3.7 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Válka na UkrajiněAxios: Trump chce přimět Ukrajinu uznat ruskou okupaci bez bezpečnostních záruk

Axios: Trump chce přimět Ukrajinu uznat ruskou okupaci bez bezpečnostních záruk

Spojené státy ve středu 23. dubna očekávají odpověď od Kyjeva na návrh mírové dohody, která podle serveru Axios, jenž se odvolává na své zdroje, znamená přijetí okupace Ukrajiny, a tedy ohromné ústupky ze strany napadené země. Rámec počítá s tím, že USA uznají Krym a další okupovaná území jako ruská. Pokud na to Kyjev nepřistoupí, Bílý dům se může z mírových rozhovorů stáhnout. Informuje o tom i RBC-Ukraine.

Návrh mírové dohody předložili Američané Ukrajincům na schůzce v Paříži před týdnem, dnes se o něm bude jednat znovu v Londýně. Sejdou se tam představitelé USA, Velké Británie, Německa a dalších zemí. Americká delegace očekává, že se k návrhu ukrajinští představitelé vyjádří. Měli tak učinit do středečního dne.

Trumpova administrativa mezitím avizovala, že pokud se nepodaří najít cestu k zastavení bojů, přeruší účast v mírových rozhovorech, aby se mohla věnovat jiným prioritám. Na stole je stále i nerostná dohoda, která počítá se zřízením fondu spravovaného USA, do něhož by proudily zisky z ukrajinského nerostného bohatství.

Co se týče další americké vojenské pomoci, jakmile přestane proudit ta schválená bývalým prezidentem Joe Bidenem, nemá Ukrajina žádnou jistotu.

Návrh podle zdrojů zahrnuje dočasné uznání poloostrova Krym a okupovaných částí Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti jako ruského území. Ukrajina se nesmí stát členem Severoatlantické aliance (NATO), což by pro ni byla nejsilnější bezpečnostní garance, avšak může vstoupit do Evropské unie (EU). USA v rámci mírové dohody zruší všechny sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014.

Obrovský ústupek

Co se bezpečnostních garancí týče, ty by poskytly robustní evropské i mimoevropské ozbrojené síly. Návrh ale neřeší, jak by fungovaly, což je klíčové. Navíc nezmiňuje účast USA, bez nichž se někteří evropští spojenci zdráhají zapojit.

Ukrajina by dále získala menší části Charkovské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Záporožská elektrárna okupovaná Ruskem, největší jaderné zařízení v Evropě, by byla považována za ukrajinské území, ale provozovaly by ji USA. Elektřinou by zásobovala Ukrajinu i Rusko.

Návrh dohody podle zdrojů vznikl poté, co Trumpův zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten mu nabídl zastavení bojů na současné frontové linii. Problém ale je, že přítomnost evropských sil na ukrajinském území považuje za hrozbu a odmítá ji.

Mírová dohoda podle těchto zdrojů znamená přijetí ruské okupace, i když jen dočasně, což znamená obrovský ústupek pro prezidenta Volodymyra Zelenského. Návrh navíc zmiňuje pouze to, co dostane Rusko, nikoli Ukrajina.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama