-8.1 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
ZprávyArménie uznala Palestinu, což vyvolalo diplomatické napětí s Izraelem a posílilo vztahy...

Arménie uznala Palestinu, což vyvolalo diplomatické napětí s Izraelem a posílilo vztahy s Íránem

Nedávné rozhodnutí Arménie uznat Palestinu jako stát vyvolalo diplomatický spor s Izraelem a vedlo k předvolání arménského velvyslance k „přísnému pokárání“. Tento odvážný krok Arménie odráží její dlouhodobou podporu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Uznání přichází uprostřed katastrofální humanitární krize v Gaze a probíhajícího vojenského konfliktu, přičemž Arménie zdůrazňuje důležitost nalezení mírového řešení.

Arménské ministerstvo zahraničí odsoudilo útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu v Gaze a vyzvalo k propuštění rukojmích, kteří jsou v regionu stále zadržováni. Připojením se k rezolucím Valného shromáždění OSN o okamžitém příměří v Gaze Arménie potvrdila svůj závazek podporovat mír a stabilitu na Blízkém východě. Země se důsledně zasazuje o mírové řešení palestinské otázky a podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, píše deník Jerusalem Post.

Arménie se svým rozhodnutím uznat Palestinu připojila k rostoucímu seznamu zemí, které od roku 1988 tento stát formálně uznaly. Toto gesto solidarity s Palestinou přichází v době, kdy Palestinská samospráva usiluje o plné členství v OSN, přestože čelí výzvám ze strany Spojených států. Obnovená snaha o uznání následuje po nedávné válce v Gaze, kterou vyvolaly útoky Hamásu na Izrael, jež si vyžádaly značné ztráty na obou stranách.

„Arménská republika znovu potvrzuje svůj závazek k mezinárodnímu právu a zásadám rovnosti, suverenity a mírového soužití národů a uznává Stát Palestina,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení dle agentury Anadolu.

Kromě diplomatických dopadů na Izrael podtrhuje uznání Palestiny Arménií její prohlubující se vazby s Íránem. Uprostřed rostoucího napětí s Ázerbájdžánem Arménie posílila své vztahy s Íránem, přičemž na arménsko-ázerbájdžánské hranici byli údajně spatřeni íránští vojáci. Zapojení Íránu do správy Modré mešity v Jerevanu dále podtrhuje rostoucí spolupráci mezi oběma zeměmi.

Uznání Palestiny ze strany Arménie odráží nejen její podporu palestinské otázky, ale také signalizuje změnu priorit její zahraniční politiky. Vzhledem k tomu, že se země pohybuje ve složitých regionálních konfliktech a spojenectvích, její rozhodnutí uznat Palestinu podtrhuje závazek zasazovat se o mír a stabilitu na Blízkém východě.

Reklama

Doporučujeme

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama