ČTK Connect natočila těsně před volbami do Evropského parlamentu, které se v České republice konají zítra a pozítří, rozhovory s ekonomem a expertem na EU Petrem Zahradníkem a dlouholetou zpravodajkou vydavatelství Economia v Bruselu Kateřinou Šafaříkovou. Moderovala Štěpánka Duchková.
Analytik a ekonom Petr Zahradník, který je mimo jiné členem NERV, zastává názor, že v tom, koho voliči pošlou do Evropského parlamentu, sehrají nejdůležitější roli osobnosti. „Myslím ty, které mohou nějakým způsobem (lidi) zaujmout“. Současně připomíná, že letošnímu výběru kandidátů do EP je věnována mimořádná pozornost. „Za těch 20 let, co jsme v Evropské unii, si nepamatuji, že by volby (do Evropského parlamentu) byly takto medializované a strany na ně kladly takový důraz.“ Současně Zahradník zmiňuje, že vedle objektivních argumentů a popsání objektivních skutečností mohou sehrát roli polopravdy, jistá karikovaná skutečnost, které nemají s pravdou moc společného. „To je jev, který můžeme pozorovat jak u nás, tak v řadě jiných zemí Evropské unie. A toho bych se bál.“
Audio je možné přehrát zde:
Reportérka a komentátorka Kateřina Šafaříková si myslí, že výsledek eurovoleb 2024 určí nasazení politických stran v samotném finiši. Zmiňuje především debatní soupeření vládní koalice Spolu a opoziční hnutí ANO. „Rozhodne, kdo chytne nějakou vlnu. Mohou to podle ní ovlivnit „drobnosti“ typu „hokejového mistrovství světa, kde se Češi stali mistry světa.“ Podle dlouholetých marketingových studií se ukazuje, že při podobně velkých pozitivních událostech ta strana, která je u moci, si vždy připíše dva až tři procentní body ve svůj prospěch. “Důvodem je pozitivní naladění voličů, kteří nesoudí v daný moment vládu či prezidenta až tak negativně. Věci, které na první pohled nevidíme, mohou volby ovlivnit,“ zdůrazňuje.
Audio je možné přehrát zde:
Ohledně letošní volební účasti, s níž mají Češi tradičně problém a jsou v tomto ukazateli na samém konci EU, je Petr Zahradník optimistou, a to právě ohledem na silnou mediální kampaň. „Odhaduji, že ta procentní číslovka bude začínat trojkou.“ Pokud by se tak stalo, byl by to posun proti roku 2019, kdy přišlo hlasovat 28,72 procenta občanů. Před deseti lety to bylo jenom 18,20 procenta.
Ve skutečnosti, že také v Česku sílí příklon voličů k populistickým až krajně pravicovým stranám a hnutím, vidí Kateřina Šafaříková paralelu s děním v celé Evropě. Společnými body těchto postojů jsou odmítání Green Dealu a další pomoci Ukrajině, snahy zastavit migraci, obnovit kontrolu hranic a podobně. “Otázkou je, co se stane po eurovolbách. Antievropský hlas se v EP ztratí. Celkově však platí, že to, jakým způsobem uspějí antisystémové, krajně pravicové, populistické strany a čeho se jim podaří dosáhnout, je největší téma letošních eurovoleb,“ uzavírá novinářka.
