ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Doporučujeme

Hluk ovlivňuje 80 % zkoumaných živočišných druhů

Hluk z dopravy, lodní přepravy a průmyslu zasahuje do života zvířat mnohem výrazněji, než se dosud předpokládalo. Nový výzkum ukázal, že u 80 % zkoumaných živočišných druhů ovlivňuje jejich chování, vývoj nebo fungování organismu. Hlukové znečištění tak může narušovat vztahy mezi druhy a měnit rovnováhu celých ekosystémů.

Hromadná srážka desítek vozidel si v Bulharsku vyžádala 11 obětí a 48 zraněných

Několik hromadných srážek desítek vozidel si dnes ráno na dálnici nedaleko města Jambol na jihovýchodě Bulharska vyžádalo nejméně 11 mrtvých a 48 zraněných. Informovala o tom agentura AFP nebo web 24chasa. Úřady nehodu připisují mlze a snížené viditelnosti.

Co když šéf Nvidie odejde? Nejasné nástupnictví vzbuzuje obavy

Společnost Nvidia se dostala pod palbu kritiky za to, že nemá jasný plán pro odchod generálního ředitele Jensena Huanga. Ten čelí vyšetřování kvůli intimnímu vztahu s možnou čínskou špionkou. Tento incident upozornil na zranitelnost velkých společností závislých na jediném člověku.

Francie si předvolala íránského velvyslance kvůli útokům na chladící zařízení

Francie si dnes předvolala íránského velvyslance v Paříži v souvislosti s říjnovými kyberútoky na chladicí zařízení v supermarketech. Podle agentury Reuters to uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Agentura dříve upozornila, že není jasné, na základě jakých konkrétních poznatků francouzské úřady dospěly k závěru, že za útoky stojí Írán. "Přijmeme veškerá opatření, která považujeme za nezbytná a přiměřená, abychom na tento útok reagovali a odradili všechny, kteří by v Íránu či jinde mohli mít v úmyslu jej zopakovat," prohlásil dnes podle stanice Franceinfo francouzský šéf diplomacie Jean-Noël Barrot.

Mohla by Severní Koreji vládnout žena? Kimova třináctiletá dcera budí pozornost

Je jí asi 13 let, je dcerou Kim Čong-una a od roku 2022 se s ním účastní veřejných vystoupení. Mohla by Kim Ču-e být „dědičkou trůnu“? Většina oslovených severokorejských přeběhlíků domnívá, že jednou pravděpodobně ve vládnutí nahradí svého otce. Jiní však poukazují na to, že vládnoucí žena v tak patriarchální kultuře je nepravděpodobná.

Trump připouští konec útoků na Írán. Rubio ale diplomatický průlom neočekává

Americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru prohlásil, že další vojenské údery na Írán jsou nepravděpodobné, pokud Teherán učiní určité kroky směrem k dohodě o svém jaderném programu a znovuotevření Hormuzského průlivu. Zopakoval, že Írán je z vojenského hlediska fakticky poražen. K rozhovoru došlo po drtivé porážce republikánů ve volbách do Kongresu, kterou viceprezident J.D. Vance do značné míry připsal právě válce.

KOMENTÁŘ: Čínská špionka, nevěra a krádež čipů. Jak trh reaguje na průšvih Nvidie?

Nebývá zvykem, aby jeden milenecký úlet způsobil zemětřesení na burze. Jenže aktuální aférka se týká rovnou Jensena Huanga, CEO Nvidie, druhé nejhodnotnější společnosti světa. Huang se podle novinářů mohl zaplést s milenkou, která jen tak náhodou dělá pro čínskou rozvědku. Akcie okamžitě reagovaly prudkým poklesem.

Russell Brand dostal za znásilnění a sexuální napadení deset a půl roku vězení

Britský komik a herec Russell Brand stráví za znásilnění a sexuální napadení deset a půl roku ve vězení. Londýnský soud ho v pondělí potrestal za činy, kterých se dopustil na čtyřech ženách v letech 2004 až 2009. Jednapadesátiletý bavič vinu po celou dobu odmítal.

Armáda USA stáhla své letouny z další britské základny kvůli íránské hrozbě

Armáda Spojených států v pondělí stáhla své letouny z další letecké základny v Británii kvůli hrozbě ze strany Íránu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Tankovací letouny ze základny Mildenhall přesunula mimo jiné do Německa. Stalo se tak několik týdnů poté, co USA stáhly své bombardéry z britské letecké základny Fairford po incidentu, který britské úřady vyšetřují jako možný pokus o teroristický útok na toto zařízení využívané Američany k náletům na cíle v Íránu.

Tomáš Macháč překvapivě skončil na turnaji ve Stockholmu hned v prvním kole

Český tenista Tomáš Macháč nezvládl úvodní zápas na turnaji ATP ve Stockholmu a se soutěží se rozloučil už v prvním kole. Šedesátý hráč světového žebříčku podlehl chorvatskému kvalifikantovi Bornovi Gojovi ve dvou setech 3:6 a 4:6. Proti soupeři ze druhé stovky žebříčku tak nedokázal navázat na výkony z předchozích turnajů.

Ruská delegace odletěla do Abú Zabí, kde bude jednat s Ukrajinci a Američany

Ruská delegace odletěla do Abú Zabí na jednání se zástupci Ukrajiny a Spojených států, oznámila dnes ruská státní agentura TASS. Rozhovory o ukončení války Ruska proti Ukrajině, která pokračuje pátý rok, se budou konat v úterý a ve středu. Na cestě do Abú Zabí je také ukrajinská delegace, informoval šéf civilní rozvědky Rustem Umerov, který stojí v jejím čele.

Na podporu vinařství šlo 2,4 miliardy korun, vinic přesto ubývá

České vinařství získalo veřejnou podporu za 2,4 miliardy korun, počet pěstitelů i rozloha vinic však dál klesají. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) navíc odhalil závažné nedostatky při rozdělování dotací. Vinařský fond podle kontrolorů neoprávněně vyplatil 12,4 milionu korun a někteří členové jeho vedení neoznámili své vazby na žadatele o podporu.

Válku v Íránu jsme vyhráli, jásá Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy ve válce s Íránem zvítězily a obnovení bojů považuje za „velmi nepravděpodobné“. Zároveň však varoval Teherán před dalšími útoky, pokud nepřistoupí na přísnou dohodu. Napětí v regionu mezitím pokračuje. Americké síly zaútočily na íránský ostrov Qeshm v Hormuzském průlivu a Washington oznámil, že v jednáních s Teheránem zatím nedošlo k žádnému pokroku.

Rok 2026 může být nejteplejším v historii. A bude hůř, varují vědci

Rok 2026 by se mohl stát nejteplejším v historii měření. Podle americké výzkumné organizace Berkeley Earth existuje 95procentní pravděpodobnost, že překoná dosavadní rekord z roku 2024. Globální oteplování navíc zesiluje mimořádně silný klimatický jev El Niño. Generální tajemník organizace spojených národů (OSN) António Guterres v souvislosti se zahájením klimatického summitu COP31 v Turecku varoval, že svět vstoupil do nové éry extrémního počasí.

Sýrie nemá a nebude mít v Jemenu žádné vojáky, uvedla syrská diplomacie

Sýrie nemá v Jemenu žádné vojenské jednotky a ani tam své vojáky nevyšle. Dnes to podle agentury AFP uvedl syrský ministr zahraničí Asaad Šíbání. Popřel tak sobotní informaci AFP, že podle zdrojů z jemenských vládních úřadů a armády jsou na obou stranách hranice Jemenu a Saúdské Arábie nasazeny stovky syrských vojáků, kteří mají oběma zemím pomáhat v konfliktu s jemenskými húsíjskými povstalci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama