Více
    1.6 C
    Czech
    Čtvrtek 1. prosince 2022

    AP: Kde je Putin? Prezident špatné zprávy z Ukrajiny nechává na jiných

    Když ruští vojenští pohlaváři v televizním přenosu oznamovali, že stahují jednotky z jihoukrajinského Chersonu, jeden člověk u toho chyběl – prezident Vladimir Putin. V době, kdy velitel ruských vojsk na Ukrajině Sergej Surovikin a ministr obrany Sergej Šojgu 9. listopadu v toporně působícím vystoupení mluvili o důvodech ústupu, byl Putin na návštěvě neurologické kliniky v Moskvě, kde sledoval, jak lékaři operují mozek. Uvedla to agentura AP.

    Později toho dne se Putin objevil ještě na jiné akci, ale ani tam se nezmínil o stažení z Chersonu, zřejmě největším vojenském ponížení Ruska od začátku invaze na Ukrajinu. A neudělal to ani v následujících dnech.

    Vypadá to, že šéf Kremlu úkol sdělovat špatné zprávy delegoval na jiné, což je taktika, kterou používal už během pandemie covidu-19.

    Rusko ilegálně anektovalo části Chersonské oblasti a další tři ukrajinské regiony. Koncem září Putin v Kremlu uspořádal pompézní ceremonii, během které ohlásil připojení těchto čtyř oblastí k Ruské federaci. Prohlásil, že jejich obyvatelé „navždy budou našimi občany“.

    Jen asi o měsíc později ruské vlajky zmizely ze sídel úřadů v Chersonu a nahradily je vlajky ukrajinské. Ruská armáda 11. listopadu oznámila, že dokončila stažení z Chersonu a okolí na východní břeh Dněpru. Od té doby se Putin ve svých veřejných vystoupeních o tom nezmínil.

    Putin „stále žije v zaběhnuté logice: nejde o válku, ale o speciální vojenskou operaci a hlavní rozhodnutí dělá úzký okruh ‚profesionálů‘, zatímco prezident si udržuje odstup,“ uvedla nedávno v komentáři politická analytička Taťjana Stanová.

    O Putinovi se svého času říkalo, že osobně dohlíží na vojenské tažení na Ukrajině a dává rozkazy generálům, nyní to ale vypadá, že se soustředí na všechno jiné než na válku. S vládními činiteli diskutoval o procedurách k bankrotům nebo o problémech automobilového průmyslu, mluvil o posílení investic na Sibiři, telefonoval s různými světovými politiky a setkal se s novým předsedou Ruské akademie věd. Předsedal také jednání o pomnících týkajících se druhé světové války. To bylo v den, kdy se očekávalo, že vystoupí na summitu G20 v Indonésii – ale nejenže se na něj rozhodl nejet, dokonce se ani nepřipojil prostřednictvím videokonference ani na něj neposlal předem natočený projev.

    Schůzka týkající se válečných pomníků byla v posledních dnech jediná, kde se mluvilo o některých ukrajinských městech, ale ne o Chersonu. Po tomto jednání Putin podepsal dekrety, kterým udělil okupovaným ukrajinským městům Melitopol a Mariupol různé čestné tituly.

    Nezávislý politický analytik Dmitrij Oreškin Putinovo mlčení připisuje tomu, že prezident buduje politický systém podobný tomu sovětskému, ve kterém vůdce, vožď – což je termín používaný pro Josifa Stalina – už ze své podstaty nedělá chyby. „Putin a Putinův systém … je vystaven tak, že za všechny porážky může někdo jiný: nepřátelé, zrádci, globální rusofobie – cokoliv,“ říká Oreškin. „Takže pokud někde prohrál – zaprvé to není pravda, zadruhé to nebyl on,“ dodává analytik.

    Někteří z Putinových stoupenců se pozastavují nad tím, jak si Putin drží odstup od toho, co i prokremelské kruhy považují za kritický vývoj vojenské operace na Ukrajině. Prokremelský politický analytik Sergej Markov na facebooku napsal, že v době ústupu ruských sil z Chersonu – který označil za „chersonskou tragédii“ – si Putin dělal větší starosti s telefonáty s lídry Arménie a Středoafrické republiky. Putin podle něj předvedl, že „se naprosto stáhnul“.

    Jiní se snažili na odchodu ruských vojsk z Chersonu najít alespoň něco pozitivního. Generální ředitel mediálního holdingu Rosija segodňa Dmitrij Kiseljov v televizi řekl, že cílem stažení bylo „zachránit lidi“. Podle analytiků se někteří obyčejní Rusové na věc mohou dívat stejně.

    Při doposud největším raketovém útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu vypálily ruské síly na ukrajinské cíle asi stovku raket a dronů. Miliony lidí kvůli tomu přišly o dodávky elektrické energie. Analytik Oreškin se domnívá, že tyto útoky ukrajinské armádě nezpůsobí příliš velké škody a na bojišti žádnou velkou změnu znamenat nebudou. „Ale je potřeba vytvářet obraz vítězného voždě. Takže je nutné nějaké útoky podnikat a hlasitě o nich vykřikovat. To je myslím to, co se nyní děje,“ dodal Oreškin.

    Sledujte nás na sítích

    Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchl dopis, jedna osoba byla lehce zraněna

    Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zabývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus.

    Investoři po pádu FTX přesouvají Bitcoin do vlastní úschovy

    Investoři do Bitcoinu po pádu druhé největší kryptoměnové burzy na světě, ke kterému došlo 11. listopadu, stále častěji přesouvají své kryptoměny do vlastní úschovy.

    Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

    Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

    Nacisté dílo Maxe Beckmanna označovali za zvrhlé. Nyní umělcův autoportrét atakuje aukční rekord

    Pozoruhodný autoportrét, který vytvořil Max Beckmann během druhé světové války po svém útěku z nacistického Německa, jde ve čtvrtek do dražby. Podle odhadů aukční síně by se obraz mohl prodat až za rekordních 30 milionů eur (730 milionů korun).

    NEJNOVĚJŠÍ

    Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchl dopis, jedna osoba byla lehce zraněna

    Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zabývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus.

    Investoři po pádu FTX přesouvají Bitcoin do vlastní úschovy

    Investoři do Bitcoinu po pádu druhé největší kryptoměnové burzy na světě, ke kterému došlo 11. listopadu, stále častěji přesouvají své kryptoměny do vlastní úschovy.

    Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

    Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

    Nacisté dílo Maxe Beckmanna označovali za zvrhlé. Nyní umělcův autoportrét atakuje aukční rekord

    Pozoruhodný autoportrét, který vytvořil Max Beckmann během druhé světové války po svém útěku z nacistického Německa, jde ve čtvrtek do dražby. Podle odhadů aukční síně by se obraz mohl prodat až za rekordních 30 milionů eur (730 milionů korun).

    Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné obaly a méně odpadu

    Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.