AnalýzyANALÝZA: Zoufalství, frustrace a alkohol. Ukrajinská armáda prochází těžkou krizí

ANALÝZA: Zoufalství, frustrace a alkohol. Ukrajinská armáda prochází těžkou krizí

Ukrajinská armáda statečně brání svou zemi už třetím rokem a dalo by se říci, že ruský prezident Vladimir Putin si na ní vylámal zuby. Jenomže, tak jako každá válka, i ta na Ukrajině si vybírá svou daň na lidech, zejména na vojácích. Jsou vyčerpaní, demotivovaní a naštvaní na své velitele. Dlouho neviděli své rodiny a dost možná už je kvůli nedostatečné rotaci neuvidí. A tak raději dezertují.

Dezerce. Tohle slovo se v médiích poslední dobou ve spojitosti s ukrajinskou armádou objevuje možná až příliš často. Mnozí lidé považují dezerci za zbabělost. Vojáci však nejsou bezduchými postavičkami na politické šachovnici. Jsou to hlavně lidé, manželé a otcové. Dezerce je aktem zoufalství a beznaděje zlomených, vystrašených nebo frustrovaných lidských bytostí, které umírají pro nic za nic, místo aby žily plnohodnotné životy.

Tohle zoufalství na frontě zdokumentoval list The Guardian, který se tématu dezerce a stavu ukrajinské armády věnoval podrobně. Zdůraznil kontrast mezi rokem 2022, kdy se muži vrhali do boje s vizí hrdinné porážky nepřítele, a rokem 2025. Ti samí vojáci jsou dnes vyčerpaní a demotivovaní.

Z obchodu rovnou na bojiště

Během prvních hodin invaze šli bojovat a zvítězit. Do dnešních dnů jsou mnozí z nich stále v zákopech. Nemají dost spolubojovníků, munice ani vyhlídky na to, že se brzy shledají se svými rodinami. Mnozí mobilizovaní muži byli navíc úřady doslova uloveni na ulici a neměli příležitost se s nimi rozloučit. Mnoho zkušených profesionálních vojáků a veteránů padlo – i to se podepsalo na kvalitě a motivovanosti ukrajinské armády. Jsou v ní hlavně muži, kteří šli do obchodu a ocitli se na bojišti.

Stovky tisíc ukrajinských vojáků už nemají motivaci bojovat s ruskou přesilou. Výsledek? Výrazně roste množství dezertérů. Mezi nimi je i voják jménem Viktor (nejedná se o pravé jméno), který byl na začátku války odhodlaný klidně i položit život za vlast. Přihlásil se k obraně Kyjeva, který byl obléhán ruskými speciálními silami a výsadkáři. Když k hlavnímu městu Ukrajiny mířily tanky a obrněné transportéry, Viktor neváhal.

O rok později sloužil na frontě u města Avdijivka na východě Ukrajiny, považovaného za jednu z největších ukrajinských pevností v Doněcké oblasti. „Když jsem dorazil, byl jsem velmi motivovaný,“ řekl Viktor. To ještě nevěděl, že ho čekají jedny z nejtvrdších a nejdelších bojů v průběhu konfliktu.

Obránci působili Rusům obrovské ztráty a média psala o jejich odhodlání, díky němuž brzdili postup mnohem početnějších sil. Rusové však začali město „opotřebovávat“ masivní dělostřeleckou palbou, zatímco se ho snažili obklíčit. Viktor si tady uvědomil jednu věc. Nebyl to žádný hrdina, jehož si bude národ pamatovat.

„Uvědomil jsem si, že pro ně nejsem nikdo, jenom číslo,“ přiznal a dodal, že byl naštvaný na velitele. Nedokázal pochopit, jakým způsobem vedou s ruským nepřítelem boje. Podle něj začali vojákům dávat zcela nerealistické rozkazy k udržení města. Dokonce i ústup z Avdijivky byl špatně naplánován a probíhal chaoticky, což vedlo k tomu, že Rusové zajali stovky ukrajinských vojáků.

Viktor už neměl motivaci dál bojovat a trpěl zdravotními problémy. Svou jednotku opustil a dezertoval stejně jako další tisíce ukrajinských vojáků. Mezi nimi byl i voják Oleksij (opět se nejedná o pravé jméno). Účastnil se dvou ukrajinských ofenzív na frontě u města Mykolajiv a v Chersonské oblasti.

