-1.5 C
Czech
Pondělí 29. prosince 2025
ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Reklama

Doporučujeme

Otec vystopoval unesenou dceru díky poloze telefonu

Patnáctiletou dívku v Texasu podle úřadů unesl muž s nožem, když na Štědrý den venčila psa na předměstí Porter u Houstonu. Domů se nevrátila v čase, kdy ji rodiče čekali, a rodina proto zalarmovala policii.

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard Kč). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se dnes sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Ukrajinský prezident dnes rovněž telefonicky hovořil s evropskými lídry, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen následně uvedla, že společným cílem je trvalý mír a územní celistvost Ukrajiny.

Přes milion domácností v Kyjevě a okolí má po ruských útocích opět elektřinu

Ukrajinská elektrárenská společnost DTEK dnes oznámila obnovení dodávek elektřiny téměř 748.000 domácnostem v Kyjevě a 347.000 domácnostem v okolí poté, co se tam kvůli sobotním ruským vzdušným útokům potýkalo s nouzovými odstávkami přes milion odběratelů, píše agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany dnes na platformě Telegram uvedlo, že ruská vojska se zmocnila šesti obcí na východě Ukrajiny. Ukrajinská armáda oznámila, že při nočním dronovém útoku zasáhla ropnou rafinerii v ruské Syzrani.

Lavrov: Evropská vojska na Ukrajině by byla legitimním cílem pro ruskou armádu

Pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu, řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie vzkázal evropským zemím, že se nemusejí obávat toho, že Rusko na některou z nich zaútočí. Pokud však někdo zaútočí na Rusko, bude mu zasažena devastující rána, řekl Lavrov. Koalice ochotných je označení pro evropské země podporující Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, které svého menšího souseda napadlo v roce 2022.

Zemřela Brigitte Bardot, sexy ikona francouzského filmu

Brigitte Bardot zemřela v neděli ve věku 91 let, uvedla její nadace. Herečka se stala světovou ikonou už v padesátých letech, když prorazila filmem A Bůh stvořil ženu. V paměti diváků zůstává jako symbol svobody, provokace a neuhlazené energie, která tehdy na plátnech působila jako zjevení.

Myanmar volí uprostřed války a humanitární katastrofy

Občané Myanmaru se vydaly k volebním urnám. Země však momentálně čelí jedné z nejhorších krizí ve své moderní historii. Hlasování probíhá uprostřed vleklé občanské války, hlubokého hospodářského propadu a rozsáhlé humanitární katastrofy. Volby, první od vojenského převratu z roku 2021, už předem vyvolaly ostrou kritiku doma i v zahraničí.

Netanjahu hledá u Trumpa výhodu pro příští volby

Benjamin Netanjahu míří tento týden do Mar-a-Lago na jednání s Donaldem Trumpem. Vedle diplomacie jde i o domácí politiku. Izrael má řádně volit v říjnu 2026, jenže koalici mohou dřív rozložit spory kolem odvodů ultraortodoxních mužů i tlak na schválení rozpočtu do března 2026.

Herečku z Broadwaye ubodali v New Jersey

Herečka Imani Dia Smith, která se jako dítě objevila na Broadwayi v muzikálu Lví král v roli mladé Naly, zemřela po útoku nožem v New Jersey. Policie ji našla v domě ve městě Edison s několika bodnými ranami a po převozu do nemocnice už jí nebylo pomoci.

Zabystřan bodoval v Livignu a drží se v elitní pětce Super G

Jan Zabystřan uzavřel závodní rok 2025 ve Světovém poháru 21. místem v superobřím slalomu v italském Livignu. Na body dosáhl i tentokrát a v průběžném hodnocení Super G zůstává na páté příčce.

Trump slibuje zlevňování a věří v úspěch v kongresových volbách

Republikáni míří do roku 2026 s tím, že hlavním tématem budou ceny a životní náklady. Donald Trump říká, že kongresové volby v polovině jeho prezidentského období se budou točit právě kolem toho, jestli se lidem žije levněji.

Zelenskyj oznámil, že je na cestě do USA za Trumpem, zastaví se v Kanadě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je na cestě do Severní Ameriky. Před nedělním setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě bude mluvit s evropskými vůdci a setká se s kanadským premiérem Markem Carneym. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Hlavním tématem jednání budou nedořešené otázky v plánu, který by mohl vést k přerušení bojů na Ukrajině.

Italská policie zadržela devět lidí kvůli podezření z financování Hamásu

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci. Uvedla to tisková agentura ANSA. Podle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (170 milionů korun), které původně vybraly pro benefiční účely.

Kim Čong-un blahopřál Putinovi k novému roku a chválil společný boj na Ukrajině

Severní Korea a Rusko sdílely "krev, život a smrt" ve válce na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury AFP severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém novoročním přání ruskému prezidentu Vladimirovi Putinovi. Pchjongjang už vyslal bojovat na Ukrajinu po boku Rusů tisíce vojáků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama