ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Doporučujeme

Írán: USA jsou ochotny vrátit se ke svým závazkům. Přímá jednání ale Teherán popírá

Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi prohlásil, že Spojené státy jsou ochotny vrátit se ke svým závazkům. Popřel však tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že mezi Washingtonem a Teheránem probíhají přímá jednání. Došlo ke konfrontaci mezi Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem.

Rusko hlásí zneškodnění 605 ukrajinských dronů během noci

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 605 ukrajinských dronů nad téměř dvěma desítkami ruských regionů, anektovaným poloostrovem Krymem a vodami Azovského i Černého moře. Podle státní tiskové agentury TASS to ráno uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. O případných škodách se nezmiňuje.

Černé vdovy: Ženy v Rusku lákají rekruty do sňatků. Když padnou, dostanou odškodnění

Kreml po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 aktivně povzbuzoval nové rekruty k sňatkům. Ruský prezident Vladimir Putin se tak snažil prosazovat tradiční hodnoty uprostřed hrozící demografické krize. Dnes toho zneužívají takzvané „černé vdovy“ – ženy, které si narychlo vezmou rekruta, a když padne v boji, usilují o odškodnění.

V Libanonu zahynuli dva izraelští vojáci, čtyři byli vážně zraněni

Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, čtyři byli vážně zraněni, informovala dnes podle tiskových agentur izraelská armáda. Izrael obvinil militantní hnutí Hizballáh z porušení příměří a udeřil na jižní Libanon; tento vývoj ohrožuje probíhající mírové rozhovory, napsal web The Times of Israel (ToI).

Na německém letišti byl nalezen dron s výbušninami

Na letišti Lipsko Halle našli zaměstnanci nedaleko vzletové dráhy dron s výbušninou. Německé úřady označily incident za nový typ bezpečnostní hrozby a zahájily protiteroristické vyšetřování. Během události navíc nákladní letadlo narazilo do dosud neznámého objektu.

Německý soud potrestal mladé extremisty za útoky na uprchlická zařízení

Soud v Hamburku poslal do vězení mladé členy krajně pravicové skupiny Letzte Verteidigungswelle. Podíleli se na útocích proti uprchlickým zařízením a levicovým institucím. Tresty dosahují až pěti let.

Vrtulník s Trumpem se nakrátko dostal příliš blízko k civilnímu letadlu

Vojenský vrtulník s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se v úterý nakrátko dostal příliš blízko k dopravnímu letadlu, které startovalo z washingtonského letiště Ronalda Reagana, uvedl dnes americký Federální úřad pro letectví (FAA). Podle Bílého domu Trump nebyl v nebezpečí. Informuje o tom agentura Reuters, podle které i tak incident vzbuzuje vážné otázky, proč bylo letadlu umožněno odstartovat. Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB) zvažuje, jestli zahájí vyšetřování.

V Londýně byli na ulici pobodáni čtyři muži, podezřelou ženu zadržela policie

Metropolitní policie dnes v londýnské čtvrti Covent Garden zadržela ženu podezřelou z pobodání čtyř mužů, informovala média s odkazem na místní úřady. Mluvčí londýnské záchranné služby uvedl, že čtyři pacienti byli ošetřeni na místě a převezeni do nedalekého traumacentra. Podle stanice Sky News se policie domnívá, že incident souvisí s problémy s duševním zdravím.

Jaafar Jackson si po filmu Michael zahraje po boku Willa Smithe

Jaafar Jackson získal po ztvárnění svého slavného strýce další filmovou roli. V akčním thrilleru Supermax se objeví společně s Willem Smithem a AnnaSophií Robb. Podrobnosti o jeho postavě zatím tvůrci tají.

Mexický influencer byl zastřelen přímo uprostřed živého vysílání na TikToku

Mexický influencer César Gastélum byl zastřelen během živého vysílání na sociální síti TikTok. K útoku došlo v úterý večer ve čtvrti Tres Ríos ve městě Culiacán na severu země.

Do Měsíce nejspíše narazila část rakety firmy SpaceX, Zemi nebezpečí nehrozilo

Do Měsíce dnes ráno nejspíše narazila čtyřtunová část rakety od společnosti SpaceX, která se pohybovala po oběžné dráze rychlostí přibližně 2,43 kilometru za sekundu. Napsal to web stanice BBC, podle nějž je už na Měsíci asi 3000 objektů vyrobených člověkem. Potvrzení kolize se čeká v řádu hodin až dnů. Experti už dříve uvedli, že Zemi ani Měsíci nehrozí žádné nebezpečí, na lunárním povrchu ale patrně zanechá desítky metrů velký kráter.

Pákistán omezil zpravodajství zahraničních médií. Důvodem je kritika zásahů v Kašmíru

Pákistán výrazně zpřísnil podmínky pro práci zahraničních médií. Novináři budou potřebovat povolení téměř ke všem reportážím mimo tři největší města. Nová pravidla přicházejí po kritice postupu úřadů vůči protestům v Pákistánem spravovaném Kašmíru.

KLDR pohrozila Japonsku svými neupřesněnými vojenskými možnostmi

Vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong dnes obvinila Japonsko, že se mění ve vojenský stát, kvůli čemuž prý KLDR zváží neupřesněné vojenské možnosti. Odsoudila také Spojené státy za to, že Tokiu umožňují pokračovat ve zbrojení, napsaly agentury AFP a Jonhap.

Japonsko vsadí na bojové drony. Reaguje na válku na Ukrajině i napětí v Asii

Japonsko chce urychlit vývoj bojových dronů, umělé inteligence a střel dlouhého doletu. Modernizací armády reaguje na zkušenosti z válek na Ukrajině a Blízkém východě i na rostoucí aktivitu Číny, Ruska a Severní Koreje.

Netanjahu odmítl americký mírový plán pro Gazu navzdory odzbrojení Hamásu

Izrael odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy podpořený Spojenými státy, potvrdil dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Učinil tak i přesto, že mu bylo zaručeno, že k izraelskému stažení z palestinského území dojde až po úplném odzbrojení teroristického hnutí Hamás.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama