ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Doporučujeme

Kritická klimatická hranice je blíž, než se myslelo. Vědci varují před konkrétním rokem

Svět se otepluje výrazně rychleji, než vědci dříve předpokládali. Nová studie amerických výzkumníků naznačuje, že tempo globálního oteplování se v posledních letech zdvojnásobilo. Hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou tak může planeta překročit už v roce 2028, téměř o deset let dříve, než naznačovaly předchozí odhady.

Na jihu Itálie navzdory slibům ministerstva pokračují demonstrace autodopravců

Na jihu Itálie pokračují i dnes demonstrace a blokády autodopravců i po úterním jednání na ministerstvu dopravy, které přislíbilo pomoc této profesní skupině. Protesty již začínají ovlivňovat zásobování ve městech, a to hlavně palivy či čerstvým zbožím. Dvě letiště v Kalábrii vyčerpala zásoby leteckého paliva, píše dnes agentura ANSA. Protesty vyvolal nárůst cen nafty.

Počet obětí dronového útoku na tržiště vzrostl na 153. Mezi mrtvými jsou i ženy a děti

Nejméně 153 lidí zahynulo při dronovém útoku na tržiště v oblasti Abyei, o kterou se přou Súdán a Jižní Súdán. Údery zasáhly také sklad pohonných hmot a způsobily rozsáhlý požár. Místní úřady z útoku obvinily súdánskou armádu. Jeden z jejích důstojníků potvrdil úder na cisterny údajně zásobující polovojenské jednotky. OSN upozornila na desítky civilních obětí včetně žen a dětí.

KOMENTÁŘ: Akcie, dluhopisy i favorit voleb. S čím vším zahýbaly nepokoje ve Francii?

Vlna protestů a nepokojů, která se v posledních dnech prohání Francií, nadělala škody i na tamním finančním trhu. Kvůli strachu z kreditní stability Paříže explodovaly výnosy na francouzských dluhopisech, akcie se naopak poroučely dolů. Predikční trhy pak upravily prognózy ohledně příštího prezidenta Francie. Nebo spíš prezidentky.

Witkoff na schůzce s Putinem hovořil o příměří na Ukrajině a o mírových návrzích

Existuje základ pro dosažení příměří ve válce na Ukrajině, prohlásil americký vyjednávač Steve Witkoff na úvod dnešní schůzky s ruským prezidentem. Uvedl, že přivezl návrhy urovnání konfliktu, a doufá, že Vladimir Putin zváží obnovení americko-rusko-ukrajinských rozhovorů, během kterých by bylo možné posoudit technické otázky, uvedly tiskové agentury.

Lesní půda pohlcuje stále více metanu

Lesní půda může při ochraně klimatu sehrávat důležitější roli, než se dosud předpokládalo. Dlouhodobý výzkum v Německu ukázal, že některé lesní půdy dokážou s rostoucími teplotami a úbytkem srážek pohlcovat stále více metanu. Množství tohoto skleníkového plynu, které půda zachytí, se ve sledovaných oblastech zvyšovalo v průměru o 3 % ročně.

KLDR oznámila rozmístění „nových palebných jednotek“ a vyztužení hranice

Severní Korea rozmístí nové palební jednotky. Oznámila to dnes podle státních médií Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, který se delší dobu neukázal na veřejnosti a o kterém se opět objevily spekulace, že zemřel. Už v pondělí Kim Jo-čong pohrozila rozmístěním dodatečných taktických zbraní podél hranice s Jižní Koreou a v úterý se podle agentury KCNA zúčastnila inspekce hraničního opevnění.

Australská poslankyně přišla po útoku autem o obě nohy. Policie stále nezná motiv

Australská poslankyně Helen Haines přišla o obě nohy poté, co do ní před její kanceláří úmyslně najel řidič terénního vozu. Přestože utrpěla devastující zranění, lékařům se podařilo zachránit jí život. Třiačtyřicetiletý podezřelý už stanul před soudem, motiv útoku však zůstává nejasný. Incident otřásl Austrálií, kde jsou násilné útoky na politiky poměrně vzácné.

Venezuelská opoziční vůdkyně Machado vyzývá k demonstracím za konání voleb

Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová vyzvala k uspořádání nových prezidentských voleb ve Venezuele. V noci na dnešek na síti X vyzvala Venezuelce, aby kvůli tomu vyšli ve čtvrtek do ulic. Po únosu prezidenta Nicoláse Madura, kterého Machadová a další opoziční síly neuznávaly, v zemi vládne prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová.

SpaceX oznámila po ztrátách nečekaně velký zisk, Musk mluví o fúzi s Teslou

Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk označil za dobrý nápad možnost spojení firmy s výrobcem elektromobilů Tesla. Učinil tak krátce poté, co SpaceX oznámila, že se ve třetím čtvrtletí dostala do zisku, zejména díky výnosům ze satelitního systému Starlink a počítačových technologií. Čistý zisk činil 4,4 miliardy dolarů (95 miliard Kč) ve srovnání se ztrátou 1,1 miliardy USD ve třetím čtvrtletí loni. Analytici podle agentury Reuters přitom očekávali zisk jen 1,57 miliardy USD.

Baba Jaga se vrací v moderní podobě. Zahraje si ji hvězda legendárního Matrixu

Carrie-Anne Moss, kterou diváci znají především jako Trinity z filmové série Matrix, se představí v novém mysteriózním seriálu Yaga. Moderní zpracování slovanské legendy o Babě Jaze nabídne detektivní zápletku, černý humor i nadpřirozené prvky. Osmidílný seriál bude mít premiéru 23. října.

Nečekaná návštěva v Izraeli. Hegseth se setkal s Netanjahuem

Americký ministr obrany Pete Hegseth a izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v pondělí setkali na jihu Izraele, kde probíhá příprava na možné obnovení úderů na Írán. O setkání nejprve informovaly anonymní zdroje, následně ho potvrdil i šéf Pentagonu. Podrobnosti o rozhovoru ale nesdělil. Hlavním tématem měl být Írán.

Panika v Bílém domě: Trumpovi hrozí drtivá porážka, jeho lidé se obracejí proti sobě

Americký prezident Donald Trump má dva týdny na to, aby zachránil svou republikánskou většinu v Kongresu. Jeho spolupracovníci a spojenci se však připravují na následky možného neúspěchu. V Bílém domě podle úředníků, kteří o tom hovořili pod podmínkou anonymity, vládne panika a toxicita nebývalých rozměrů.

JPMorgan přenesl dolarové vklady na Ethereum. Převody teď trvají jen sekundy

Americká banka JPMorgan rozšířila svůj digitální token JPM Coin na veřejnou blockchainovou síť Ethereum. Institucionální klienti díky němu mohou převádět dolarové vklady během několika sekund, a to nepřetržitě včetně víkendů. Banka tak pokračuje v zavádění blockchainových technologií do tradičních finančních služeb.

Musk zvažuje megafúzi za biliony dolarů. Sám to přirovnal k tanci na minovém poli

Americký miliardář Elon Musk zvažuje fúzi společností Tesla a SpaceX. Vznikly dva nezávislé výbory, které tuto možnost prozkoumávají. Kontroverzní podnikatel však případnou fúzi přirovnal ke „stepování na minovém poli“ kvůli vlastnímu střetu zájmů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama