-1.1 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Reklama

Doporučujeme

Trump ukázal prostředníček člověku, který na něj při návštěvě továrny pokřikoval

Americký prezident Donald Trump při návštěvě závodu automobilky Ford ve městě Dearborn v Michiganu reagoval na urážlivé pokřikování muže tím, že mu ukázal prostředníček a bezhlesně mu vulgárně odpověděl. Prezident takto podle deníku The Washington Post (WP) reagoval na pokřikování člověka, který ho označoval za "ochránce pedofilů". Bílý dům Trumpovu reakci považuje za odpovídající s ohledem na incident, který jí předcházel.

Írán: USA a Izrael mohou za smrt demonstrantů, USA hledají záminku k intervenci

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za oběti protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí. Přes 18.100 lidí úřady zadržely, některým hrozí trest smrti.

Rusko znovu útočilo na Kyjev, v Rostově jedna oběť a ranění po ukrajinském útoku

Ruské drony během noci na dnešek zaútočily na Kyjev. Starosta hlavního města Vitalij Kličko nejprve informoval, že zásah dronu způsobil požár v jednom z bytů v šestnáctipodlažní obytné budově. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko ale později upřesnil, že požár s náletem nesouvisí a že příčiny se zjišťují. Ruský útok na ukrajinskou metropoli pokračoval i ráno, úřady vybízejí obyvatele, aby setrvali v úkrytech. Nálet ukrajinských dronů na Rostov na jihozápadě Ruska si vyžádal jednu oběť a čtyři raněné, oznámil gubernátor regionu.

Po pádu jeřábu na vlak zemřelo na severu Thajska 28 lidí, dalších 80 je zraněno

Nejméně 25 lidí dnes zemřelo a více než 80 dalších utrpělo zranění při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na úřady, podle nichž pokračuje pátrání po dalších obětech.

EU zavádí přísnější kontrolu látek PFAS v pitné vodě

Evropská unie spouští první systematické sledování látek PFAS v pitné vodě. Tyto takzvané věčné chemikálie ohrožují zdraví lidí i přírodu, přesto se dosud běžně používaly v každodenních výrobcích. Nová pravidla mají přinést zlom.

Hrozí šok na trzích, varují odborníci. Ceny ropy rostou

Analytici a ekonomové varují před šokem na trzích z rostoucích cen ropy v důsledku geopolitického napětí. Tato komodita zaznamenala růst po americkém útoku na Venezuelu. Odborníci však mají obavy hlavně ze situace v Íránu. Pád režimu by mohl poškodit tamní produkci ropy a spustit inflační růst. Ceny ropy v posledních letech klesají kvůli nadprodukci.

Lukáš Dostál proměnil sázku z Instagramu ve splněný sen o NHL

Na začátku to vypadalo jako obyčejná internetová výzva, která má pobavit pár sledujících. Dva mladí Češi, Adam a Ondřej, si totiž vsadili na komentář od hráče NHL pod video z rozbruslení. Jenže místo rychle zapomenuté legrace z toho nakonec byla letenka, lístky na zápas a příběh, který se v hokejovém světě šíří s chutí dál.

Počet obětí protestů v Íránu roste, americký úder je na spadnutí

Masivní protesty v Íránu si vyžádaly už přes 2 500 obětí, uvedla aktivistická agentura Human Rights Activists News Agency. Hovoří se o možném pádu režimu. Americký prezident Donald Trump vyzval k pokračování protestů a prohlásil, že „pomoc už je na cestě". Teherán varoval před odvetou, Izrael je kvůli možnému americkému útoku ve stavu nejvyšší pohotovosti.

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama