Policie obvinila premiérku Myanmaru (dříve Barma) Aun Schan Su Ťij z několika zločinů poté, co armáda provedla v zemi vojenský převrat. Podle BBC čelí žalobě také prezident Win Myin a další politici.
Podle policejních dokumentů zůstane premiérka, bývalá disidentka a laureátka Nobelovy ceny míru Su Ťij ve vazbě do 15. února. Policie ji viní z porušováních importních a exportních zákonů a také z „vlastnění nezákonných komunikačních zařízení“. Jde i vysílačky, které byly nalezeny u ní doma. Prezident Myin čelí obvinění mimo jiné z porušování zákazu shromažďování během koronavirové pandemie: před listopadovými volbami uspořádal venku mítink. I on zůstane ve vazbě dva týdny.
Zadržení politici o sobě od pondělního vojenského převratu nedali vědět. Není známo, kde přesně Su Ťij armáda drží, ale podle BBC se předpokládá, že ji armáda drží v její rezidenci v hlavním městě Neipyijto.
Vůdcem vojenského převratu je vrchní velitel barmské armády Min Aun Hlain. Ustanovil jedenáctičlennou vojenskou juntu, která bude zemi vládnout po jeden rok výjimečného stavu. Puč, který armáda provedla kvůli údajnému volebnímu podvodu v listopadu loňského roku, odsoudila většina zemí světa.
Tři prsty jako symbol protestu
Barmští aktivisté nyní volají po občanské neposlušnosti: někteří zdravotníci například stávkují nebo na protest nosí červené a černé stužky. Populární je také gesto tří zdvižených prstů (prostředníčku, prsteníčku a malíčku) známé z filmové ságy The Hunger Games. V Barmě je tento pozdrav nyní symbolem protestu. Demonstrují především mladí lidé, na sociálních sítích si dávají do profilových obrázků černá a červená políčka, byla založena i facebooková skupina ke koordinaci protestů. Žádné větší povstání se zatím v Barmě nekonalo, jen v hlavním městě v Rangúnu v úterý v určený čas začalo mnoho řidičů v autech troubit. Demonstrace na podporu armády přilákala asi tři tisíce lidí.
„Mladí lidé v Myanmaru mají dnes digitální sílu. Máme digitální zařízení, elektronická média a to je naše jediná platforma. Používáme je od začátku, od prvních pár hodin, abychom ukázali, že protestujeme proti vládě vojenské junty,“ řekla agentuře AFP aktivistka Thinzar Shunleyová.
Země byla pod vládou vojenské junty do roku 2011, kdy moc převzala strana Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij. Ta posléze dvakrát zvítězila ve volbách: v loňských získala 83%, podle armády byly zmanipulované.