Jednu z bitev označil za velice chaotickou. Ukrajinci se ocitli pod těžkou minometnou palbou, všude létaly kulky a neměli ani dělostřeleckou podporu. Oleksij se pak pohádal s velitelem, neúspěšně požádal o přeložení a utrpěl v boji zranění. „Dosáhl jsem bodu varu,“ přiznal. „Tak jsem se rozhodl jít tam, kde mě nikdo nenajde.“

„Uvidíme, co se stane. Možná mě chytí a pošlou do první linie,“ uvedl a dodal, že pokud by se stala ukrajinská armáda reformovanou silou v rámci Severoatlantické aliance (NATO) s lepšími veliteli a generály, klidně by zase do ruky vzal zbraň. „Čím déle bude válka trvat, tím více bude přibývat lidí jako já,“ vysvětlil.

Úřady na tom nesou vinu

Případů dezercí skutečně přibývá. Ukrajinské úřady pochopitelně skutečný počet tají, avšak přiznávají, že je číslo vysoké. Na vině nejsou jen neshody s veliteli nebo zamrzlá podoba zákopového konfliktu. Ukrajina čelí nedostatku vojáků a mnoho těch již nasazených tak bojuje na frontě měsíce bez pauzy, v některých případech dokonce i rok.

„Jedná se o velký problém, ale je to přirozené,“ vyjádřila své pochopení dezerce ukrajinská ombudsmanka pro členy ozbrojených složek Olha Rešetylova. „Lidé jsou po třech letech války vyčerpaní a chtějí vidět své rodiny. Jejich děti vyrůstají bez nich. Vztahy se často rozpadají,“ dodala a přiznala, že dezerce je pro ukrajinskou armádu opravdu velký problém a výzva. I ona potvrdila, že počet případů roste.

Mezi další důvody patří větší počet mobilizovaných vojáků, často odchycených na ulici nebo v nočním klubu. Jsou na frontě nedobrovolně a nemohli se ani rozloučit s rodinami a blízkými. Nemají takovou motivaci bojovat a umírat. Chtějí zase vidět své blízké, a tak z bojiště raději uprchnou. Dezercí bude přibývat úměrně s přírůstky mladých, nezkušených mužů.

Ukrajinské úřady si za to navíc mohou tak trochu samy. Podle Viktora totiž v mnohých případech zběhlé vojáky nehledají, což jedince, kteří útěk z jednotky zvažují či plánují, motivuje. On sám se v roce 2023 ke své jednotce vrátil. Ta mu však sdělila, že ho nikdo ani nezačal hledat. Dříve zkušený snajpr, který má na svém kontě mnoho úspěšných zásahů, dnes provozuje na západě dílnu a opravuje vojenská vozidla.

(Ne)přítel jménem alkohol

Případy dezerce se také stále častěji dostávají do ukrajinských médií, což ještě dokresluje obrázek beznaděje. Mezinárodní ostudou se vyznamenala 55. mechanizovaná brigáda, od níž uprchlo několik desítek mužů při výcviku ve Francii. Než se uskupení zapojilo do tvrdých bojů o Pokrovsk, zběhlo dalších 1 700 mužů. Velitel brigády Dmytro Rjumšyn dezerci nenahlásil, za což mu hrozí až desetileté vězení.

Stres a trauma vojáků i nedbalost armády při náboru také mohou za epidemii alkoholismu v ukrajinské armádě, upozornila televize CNN Prima News s odkazem na server Ukrajinská pravda. V roce 2023 bylo v souvislosti s alkoholem nebo drogami řešeno téměř třikrát více případů než v roce 2022. Ukrajinští vojáci říkají svým opilým vojákům „avataři“ nebo „šmoulové“.

Alkohol na frontě je zakázán, není však problém se k němu dostat tajně a mnohé vojáky od toho neodrazují ani přísné tresty od vysokých pokut po pobyt ve vězení nebo na samotce.

Vojáci závislí na alkoholu nebo drogách mohou během bojů ohrozit své spolubojovníky. Často jsou nepoužitelní. Přesto je velitelé v některých případech trestají umístěním do bojové pěchoty nebo je nutí provádět nebezpečné úkoly. V prvních řadách se pak ocitají opilí muži nebo vojáci s abstinenčními příznaky.

Doporučujeme

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama