-4.4 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Zapomeňte na časový test. V Nizozemsku budou investice danit každý rok

Nizozemským parlamentem se protahuje zákon o dani z nerealizovaných zisků, který by způsobil, že tamní investoři budou danit své pozice i přesto, že vůbec nic neprodali. Kontroverzní myšlenka napadá samotnou podstatu investování, kdy má člověk sklízet ovoce za svou mnohaletou trpělivost.

Obama uvedl, že neviděl důkazy o kontaktu mimozemšťanů se Zemí

Bývalý americký prezident Barack Obama uvedl, že sám neviděl žádné důkazy o tom, že by mimozemšťané navázali kontakt se Zemí. Upřesňující prohlášení zveřejnil na sociální síti Instagram několik hodin poté, co vyvolal rozruch výrokem o tom, že mimozemšťané existují. Obama to řekl v rozhovoru s podcasterem Brianem Tylerem Cohenem zveřejněném v sobotu.

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy do Maďarska

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes jadranský ropovod do Maďarska. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v neděli uvedl, že chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Zapomeňte na staré kariérní rady. V éře AI poroste význam literatury, tvrdí šéfka Anthropic

Prezidentka a spoluzakladatelka americké společnosti Anthropic Daniela Amodei v rozhovoru pro televizi ABC uvedla, že humanitární obory budou v době nástupu umělé inteligence (AI) mnohem důležitější než předtím. Lidský faktor podle ní zůstane klíčový. Sama si ho cení.

AfD čelí kritice kvůli termínu konání sjezdu – přesně sto let po sjezdu NSDAP

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli delegáti strany, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, sejít 4. a 5. července. Je to přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků, AfD ji odmítá.

Kim Čong-un otevřel bytovou čtvrť pro rodiny vojáků KLDR padlých v cizině

Severokorejský vůdce Kim Čong-un otevřel v Pchjongjangu novou bytovou čtvrť pro rodiny vojáků, kteří padli při vojenských operacích v zahraničí. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters.

Zelenskyj pod tlakem, Galuščenko se pokusil uprchnout z Ukrajiny

Bývalý ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko byl v neděli na žádost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a Speciální protikorupční prokuratury (SAPO) zadržen během pokusu o útěk z Ukrajiny. Galuščenko je podezřelý ze zapojení do korupčního skandálu, který loni otřásl vládou Volodymyra Zelenského.

Ruská Brjanská oblast zažila největší dronový ukrajinský útok, uvedl gubernátor

Ukrajinská armáda na západoruskou Brjanskou oblast v neděli podnikla nejrozsáhlejší dronový útok, jaký některý z ruských regionů zažil během jediného dne od začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022. Gubernátor Alexandr Bogomaz to dnes ráno napsal na telegramu. Několik obcí a část města Brjansk po nedělních útocích zůstalo několik hodin bez elektřiny a tepla. Rusko podle ukrajinského letectva k nočnímu útoku použilo kromě desítek dronů hypersonické protilodní střely.

Ukrajinské civilní ztráty loni vzrostly o 26 procent

Civilní ztráty na Ukrajině způsobené bombardováním a dalšími výbuchy v roce 2025 výrazně narostly. Zasahované byla zejména ukrajinské města a infrastruktura a průměrný počet zabitých nebo zraněných na jeden útok se oproti předchozímu roku zvýšil.

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama