ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Doporučujeme

V Turecku zadrželi zakladatele kryptoměny HEX. Policie zabavila miliony dolarů i luxusní majetek

Turecká policie zadržela v Istanbulu Richarda Hearta, zakladatele kryptoměnových projektů HEX a PulseChain. Podnikatele, kterého hledají finské úřady kvůli podezření ze závažného daňového podvodu a napadení, dopadli při rozsáhlé operaci. Vyšetřovatelé zabavili hotovost v hodnotě přes sedm milionů dolarů, kryptoměnové peněženky, zbraně i luxusní předměty.

Australskou poslankyni Helen Haines srazilo auto, podle premiéra šlo o úmyslný čin

Australskou nezávislou poslankyni Helen Haines v pondělí srazilo auto před její volební kanceláří. Premiér Anthony Albanese incident označil za „útok“ a „úmyslný čin“. Událost vyvolala šok napříč australskou politickou scénou.

Vlastní bydlení v Británii zdražuje. Většina prvokupujících platí za hypotéku více než za nájem

Pořízení vlastního bydlení přestává být pro mnoho Britů cestou k nižším měsíčním výdajům. Více než polovina lidí, kteří si poprvé koupili nemovitost, nyní splácí vyšší částku, než dříve platila za nájem. Podíl takových kupujících dosáhl nejvyšší úrovně za nejméně deset let. Rostoucí hypoteční sazby navíc začínají brzdit realitní trh.

Musk slíbil, že každému dítěti v USA věnuje akcii SpaceX

Americký miliardář Elon Musk chce příští rok darovat každému dítěti ve Spojených státech jednu akcii své kosmické společnosti SpaceX. Oznámil to ve svém příspěvku na sociální síti X. Podrobnosti k plánu ale neuvedl. Ve Spojených státech žije podle údajů statistického úřadu z roku 2024 zhruba 73 milionů lidí mladších 18 let, napsala agentura AFP.

KOMENTÁŘ: Republikáni, nebo demokrati? Historie ukazuje, jaká frakce více svědčí akciovým trhům

Už za dva týdny zvolí Američané nový Kongres a otěže moci v něm s největší pravděpodobností převezme demokratická strana. Dá se proto očekávat, že nová garnitura se bude často přít s republikánským Donaldem Trumpem. Jak by to ovlivnilo akciové trhy?

KLDR zvažuje rozmístění dalších taktických zbraní a obnovení vysílání z tlampačů

Severní Korea zvažuje obnovení vysílání z tlampačů u hranic s Jižní Koreou a rozmístění dodatečných taktických zbraní. Oznámila to dnes podle agentury KCNA Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Osiky si pamatují období sucha

Stromy si dokážou uchovat následky sucha i poté, co se vláha vrátí do půdy. Američtí vědci zjistili, že osiky mění složení svých listů podle toho, jakým podmínkám byly vystaveny v předchozích letech. Tyto změny mohou ovlivnit jejich ochranu před hmyzem a mikroorganismy i schopnost zotavit se z dlouhodobého nedostatku vody.

Čínská ekonomika balancuje nad propastí. Před pádem ji zachraňuje AI

Čínská ekonomika se po předchozím útlumu vrátila k rychlejšímu růstu. Hospodářství druhé největší ekonomické velmoci světa ve třetím čtvrtletí meziročně posílilo o 4,5 procenta, především díky rostoucí poptávce po technologiích pro umělou inteligenci (AI). Hrozbu však stále představuje přetrvávající realitní krize, slabá domácí spotřeba a nejistota kolem mezinárodního obchodu.

Dokument o podvodnici z Theranos je hitem. Za víkend utržil miliony

Dokumentární film Uvidíš všechno o odsouzené podnikatelce Elizabeth Holmes zaznamenal nečekaný úspěch v amerických kinech. Během premiérového víkendu utržil podle odhadů 15 milionů dolarů a zařadil se mezi nejúspěšnější dokumentární premiéry posledních desetiletí. Téměř tříhodinový snímek, který zachycuje poslední týdny zakladatelky Theranos před nástupem do vězení, se začátkem listopadu představí také českým divákům.

Nechce mír, obvinil Zelenského Trump. Rusko uchránil před novými sankcemi

Americký prezident Donald Trump obhajoval rozhodnutí pozastavit nové sankce proti Rusku a současně zostřil kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tvrdil, že další ekonomický tlak na Moskvu by mohl zmařit probíhající mírová jednání. Zelenskyj mezitím varoval, že případný příklon Washingtonu na ruskou stranu by pro Ukrajinu znamenal katastrofální následky.

Macron odmítl demisi ministra vnitra, uznal ale chyby úřadů před násilnostmi

Francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez podal demisi kvůli víkendovým násilnostem v ulicích měst. Prezident Emmanuel Macron ji nepřijal, uznal však, že úřady podcenily přípravu, a vyzval ministra k přijetí nových opatření proti násilníkům, uvedl dnes podle agentury AFP Elysejský palác. Podle dnešního vyjádření ministra spravedlnosti Géralda Darmanina se na násilnostech podílela řada lidí dobře známých policii a desítky z nich skončily ve vazbě. V Paříži pokračovaly násilnosti i v neděli a v noci na dnešek, vyrabovány byly nejméně tři desítky obchodů, uvedl starosta Emmanuel Grégoire.

Rubio popřel, že USA oslepily Ukrajinu před ruskými údery

Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož Spojené státy na tři dny pozastavily sdílení zpravodajských informací o ruských raketových útocích. Washington zároveň vyzývá Kyjev, aby se soustředil na ukončení války. Ukrajina mezitím hledá evropské alternativy k americkým obranným a komunikačním systémům.

Při ruském útoku na Kyjev zahynula žena, je osm raněných

Nejméně jednu oběť a osm zraněných si vyžádal noční ruský útok na Kyjev, uvedla agentura Ukrinform. Zahynula 21letá dívka, napsal na sociální síti starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ruské rakety zasáhly v kyjevských čtvrtích i vzdělávací a zdravotnické zařízení. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno podle agentury Reuters informovalo o masivním útoku na cíle v Kyjevě a v jeho okolí; ministerstvo tvrdí, že úder se zaměřil na vojensko-průmyslové objekty, sklady raket a dronů i datová centra.

Macron po násilnostech ve Francii přitvrzuje. Hrozí zákazem demonstrací a slibuje potrestání výtržníků

Francie má za sebou jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let a prezident Emmanuel Macron se snaží zabránit dalšímu výbuchu násilí. V nedělním večerním projevu odsoudil rabování a žhářské útoky, pohrozil zákazem dalších demonstrací a slíbil, že viníci zaplatí za způsobené škody. Zároveň ale uznal, že statisíce Francouzů mají oprávněné důvody k nespokojenosti. Vláda proto musí podle něj nejen obnovit pořádek, ale také začít řešit problémy, které lidi vyhnaly do ulic.

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, jehož cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama