1.3 C
Czech
Čtvrtek 5. března 2026
Protext ČTKArete Energy: Polský Bio Term zvýšil energetickou účinnost o 60 % za...

Arete Energy: Polský Bio Term zvýšil energetickou účinnost o 60 % za dva roky

Praha 5. března 2026 (PROTEXT) – Energetická transformace v Evropě nebude postavena na jednom přelomovém zdroji, ale na systematické modernizaci tisíců lokálních teplárenských soustav. Klíčovou roli v tomto procesu budou hrát moderní kogenerační teplárny, které dokážou současně snižovat spotřebu paliv, emise i náklady pro odběratele a zároveň stabilizovat energetickou soustavu. Praktickým příkladem tohoto přístupu je kogenerační teplárna Bio Term v polských Świebodzicích.

Teplárna s elektrickým výkonem 6,658 megawattu a tepelným výkonem 10,988 megawattu zásobuje více než pět tisíc odběratelů prostřednictvím sítě o délce 6,7 kilometru. Zásadní je však vývoj její energetické účinnosti. Ukazatel WPc, který vyjadřuje množství neobnovitelné primární energie potřebné k výrobě jedné jednotky tepla, klesl v Bio Term z hodnoty 0,9204 v roce 2022 na 0,6475 v roce 2023 a dále až na 0,3733 v roce 20241. Pro srovnání, běžné uhelné nebo starší plynové teplárny se pohybují v rozmezí 1,1 až 1,72, tedy vykazují až čtyřnásobně vyšší spotřebu neobnovitelné primární energie na jednotku dodaného tepla. „Ukazuje se, že energetická transformace není ideologická debata, ale měřitelný technický proces. Moderní kogenerace se stávají páteří transformace proto, že přinášejí konkrétní čísla: nižší spotřebu paliva, nižší emise a stabilní dodávky,“ říká Pacovský.

Modernizace teplárny v Świebodzicích není jen účetní zlepšení ukazatelů. Investice vedla k roční úspoře zhruba 13.650 megawatthodin primární energie a ke snížení emisí oxidu uhličitého o více než 3200 tun ročně.

 

Polsko komplexně

Význam takových projektů je patrný zejména v širším polském kontextu. Podle dat regulátora tvořila v roce 2024 kogenerace již přibližně 64 procent celkové produkce tepla v Polsku, což potvrzuje její roli jako hlavního nositele transformace sektoru. Zároveň se dlouhodobě rozšiřuje i samotná infrastruktura. Délka polských teplárenských sítí vzrostla z 17.312 kilometrů v roce 2002 na 23.016,5 kilometru v roce 2024, tedy o téměř 33 procent3. Teplárenství tak není okrajovým segmentem, ale rozsáhlou energetickou infrastrukturou, na kterou jsou navázány miliony odběratelů.

Tempo odklonu od uhlí přitom zrychluje. Zatímco ještě v roce 2023 byl podíl uhlí v polském teple přes 61 procent, v roce 2024 klesl na 57,4 procenta. Naopak podíl zemního plynu vzrostl z přibližně 13 na více než 15 procent, což potvrzuje, že plyn v kogeneraci je v této dekádě hlavním přechodovým palivem. Transformace sektoru je však mimořádně kapitálově náročná. Polský regulátor odhaduje, že modernizace teplárenství do roku 2050 si vyžádá investice mezi 300 a 460 miliardami zlotých4.

 

Levnější teplo

Ekonomický dopad moderních tepláren se přenáší přímo na koncové odběratele. Data regulátora ukazují, že v roce 2024 činila průměrná cena tepla vyráběného v kogeneraci 99,66 zlotého za gigajoul, zatímco teplo bez kogenerace vycházelo na 116,63 zlotého za gigajoul, tedy o 14,55 procenta více. Rozdíl v nákladech tak není marginální, ale systémový.

Vedle finanční úspory stále větší roli i ochrana před budoucí regulací. Požadavky na budovy se zpřísňují v konkrétních termínech. Nové veřejné budovy mají být budovami s nulovými emisemi od roku 2028 a všechny nové budovy od roku 2030. Zároveň má systém emisních povolenek ETS2 pro sektor budov podle českého výkladu vstoupit do cenové fáze rovněž od roku 2028. Individuální vytápění plynem či uhlím tak čeká výrazné zdražení, zatímco budovy napojené na vysoce účinné soustavy centrálního zásobování teplem budou před tímto cenovým šokem do značné míry chráněny, jelikož už jsou teplárny součástí systému ETS1.

 

Inspirace i pro Česko

Tuzemské soustavy centrálního zásobování teplem dnes zásobují přibližně 1,7 milionu domácností a více než čtyři miliony obyvatel, tedy zhruba 40 procent populace. V roce 2020 se v těchto soustavách vyrobilo 112.961 terajoulů tepla, přičemž palivový mix byl z 55,1 procenta tvořen uhlím, z 30,2 procenta zemním plynem a z 10,2 procenta obnovitelnými zdroji5. Český teplárenský sektor tak stojí před velmi podobnou výzvou jako Polsko o několik let dříve. „Evropská energetika potřebuje řešení, která fungují dnes, nikoli jen v dlouhodobých scénářích. Moderní kogenerační teplárny nejsou okrajovou technologií, ale infrastrukturním základem, o který se energetická transformace v příštích desetiletích opře,“ uzavírá Pacovský.

 

[1] https://ebioterm.pl/struktura-paliw

[2] https://www.audytyiswiadectwa.pl/index.php/wskaznik-wpc-dla-sieci-cieplnych 

[3] https://www.ure.gov.pl/download/9/15797/Raport-Energetykacieplna2024.pdf 

[4] https://www.ure.gov.pl/download/9/15797/Raport-Energetykacieplna2024.pdf 

[5] https://mpo.gov.cz/assets/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/2024/9/Posouzeni-dekarbonizace-dalkoveho-vytapeni-v-Cesku.pdf 

 

Zdroj: PR Moc, s. r. o.

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.

Reklama

Doporučujeme

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Noem ve funkci skončí, oznámil Trump

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil dnes na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát republikánský senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.

Arakčí věří, že Írán dokáže odrazit možnou pozemní invazi. Jednání s USA odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes v rozhovoru s televizí NBC uvedl, že jeho země je připravena na možnou americkou pozemní invazi. Spojené státy společně s Izraelem začaly v sobotu ostřelovat cíle v Íránu, na což Teherán odpověděl raketovými útoky i na země, které se náletů přímo nezúčastnily, ale na jejichž území jsou americké základny použité k útokům. Arakčí odmítl jednání s USA a prohlásil, že Írán v konfliktu nepožádal o příměří.

Zelenskyj: Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu ropovodu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje tím, že oprava ropovodu je časově náročná.

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil za nepřijatelnou volbu syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Šéf Bílého domu to řekl v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.

Bývalý princ Andrew se vzdává další královské rezidence

Bývalý princ Andrew přichází o další královskou nemovitost. Po odchodu z Royal Lodge nyní končí i jeho dlouholetý nájem historické chaty East Lodge nedaleko Windsoru. Celá situace přichází v době, kdy se kolem někdejšího člena královské rodiny znovu rozvířily otázky ohledně jeho financí i minulosti.

Pumpaři zvedli ceny rychleji než jim zdražila ropa

Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dnech vyskočily výrazně rychleji než obvykle. Benzín i nafta zdražily během týdne o víc než dvě koruny za litr, zatímco část čerpacích stanic ještě prodávala zásoby nakoupené za starší ceny.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 200 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily dalších 200 válečných zajatců na každé straně, informovalo dnes podle státní agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Kyjev se zatím nevyjádřil. Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij na telegramu uvedl, že Moskva si Kyjevem dnes a v pátek vymění celkem 500 zajatců na každé straně v rámci dohody, které dosáhly válčící strany v Ženevě.

Na Antarktidě bude více pršet. Jak to ledový kontinent změní?

V Antarktidě byste deštník nepotřebovali. S průměrem pouhých 16 milimetrů srážek ročně se bavíme o zamrzlé poušti. To se však může změnit. Globální oteplování mění podmínky na ledovém kontinentu. Podle nové studie zde bude více pršet, což ohrozí zdejší ekosystémy.

Katarské letectvo sestřelilo dva íránské bombardéry

Íránské strategické bombardéry se v prvních hodinách války nacházely dvě minuty od největší americké vojenské základny na Blízkém východě a od katarského zařízení na zpracování zemního plynu. Nepřátelské letouny sestřelilo do moře katarské letectvo.

Babiš: Do Ammánu míří letadlo pro české občany, další let odletí do Maskatu

Do jordánského Ammánu nyní míří letadlo Smartwings, aby odtamtud dopravilo domů české občany. Na cestě do Prahy je také pravidelný let společnosti Emirates z Dubaje do Prahy. Ve Sněmovně to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil také, že repatriační lety pro občany z míst ohrožených konfliktem s Íránem jsou zdarma. Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő dnes dopoledne ČTK řekl, že větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst je na cestě z ománského Maskatu do Prahy. Menší speciál odletěl do Ománu dnes v 10:00.

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánském Nachičevanu

Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan, uvedlo dnes ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. V prohlášení informovalo také o dvou zraněných a dopadu jiného bezpilotního letounu u budovy školy. Baku incident odsoudilo a předvolalo si íránského diplomata. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany ve svém vyjádření uvedlo, že takové útoky neponechá bez odpovědi. Teherán se zatím nevyjádřil.

Amazon zrušil pracovní místa v divizi robotiky

Americký gigant Amazon propustil nespecifikované množství zaměstnanců ve své robotické divizi. Jde o další kolo škrtání provozních nákladů, tedy trendu, který se nezastavil od konce pandemie v roce 2022. Společnost také oznámila ukončení některých experimentálních projektů.

Izrael zahájil novou vlnu úderů proti íránskému režimu v Teheránu

Izraelské letectvo dnes ráno zahájilo novou rozsáhlou vlnu vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, oznámila podle tiskových agentur izraelská armáda. Další podrobnosti k útokům nesdělila. Íránská státní média krátce nato uvedla, že svědci hlásí několik výbuchů v Teheránu a také ve městě Karadž, které leží 20 kilometrů západně od metropole.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama