Reklama
1.6 C
Czech
Neděle 22. března 2026
ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Reklama

Doporučujeme

USA a Izrael podle Íránu zaútočily na íránské zařízení na obohacování uranu

Izrael a Spojené státy dnes ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters.

Při dronovém útoku v Bagdádu byl zasažen areál diplomatické mise USA

Při dronovém útoku byl v noci na dnešek zasažen areál v blízkosti mezinárodního letiště v Bagdádu, který patří americké diplomatické misi. Podle agentury Reuters byl z místa hlášen požár. K útoku se přihlásilo proíránské šíitské uskupení Asháb al-Kahf, které popírá vazby na jiné proíránské milice v Iráku. Irácké zpravodajské služby později informovaly, že při jiném dnešním dronovém útoku byl zabit jejich důstojník.

Írán vypálil balistické střely na 4000 km vzdálenou americkou základnu

Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Později informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají íránské rakety větší dostřel, než dosud soudil Západ. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník neupřesnil, kdy Írán útok provedl. Bílý dům ani britské ministerstvo obrany se k informaci podle agentury Reuters prozatím nevyjádřily.

Ukrajina na Rusko vyslala 283 dronů, ukrajinská Černihivská oblast je bez proudu

Ukrajina v noci na dnešek vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu, dodaly agentury Reuters a AP. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi a podniká odvetné údery.

Porota uznala Muska vinným z klamání investorů Twitteru

Elon Musk u federálního soudu v San Franciscu prohrál spor s bývalými investory Twitteru. Porota rozhodla, že během převzetí sociální sítě v roce 2022 zveřejňoval zavádějící výroky, které poškodily akcionáře a srazily cenu akcií.

Muchová v Miami vydřela postup do třetího kola

Karolína Muchová zvládla na turnaji v Miami těžký zápas s Camilou Osorio a po obratu postoupila do třetího kola. Česká tenistka porazila Kolumbijku 4:6, 6:2 a 7:5. V den, který se pro české hráčky nevyvíjel dobře, odvrátila nepříjemný scénář a zůstala ve hře spolu s Marií Bouzkovou.

Česko podpořilo prohlášení k bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika se připojila ke společnému prohlášení států, které chtějí podpořit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem. Skupina zemí zároveň vyzvala Írán, aby přestal s útoky na obchodní lodě, civilní infrastrukturu i s dalšími kroky, které provoz v této klíčové námořní trase blokují.

Tenerife vyhlásilo kvůli bouři Therese stav nouze

Tenerife zasáhla bouře Therese, která na Kanárské ostrovy přinesla silný vítr, vydatný déšť i sněžení ve vyšších polohách. Úřady vyhlásily stav nouze, uzavřely některé silnice a zrušily část veřejných akcí.

Zlato i stříbro dál kolísají

Ceny zlata a stříbra v pátek výrazně kolísaly a oba kovy míří k citelné týdenní ztrátě. Investoři sledují hlavně další vývoj války s Íránem, pohyb cen ropy a obavy z vyšší inflace i delšího období vyšších úrokových sazeb.

Vlna veder na západě USA by bez lidského přičinění nebyla možná

Vlna extrémních veder, která v těchto dnech zasáhla západ Spojených států, není jen dalším výkyvem počasí. Podle vědců by byla bez klimatické změny způsobené člověkem prakticky nemožná. Teploty v některých oblastech vystoupaly až o 17 stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr a lámou rekordy napříč desítkami měst od Kalifornie po Missouri.

Po požáru v jihokorejské továrně je zraněno 55 lidí, dalších 14 je pohřešováno

Při požáru ve dvou budovách továrny na automobilové díly v jihokorejském městě Tedžon bylo dnes zraněno nejméně 55 lidí, z toho 24 vážně. Do akce bylo nasazeno přes 500 hasičů a členů záchranných složek, vozidla s vodními děly nebo hasičští roboti. Po 14 osobách se stále pátrá, napsaly tiskové agentury.

Izrael v odvetě za útoky na drúzy zaútočil na velitelské centrum na jihu Sýrie

Izraelská armáda v noci na dnešek zaútočila na velitelské centrum a sklady zbraní ve vojenských areálech na jihu Sýrie. Učinila tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala agentura Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současné války proti Íránu, kterou Izrael a Spojené státy zahájily 28. února, uvedla agentura AP.

Rafinerii v Kuvajtu opět zasáhly drony, íránské útoky hlásí i další země Zálivu

V kuvajtské rafinerii Míná al-Ahmadí dnes ráno znovu vypukl požár po dronových útocích. Oznámila to podle tiskových agentur státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou. Odvetným útokům Íránu v bezmála třítýdenní americko-izraelské válce proti islámské republice dnes ráno čelily také další arabské země Perského zálivu jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, napsala agentura AP.

Bitcoin překonal 71 000 dolarů, směr trhů dál určuje ropa

Bitcoin v pátek posílil a krátce překonal hranici 71 tisíc dolarů, když se kryptotrh zotavil z předchozí volatility spojené s prudkým růstem cen ropy a napětím na Blízkém východě. Aktuální vývoj přitom podtrhuje rostoucí citlivost digitálních aktiv na makroekonomické faktory, zejména energetické trhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama