Životně důležité podmořské antarktické proudy mohou kvůli globálnímu oteplování během příštích let výrazně zpomalit. Pokud se tak stane, povede to ke kolapsu globálního ekosystému, vzestupu hladin moří a ochlazení klimatu. Na studii australských vědců upozorňují Independent a The Guardian.
Hluboké oceánské proudy kolem Antarktidy roznášejí po celém světě teplo, kyslík, uhlík a klíčové živiny. Tvořeny jsou poklesem hustší slané vody ke dnu. Ale kvůli tání ledovců ji ředí voda sladká. Slaná voda pak klesá pomaleji, což zpomaluje i tyto podmořské proudy.
Modelování australských vědců těchto proudů v hloubce 4000 metrů pod hladinou, jehož výsledky zveřejnil prestižní časopis Nature, ukázalo, že cirkulace podmořských vod může do roku 2050 zpomalit až o 40 procent.
Fears that Antarctic Ocean is headed for ‘Day After Tomorrow’ disaster moment https://t.co/YtxoMfTfjd
— Independent Climate (@indy_climate) March 29, 2023
„Naše studie ukazuje, že tání ledových příkrovů má dramatický dopad na tuto cirkulaci, která reguluje zemské klima,“ uvedla podle webu Independent spoluautorka práce Adele Morrison. Její zpomalení by vedlo ke stagnaci a vyhladovění oceánů.
Spustil by se dominový efekt katastrofických událostí, které bychom pociťovali po celá staletí. Nakonec by došlo ke kolapsu globálního ekosystému. Antarktické proudy přitom byly podle vědců stabilní po tisícovku let.
Nastane Den poté?
Podmořské proudy by ztrácely schopnost zachytávat oxid uhličitý z atmosféry. Uhlíkem nasycená slaná voda by se totiž držela při dně. Příliv teplejší vody by urychlil tání ledovců, což by vedlo k nárůstu mořských hladin, napsal The Guardian.
Scénář vědců připomíná snímek Den poté z roku 2004. Děj popisuje kolaps právě těchto proudů. Jejich stagnace by ovlivnila klima po celém světě. Planeta by se ochladila a ubylo by srážek. Tento proces lze zpomalit pouze snižováním emisí skleníkových plynů.
„Je téměř jisté, že pokračování v cestě vysokých emisí skleníkových plynů povede k ještě hlubším dopadům na oceány a klimatický systém,“ uvedl odborník John Church, který se na studii nepodílel. „Svět naléhavě potřebuje emise drasticky snížit.“
„Hovoříme o možném dlouhodobém zániku ikonické vodní masy,“ uvedl hlavní autor studie a oceánograf Matthew England z univerzity v Sydney. Alan Mix z univerzity v americkém Oregonu to označil za „ohromující pozorování“, které „patří do titulků“.
