ČTK

Zřejmě tři lidé dnes vpodvečer přišli o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, zhruba 60 kilometrů severně od Stockholmu. Informovala o tom švédská média s odvoláním na policii. Na místě, nedaleko náměstí Vaksala torg, pokračuje rozsáhlá policejní operace. Podle deníku Uppsala Nya Tidning (UNT) byli obyvatelé v oblasti vyzváni, aby neopouštěli své domovy, ale později uvedla, že veřejnosti už nebezpečí nehrozí. Policie událost vyšetřuje jako vraždu, zadržen dosud nikdo nebyl.

Německé generální spolkové státní zastupitelství obvinilo bývalého spolupracovníka nynějšího poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha a jednu ženu ze špionáže pro čínskou tajnou službu. Dnes o tom informovala agentura DPA. Pro někdejšího eurovolebního lídra Kraha, který byl do letošního roku europoslancem, pracoval německý občan čínského původu Jian Guo. Policie Guoa před rokem zadržela.

Ruské síly dobyly další ukrajinskou obec, konkrétně vesnici Dorošivka v Charkovské oblasti, která leží několik kilometrů severně od města Kupjansk. Ve svém hlášení to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Americký Institut pro studium války (ISW) pak ve své analýze uvádí, že ruské invazní síly v poslední době postoupily v ukrajinské Sumské oblasti a poblíž měst Kupjansk, Siversk, Toreck a Novopavlivka na východě země.

Belgii letos již počtvrté ochromila generální stávka, kterou svolaly odborové svazy proti rozpočtovým škrtům nové vlády a důchodové reformě. Výrazně narušen je zejména letecký provoz, hlavní bruselské letiště Zaventem zrušilo všechny odlety, narušeny jsou rovněž přílety. Stávka se ale dotkla i veřejné a železniční dopravy, uvedl list The Brussels Times. Stávka měla dopad i na letecké spojení s Prahou. Na Letišti Václava Havla byly dnes kvůli ní zrušeny tři přílety z Bruselu a dva odlety do belgické metropole, řekla ČTK mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.

Ruský dronový útok v noci na dnešek zabil v Dnipropetrovské oblasti dítě a čtyři další lidi zranil, čtyři zraněné po ruském úderu ohlásil také Kyjev. Informovaly o tom portál listu Ukrajinska pravda a agentura Reuters. Dva mrtvé a tři zraněné naopak po ukrajinském útoku oznámila ruská Belgorodská oblast, napsal Reuters.

Celé pevninské Španělsko dnes kolem 12:30 postihl výpadek proudu, který způsobil problémy zejména v dopravě - zastavilo se metro v Madridu či Barceloně a vlaky po celé zemi, zpoždění hlásí i z letišť. Výpadek proudu, jehož příčina zatím není známa, zaznamenali i v Portugalsku, jehož vláda nevyloučila kybernetický útok, a v oblastech ve Francie sousedících se Španělskem. Energetická společnost Red Eléctrica krátce před 15:00 oznámila, že plné obnovení dodávek elektřiny do celého pevninského Španělska potrvá šest až deset hodin, napsal deník El País. Výpadek nepostihl Kanárské ani Baleárské ostrovy.

Francouzská policie dnes ráno podnikla po celé zemi rozsáhlé razie, které souvisejí s nedávnými útoky na věznice. Policisté zadrželi 25 lidí, informovala agentura AFP. Zatčené ze zásahu, který začal v 06:00 SELČ, ohlásila AFP z pařížského regionu, Marseille, Lyonu a Bordeaux.

V Kanadě se dnes konají předčasné parlamentní volby. Více než kdy jindy v nich patrně sehraje důležitou roli zahraniční politika, konkrétně vztahy se sousedními Spojenými státy. Obchodní válka a vyhrožování administrativy Donalda Trumpa ohledně připojení Kanady k USA totiž vedly k zesílení kanadského nacionalismu a dopomohly vládnoucí Liberální straně k roli mírného favorita voleb. Poslední volební místnosti se mají na pacifickém pobřeží uzavřít v úterý 29. dubna v 7:30 SELČ.

Jednoho mrtvého a 12 zraněných si vyžádala nedělní srážka lodi s přívozem ve městě Clearwater na západním pobřeží Floridy. Dnes o tom informoval portál The Mirror.

Nejméně 68 lidí zahynulo při amerických náletech na baštu povstaleckých Húsíů v severní provincii Saada. Útok podle informací povstalců zasáhl věznici pro africké migranty, napsala agentura AP. Dalších nejméně osm lidí včetně žen a dětí zahynulo při leteckých úderech Spojených států na jemenské hlavní město Saná a další lidé utrpěli zranění. Húsíové také hlásí další americké údery na severní provincii Amran. Podle agentury AFP o tom informovala húsijská televize Al-Masíra.

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Vyplývá to z dnešního sdělení Kremlu. Pchjongjang nedlouho před tím podle agentur poprvé potvrdil, že vyslal vojáky, aby bojovali na straně Ruska proti Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky. Moskva o víkendu uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po poradě s hlavním velitelem ukrajinských sil generálem Oleksandrem Syrským. Zelenského vyjádření je v rozporu se sobotním tvrzením Moskvy o "úplném osvobození" Kurské oblasti, poznamenala agentura AFP. Ukrajinské jednotky do západoruského regionu vpadly před téměř devíti měsíci, na počátku loňského srpna.

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání. Řekl to v dnešním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Izraelské letouny dnes udeřily na jižní předměstí libanonské metropole Bejrút, potřetí od uzavření příměří na konci listopadu. Nad oblastí zásahu se utvořil obrovský sloup kouře, ale případné oběti zatím nejsou hlášeny, informovala agentura AP. Izraelská armáda zhruba hodinu před úderem vyzvala obyvatele oblasti k evakuaci.

Americký prezident Donald Trump po nástupu do Bílého domu výrazně změnil směřování i styl americké zahraniční politiky. Během prvních sto dní svého druhého funkčního období znejistil spojence i protivníky Spojených států, když představil návrhy na připojení Kanady nebo Grónska k USA či na odsun Palestinců z Pásma Gazy. Šéf Bílého domu kritizoval Evropskou unii, začal vyjednávat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině a prezidenta napadené Ukrajiny Volodymyra Zelenského ponížil před televizními kamerami v Oválné pracovně. Začal omezovat instituce šířící americké zájmy prostřednictvím takzvané “měkké síly”, tedy rozvojovou pomocí či žurnalistikou.