ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Doporučujeme

Plán útoku na základnu využívanou USA téměř jistě řídil Írán, řekl Burnham

Plánovaný zářijový útok na britskou leteckou základnu Fairford využívanou Spojenými státy téměř určitě řídily íránské revoluční gardy, prohlásil dnes podle agentur britský premiér Andy Burnham. Britská diplomacie si dnes kvůli tomu předvolala íránského velvyslance v zemi.

AI podléhá méně bezpečnostním pravidlům než mléko, tvrdí prezident Microsoftu

Umělá inteligence podle prezidenta Microsoftu Brada Smithe podléhá slabší bezpečnostní kontrole než běžné domácí spotřebiče nebo potraviny. Vyzval proto k zavedení celosvětových pravidel, nezávislému posuzování nových systémů a vytvoření mechanismů, které umožní zastavit AI, pokud se vymkne kontrole.

Trump se obrací na ruskou naftu, experti však výrazný pokles cen neočekávají

Americký prezident Donald Trump chce před listopadovými volbami do Kongresu snížit rekordní ceny motorové nafty. Dohodl proto s Ruskem obnovení dodávek paliva na světové trhy a oznámil také energetické příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Ekonomové však pochybují, že jeho kroky přinesou řidičům výraznou úlevu.

Tygr rozsápal muže v britském národním parku. Svědci popisují děsivé chvíle

Návštěva zoologického parku Yorkshire Wildlife Park nedaleko britského Doncasteru skončila tragédií. Muž, který se za dosud nevyjasněných okolností dostal do výběhu tygrů, byl jednou ze šelem napaden a na místě zemřel. Policie nyní vyšetřuje okolnosti neštěstí.

KOMENTÁŘ: Akciím už se daří čtyři roky v kuse. Mají se investoři bát blízkého pádu?

V pondělí 12. října 2026 uplynuly čtyři roky od začátku takzvaného býčího trhu na amerických akciích. Třebaže historické statistiky ukazují, že by se období růstu a lámání rekordů mělo chýlit ke konci, na trzích tomu nic nenasvědčuje. Jak dlouho vůbec takový tradiční býčí trh trvá?

Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Robert Hall a Michael Woodford

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů

Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.

Ovce jako nástroj zastrašování. Izraelští osadníci útočí na Palestince a vyhánějí je z domovů

Násilí izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu stále častěji zasahuje palestinské pastevce a zemědělce. Podle Organizace spojených národů (OSN) letos došlo k více než 1600 incidentům. Rozšiřování osadnických farem připravuje místní rodiny o pastviny, stáda i domovy.

Moskva i Kyjev hlásí desítky sestřelených dronů, kterými v noci útočil nepřítel

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo noční sestřelení 151 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem. O škodách nebo obětech se nezmiňuje. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva v noci na dnešek na Ukrajinu vyslala 121 útočných dronů, z nichž 89 se podle předběžných údajů podařilo zneškodnit. Varovalo, že nálety pokračují.

Severní Korea opět provokuje. Odpálila několik balistických střel

Severní Korea v pondělí odpálila několik balistických raket, přičemž nejméně dvě z nich dopadly do Japonského moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. Japonsko, USA i Jižní Korea úzce spolupracují na analýze startu a trajektorie letu. Pchjongjang totiž začátkem října uvedl, že otestoval nový typ balistické střely schopné měnit dráhu letu.

Trumpova dohoda s Ruskem o dodávkách nafty vyvolala odpor i mezi republikány

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli dohodě s Ruskem o dodávkách nafty. Proti jeho rozhodnutí se postavili nejen demokraté, ale také někteří republikáni. Podle nich dohoda porušuje americké zákony a pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Trump naopak tvrdí, že chce především snížit ceny pohonných hmot.

Húsíové znovu zaútočili na letiště v Rijádu. Během dvou dnů zemřelo 14 lidí

Mezinárodní letiště v saúdskoarabském Rijádu se během víkendu stalo terčem dvou smrtících útoků jemenských Húsíů. Při sobotním úderu zahynulo 13 lidí a více než 300 dalších utrpělo zranění. V neděli následoval další zásah, který si vyžádal jednu oběť a 11 zraněných. Húsíové varovali, že budou v útocích pokračovat, a vyzvali letecké společnosti i cestující, aby se vyhýbali saúdskoarabským letištím.

Akcie mobilních operátorů se propadly. Za výprodejem stojí plány SpaceX

Společnost SpaceX Elona Muska oznámila další významný krok k vytvoření vlastní mobilní sítě ve Spojených státech. Od investiční firmy Grain Management kupuje licence k využívání rádiových frekvencí, které mají umožnit kombinovat satelitní a pozemní mobilní připojení. Investoři na zprávu reagovali prudkým výprodejem akcií tradičních operátorů. Verizon, AT&T a T-Mobile přišly během jediného dne dohromady o přibližně 62 miliard dolarů tržní hodnoty.

Mezi Ukrajinou a Ruskem podle Trumpa začíná platit energetické příměří

Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří. Brzy po jeho dnešním oznámení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o ruských útocích na energetická zařízení v Kyjevě a v Charkovské oblasti.

Projektily zasáhly v Hormuzském průlivu nejméně dva tankery za 24 hodin

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama