ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Doporučujeme

Vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po dnešním setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.

Po ruských útocích informují ukrajinské úřady o desítkách raněných

Nejméně osm lidí, včetně tří dětí, utrpělo zranění při útocích ruských dronů v Černihivské oblasti, informovali ukrajinští záchranáři. Dalších šest zraněných si podle záchranářů vyžádal nálet ruských dronů na Oděsu. Devět lidí bylo zraněno při ruských útocích na Charkov a okolí, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Moskva naopak bez podrobností informovala o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Ropa zdražuje. Trhy znervóznil izraelský postup v Libanonu

Ceny ropy v pondělí 1. června vzrostly o více než dvě procenta. Důvodem je průnik izraelské armády hlouběji do libanonského území. Tento krok, odsouzený mezinárodním společenstvím, vyvolává obavy o pokračující rozhovory mezi USA a Íránem.

Rubio jednal se zástupci Libanonu a Izraele o návrhu plánu na uklidnění situace

Americký ministr zahraničí Marco Rubio hovořil s libanonským prezidentem Josephem Aúnem i izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o diplomatických jednáních mezi Izraelem a Libanonem a navrhl plán, který by umožnil postupné uklidnění situace. S odvoláním na amerického úředníka to dnes napsala agentura Reuters. Izrael okupuje část Libanonu a ostřeluje mimo jiné pozice libanonské militantní skupiny Hizballáh.

Trump mluví o dohodě. Útoky mezi USA a Íránem ale pokračují

Spojené státy bombardovaly cíle spojené s Íránem v Kuvajtu poté, co islámská republika sestřelila americký dron. Kuvajt informoval, že jeho protivzdušná obrana zachytila několik dronů a raket. I přes vzájemné útoky křehké příměří trvá a jednání o konci války pokračují.

Macron: Francie zadržela tanker plující z Ruska, na který byly uvaleny sankce

Francouzské námořnictvo v Atlantiku zadrželo tanker plující z Ruska, na který byly uvaleny mezinárodní sankce, uvedl na síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Námořnictvo obsadilo plavidlo nazvané Tagor v mezinárodních vodách v neděli při společné operaci s podporou několika partnerů včetně Británie. Podle agentury AFP je to čtvrtý tanker, který Francie takto zastavila.

Výbuch skladu výbušnin v Myanmaru zabil desítky lidí

Silná exploze v severovýchodním Myanmaru připravila o život desítky lidí a další desítky zranila. Neštěstí zasáhlo obec Kaung Tat ve státě Šan poblíž čínských hranic, kterou kontrolují povstalci z Ta'ang National Liberation Army.

Lidstvo už dávno žije na ekologický dluh

Lidstvo žije na obrovský ekologický dluh a současná globální populace už dávno překročila hranici, kterou dokáže Země dlouhodobě unést. Bez drastických změn ve spotřebě zdrojů a přístupu k přírodě hrozí zhroucení ekosystémů, kritický nedostatek potravin i vody a nezvratné zhoršení klimatické krize. Pohodlný život miliard lidí je v současnosti možný jen díky drancování neobnovitelných zásob planety.

Lékaři bez hranic varují: šíření eboly v Kongu je alarmující

Rychlé šíření eboly v Konžské demokratické republice vyvolává vážné obavy zdravotnických organizací. Lékaři bez hranic (MSF) upozorňují, že rozsah epidemie krátce po jejím vyhlášení nemá v historii obdobu.

Volby na Maltě vyhrála vládnoucí Labouristická strana, počtvrté v řadě

Maltský premiér Robert Abela dnes oznámil vítězství své Labouristické strany v předčasných parlamentních volbách, které se konaly v sobotu. Generální tajemník opoziční Nacionalistické strany Charles Bonello v prohlášení pro veřejnoprávní stanici TVM porážku uznal.

Velký bariérový útes mění strategii a sází na zelený luxus

Někdejší chlouba australského turistického průmyslu se mění v hromadu trosek bičovaných slaným tropickým vzduchem. Na ostrovech v oblasti Velkého bariérového útesu leží minimálně šest zcela opuštěných hotelových komplexů, které doposud nenašly investory ochotné zaplatit za jejich obnovu. Místo návratu k zašlé slávě masového turismu osmdesátých let se však začíná prosazovat nová vize. Budoucnost těchto panenských míst by měla patřit ekologicky šetrným projektům s výrazně menší uhlíkovou stopou, které berou ohled na hlubokou klimatickou krizi sužující okolní korály.

Po vítězství Paris St. Germain nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Zranění utrpělo 219 lidí, z toho osm vážná, při násilnostech, které ve Francii vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris St. Germain nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Francouzská policie zadržela 780 lidí, 457 z nich bylo vzato do vazby. Dnes to podle agentury AFP oznámil francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez.

Babiš: ČR závazek dát dvě pct HDP na obranu asi nesplní, ale má u Trumpa výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Má však výhodu v tom, že český premiér Andrej Babiš je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Babiš to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT).

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000

Izraelská armáda dnes oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší izraelský průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř 18 let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.

PSG podruhé za sebou ovládlo Ligu mistrů

Fotbalisté Paris Saint Germain obhájili triumf v Lize mistrů. Ve finále v Budapešti remizovali s Arsenalem 1:1 a o vítězi rozhodl až penaltový rozstřel. Francouzský celek uspěl 4:3 a stal se teprve druhým týmem moderní éry soutěže, který dokázal trofej obhájit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama