejnou podporu, kterou vláda deklaruje v upraveném programovém prohlášení. Věříme, že budou odstraněny bariéry a domácí výroba biometanu rychle nahradí importovaný fosilní plyn,“ komentuje situaci v České republice Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce asociace CZ Biom.

Rozvoj produkce biometanu, jako reakce na energetickou krizi

Ruský zemní plyn se Evropě podařilo velice efektivně nahradit importem LNG, kterého dokázala dovézt 66 miliard m3, přičemž zhruba dvě třetiny (43 miliard m3) pocházejí ze Spojených států.

Situace na trhu se zemním plynem ale také nastartovala obrovský nárůst světové produkce biometanu. Ta se zvýšila o 16 %, resp. o 1 miliardu m3, na téměř 7 miliard m3 v roce 2022. Na tom se podílela především Evropská unie se Spojenými státy, které dohromady představují 90 % světové produkce biometanu.

V Evropské unii se produkce biometanu zvýšila odhadem o 15 % (o 0,5 miliardy m3) na téměř 4 miliardy m3 v roce 2022. Z toho dvě třetiny nárůstu jsou příspěvkem Dánska a Francie. Ve Francii produkce biometanu vzrostla odhadem o 65 % ve srovnání s rokem 2021 a dosáhla 0,65 miliardy m3. Francie je tak druhým největším producentem biometanu v Evropě, za Německem, následována Dánskem. Počet zařízení na výrobu biometanu ve Francii vzrostl z 365 na konci roku 2021 na 442 zařízení v polovině roku 2022. Zemědělský odpad tvoří přibližně 80 % dodávek surovin používaných pro výrobu biometanu. V Dánsku produkce biometanu vzrostla o 15 % ve srovnání s rokem 2021 a dosáhla více než 0,6 miliardy m3. Podíl biometanu na celkové domácí spotřebě plynu vzrostl z 20 % v roce 2021 na více než 30 % v roce 2022 což představuje nejvyšší podíl ze všech evropských zemí.

Kontakty:

– Jan Habart, předseda asociace CZ Biom, habart@biom.cz

– Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, moravec@biom.cz

– Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce CZ Biom, schwarz@biom.cz

O CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu

CZ Biom – České sdružení pro biomasu je profesní spolek, jehož hlavní cíl spočívá v podpoře rozvoje a propagaci využívání biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie v České republice. Zájmem asociace je cirkularita materiálových toků, proto se zabývá také bioodpady, kompostováním a navracením živin z kompostů, digestátů a popelů do půdy. Sdružuje velké množství specialistů, podnikatelů a dalších subjektů činných v oblasti bioenergie. Je řádným členem Bioenergy Europe, European Biogas Association, European Compost Network a World Bioenergy Association.

ČTK ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z dnešní rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

V bojích húsíjských rebelů s vládními silami v Jemenu zahynulo dalších 140 lidí

Boje mezi provládními silami a Íránem podporovanými húsíjskými povstalci na jihozápadě Jemenu si od sobotního poledne do dnešního rána vyžádaly přes 140 mrtvých. S odvoláním na zdroje z obou znepřátelených táborů o tom informovala agentura AFP, podle níž jde o nejkrvavější střety za poslední roky.

Ukrajina a USA chtějí jednat o ukončení války s Ruskem dohromady

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i americký vyjednavač Jared Kushner se po dnešním jednání v Kyjevě shodli, že rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války by se měly vrátit k třístrannému formátu, tedy za účasti Spojených států, Ukrajiny a Ruska, uvedly agentury AFP a Reuters. Jednání, které obě strany označily za důležité, patrně nevedlo k průlomu.

V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se konají volby, vyhraje zřejmě AfD

V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se dnes konají volby. Zhruba 1,7 milionu voličů může až do 18:00 vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba označila už v roce 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Získat může 40 až 43 procent hlasů. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.

Letadlová loď USS Abraham Lincoln vyplula z Thajska, míří zpět do USA

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln dnes vyplula z Thajska poté, co tam na 5000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty strávilo pět dní odpočinkem, píše agentura Reuters. Plavidlo minulý týden zakotvilo ve východním Thajsku a posádka se vylodila po více než devíti měsících na moři, během kterých čelil Pentagon kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě. Loď byla mimo jiné nasazena u Íránu, s nímž USA od konce února vedou válku. Nyní se vrací do domovského přístavu v San Diegu.

Brazilský vývoz do USA navzdory novým clům vzrostl o 12 procent

Brazilský obchod se Spojenými státy v srpnu překvapil. Hodnota vývozu na americký trh meziročně vzrostla o více než 12 procent, přestože už celý měsíc platila nová americká cla. Za růstem však stojí především vyšší ceny, zatímco skutečný objem vyvezeného zboží klesl.

Návrat Oasis dostal vlastní dokument, nabídne záběry ze zkoušek i zákulisí

Liam a Noel Gallagherovi se vracejí na plátna v dokumentu Oasis: Don’t Look Back In Anger. Film mapuje jejich ostře sledované reunionové turné z roku 2025, nabízí dosud nezveřejněné záběry ze zkoušek a zachycuje také první společné rozhovory bratrů po více než dvaceti letech.

Tragédie na Kapverdách: Autobus s dětmi spadl do rokle, zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při nehodě autobusu na kapverdském ostrově Fogo. Vozidlo sjelo ze silnice v hornaté oblasti a zřítilo se přibližně 30 metrů do rokle. Mezi cestujícími byli především mladí lidé a studenti, několik zraněných zůstává ve vážném stavu.

Lavrov podle médií označil obvinění od Západu z útoku v Lipsku za začátek války

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.

Velké finanční firmy vsadily na Hyperliquid ETF

Do burzovně obchodovaných fondů navázaných na kryptoměnový projekt Hyperliquid vstoupily také známé společnosti z tradičního finančního sektoru. Mezi držiteli se objevily UBS, Bank of Montreal nebo obchodní firma Jane Street. Celkem třicet institucí vykázalo ke konci června pozice za téměř 75 milionů dolarů.

Witkoff a Kushner jsou v Kyjevě na první návštěvě, budou jednat se Zelenským

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner dnes přicestovali do Kyjeva na svou první oficiální návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters. S prezidentem Volodymyrem Zelenským mají jednat o možnostech ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V sobotu se dvojice vyslanců prezidenta Donalda Trumpa setkala v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.

Přítomnost lidí mění pohyb divokých zvířat

Divoká zvířata nereagují pouze na silnice, města nebo zemědělskou krajinu. Jejich pohyb a výběr prostředí ovlivňuje také samotná přítomnost lidí. Jednotlivé druhy se však chovají velmi rozdílně, což komplikuje hledání společných pravidel pro jejich ochranu.

Trumpův výbor v Texasu utratí deset milionů dolarů na volbách do Senátu

Politický akční výbor amerického prezidenta Donalda Trumpa MAGA Inc. vynaloží deset milionů dolarů (přes 208 milionů Kč) na podporu republikánského kandidáta Kena Paxtona, který se v Texasu v listopadových volbách uchází o křeslo v Senátu. Takzvaný super PAC napojený na Trumpa tak poprvé začíná uvolňovat peníze na volby do Kongresu v době, kdy řada republikánských kandidátů netrpělivě čeká na finanční podporu, píše deník The New York Times (NYT).

Izrael podnikl údery na jižní Libanon v odvetě za drony Hizballáhu

Izrael dnes podnikl údery na jižní Libanon, oznámila podle agentury Reuters izraelská armáda. Jednalo se podle ní o odvetu za dva drony vyslané libanonským militantním hnutím Hizballáh na izraelské vojáky rozmístěné v jiholibanonské oblasti, kterou Izrael označuje za bezpečnostní zónu. Izrael území už několik měsíců okupuje.

Trumpovi vyjednavači už jednali s Putinem. Míří do Kyjeva

Hlavní vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner v sobotu v Moskvě jednali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka, která podle ruských státních médií trvala přibližně tři hodiny, je součástí nové snahy Washingtonu dosáhnout dohody o ukončení války na Ukrajině.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama