Americký prezident Joe Biden se definitivně rozhodl nezařadit Rusko mezi státy sponzorující terorismus. Podle agentury Reuters to dnes uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Na udělení nálepky naléhá Ukrajina, která čelí ruské invazi, a také někteří američtí zákonodárci, zatímco Moskva hrozí, že v takovém případě by přerušila diplomatické vztahy se Spojenými státy. Podle Bidenovy mluvčí by označení Ruska za státního sponzora terorismu mohlo zpozdit vývoz potravin a ohrozit dohody o přepravě zboží přes Černé moře.
Americký prezident v pondělí dal najevo, že Rusko mezi sponzory terorismu zařadit nemíní. Na otázku, zda by Rusko mělo být označeno za státního sponzora terorismu, novinářům v Bílém domě odpověděl „Ne“.
Russia should not be branded terrorism sponsor, Biden says https://t.co/Nt6e5pR5LO pic.twitter.com/F7E60qp4d0
— Reuters (@Reuters) September 6, 2022
Rusko minulý měsíc znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. „Pokud k tomu dojde (označení Ruska za sponzora terorismu), bude to znamenat, že se Washington dostal do bodu, ze kterého není návratu,“ řekl státní tiskové agentuře TASS Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Moskva na to již americkou stranu upozornila, dodal diplomat.
Rezoluci vyzývající k označení Ruska za sponzora terorismu přijal americký Senát 27. července kvůli ruskému počínání v Čečensku, v Gruzii, v Sýrii a na Ukrajině, které mimo jiné způsobilo smrt žen a dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval již v dubnu šéfa Bílého domu k zapsání Ruska na černou listinu zemí sponzorujících terorismus.
Přerušením vztahů pohrozila Spojeným státům na začátku srpna i mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Měli by vědět, že jsme připraveni na jakýkoli vývoj situace. Pokud se ve Washingtonu rozhodnou úplně zastavit spolupráci s Moskvou, tak to přežijeme,“ dodala.
Darčijev v rozsáhlém rozhovoru varoval i před jakýmkoli zabavením ruských aktiv ze strany Spojených států. Tento krok by podle něj zcela zničil bilaterální vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.
Ruské vztahy se Západem se prudce zhoršily poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu. Moskva o své agresi vůči sousední zemi důsledně hovoří jako o „speciální vojenské operaci“, která má podle osvobodit sousední zemi od neonacismu. Západ na tento krok reagoval bezprecedentními ekonomickými, finančními a diplomatickými sankcemi proti Rusku, včetně zmrazení asi poloviny ruských zlatých a devizových rezerv. Jejich hodnota před 24. únorem, tedy před zahájením ruské invaze, dosahovala téměř 640 miliard dolarů, napsala agentura Reuters.
