AnalýzyANALÝZA: Zoufalství, frustrace a alkohol. Ukrajinská armáda prochází těžkou krizí

ANALÝZA: Zoufalství, frustrace a alkohol. Ukrajinská armáda prochází těžkou krizí

Ukrajinská armáda statečně brání svou zemi už třetím rokem a dalo by se říci, že ruský prezident Vladimir Putin si na ní vylámal zuby. Jenomže, tak jako každá válka, i ta na Ukrajině si vybírá svou daň na lidech, zejména na vojácích. Jsou vyčerpaní, demotivovaní a naštvaní na své velitele. Dlouho neviděli své rodiny a dost možná už je kvůli nedostatečné rotaci neuvidí. A tak raději dezertují.

Dezerce. Tohle slovo se v médiích poslední dobou ve spojitosti s ukrajinskou armádou objevuje možná až příliš často. Mnozí lidé považují dezerci za zbabělost. Vojáci však nejsou bezduchými postavičkami na politické šachovnici. Jsou to hlavně lidé, manželé a otcové. Dezerce je aktem zoufalství a beznaděje zlomených, vystrašených nebo frustrovaných lidských bytostí, které umírají pro nic za nic, místo aby žily plnohodnotné životy.

Tohle zoufalství na frontě zdokumentoval list The Guardian, který se tématu dezerce a stavu ukrajinské armády věnoval podrobně. Zdůraznil kontrast mezi rokem 2022, kdy se muži vrhali do boje s vizí hrdinné porážky nepřítele, a rokem 2025. Ti samí vojáci jsou dnes vyčerpaní a demotivovaní.

Z obchodu rovnou na bojiště

Během prvních hodin invaze šli bojovat a zvítězit. Do dnešních dnů jsou mnozí z nich stále v zákopech. Nemají dost spolubojovníků, munice ani vyhlídky na to, že se brzy shledají se svými rodinami. Mnozí mobilizovaní muži byli navíc úřady doslova uloveni na ulici a neměli příležitost se s nimi rozloučit. Mnoho zkušených profesionálních vojáků a veteránů padlo – i to se podepsalo na kvalitě a motivovanosti ukrajinské armády. Jsou v ní hlavně muži, kteří šli do obchodu a ocitli se na bojišti.

Stovky tisíc ukrajinských vojáků už nemají motivaci bojovat s ruskou přesilou. Výsledek? Výrazně roste množství dezertérů. Mezi nimi je i voják jménem Viktor (nejedná se o pravé jméno), který byl na začátku války odhodlaný klidně i položit život za vlast. Přihlásil se k obraně Kyjeva, který byl obléhán ruskými speciálními silami a výsadkáři. Když k hlavnímu městu Ukrajiny mířily tanky a obrněné transportéry, Viktor neváhal.

O rok později sloužil na frontě u města Avdijivka na východě Ukrajiny, považovaného za jednu z největších ukrajinských pevností v Doněcké oblasti. „Když jsem dorazil, byl jsem velmi motivovaný,“ řekl Viktor. To ještě nevěděl, že ho čekají jedny z nejtvrdších a nejdelších bojů v průběhu konfliktu.

Obránci působili Rusům obrovské ztráty a média psala o jejich odhodlání, díky němuž brzdili postup mnohem početnějších sil. Rusové však začali město „opotřebovávat“ masivní dělostřeleckou palbou, zatímco se ho snažili obklíčit. Viktor si tady uvědomil jednu věc. Nebyl to žádný hrdina, jehož si bude národ pamatovat.

„Uvědomil jsem si, že pro ně nejsem nikdo, jenom číslo,“ přiznal a dodal, že byl naštvaný na velitele. Nedokázal pochopit, jakým způsobem vedou s ruským nepřítelem boje. Podle něj začali vojákům dávat zcela nerealistické rozkazy k udržení města. Dokonce i ústup z Avdijivky byl špatně naplánován a probíhal chaoticky, což vedlo k tomu, že Rusové zajali stovky ukrajinských vojáků.

Viktor už neměl motivaci dál bojovat a trpěl zdravotními problémy. Svou jednotku opustil a dezertoval stejně jako další tisíce ukrajinských vojáků. Mezi nimi byl i voják Oleksij (opět se nejedná o pravé jméno). Účastnil se dvou ukrajinských ofenzív na frontě u města Mykolajiv a v Chersonské oblasti.

Jednu z bitev označil za velice chaotickou. Ukrajinci se ocitli pod těžkou minometnou palbou, všude létaly kulky a neměli ani dělostřeleckou podporu. Oleksij se pak pohádal s velitelem, neúspěšně požádal o přeložení a utrpěl v boji zranění. „Dosáhl jsem bodu varu,“ přiznal. „Tak jsem se rozhodl jít tam, kde mě nikdo nenajde.“

„Uvidíme, co se stane. Možná mě chytí a pošlou do první linie,“ uvedl a dodal, že pokud by se stala ukrajinská armáda reformovanou silou v rámci Severoatlantické aliance (NATO) s lepšími veliteli a generály, klidně by zase do ruky vzal zbraň. „Čím déle bude válka trvat, tím více bude přibývat lidí jako já,“ vysvětlil.

Úřady na tom nesou vinu

Případů dezercí skutečně přibývá. Ukrajinské úřady pochopitelně skutečný počet tají, avšak přiznávají, že je číslo vysoké. Na vině nejsou jen neshody s veliteli nebo zamrzlá podoba zákopového konfliktu. Ukrajina čelí nedostatku vojáků a mnoho těch již nasazených tak bojuje na frontě měsíce bez pauzy, v některých případech dokonce i rok.

„Jedná se o velký problém, ale je to přirozené,“ vyjádřila své pochopení dezerce ukrajinská ombudsmanka pro členy ozbrojených složek Olha Rešetylova. „Lidé jsou po třech letech války vyčerpaní a chtějí vidět své rodiny. Jejich děti vyrůstají bez nich. Vztahy se často rozpadají,“ dodala a přiznala, že dezerce je pro ukrajinskou armádu opravdu velký problém a výzva. I ona potvrdila, že počet případů roste.

Mezi další důvody patří větší počet mobilizovaných vojáků, často odchycených na ulici nebo v nočním klubu. Jsou na frontě nedobrovolně a nemohli se ani rozloučit s rodinami a blízkými. Nemají takovou motivaci bojovat a umírat. Chtějí zase vidět své blízké, a tak z bojiště raději uprchnou. Dezercí bude přibývat úměrně s přírůstky mladých, nezkušených mužů.

Ukrajinské úřady si za to navíc mohou tak trochu samy. Podle Viktora totiž v mnohých případech zběhlé vojáky nehledají, což jedince, kteří útěk z jednotky zvažují či plánují, motivuje. On sám se v roce 2023 ke své jednotce vrátil. Ta mu však sdělila, že ho nikdo ani nezačal hledat. Dříve zkušený snajpr, který má na svém kontě mnoho úspěšných zásahů, dnes provozuje na západě dílnu a opravuje vojenská vozidla.

(Ne)přítel jménem alkohol

Případy dezerce se také stále častěji dostávají do ukrajinských médií, což ještě dokresluje obrázek beznaděje. Mezinárodní ostudou se vyznamenala 55. mechanizovaná brigáda, od níž uprchlo několik desítek mužů při výcviku ve Francii. Než se uskupení zapojilo do tvrdých bojů o Pokrovsk, zběhlo dalších 1 700 mužů. Velitel brigády Dmytro Rjumšyn dezerci nenahlásil, za což mu hrozí až desetileté vězení.

Stres a trauma vojáků i nedbalost armády při náboru také mohou za epidemii alkoholismu v ukrajinské armádě, upozornila televize CNN Prima News s odkazem na server Ukrajinská pravda. V roce 2023 bylo v souvislosti s alkoholem nebo drogami řešeno téměř třikrát více případů než v roce 2022. Ukrajinští vojáci říkají svým opilým vojákům „avataři“ nebo „šmoulové“.

Alkohol na frontě je zakázán, není však problém se k němu dostat tajně a mnohé vojáky od toho neodrazují ani přísné tresty od vysokých pokut po pobyt ve vězení nebo na samotce.

Vojáci závislí na alkoholu nebo drogách mohou během bojů ohrozit své spolubojovníky. Často jsou nepoužitelní. Přesto je velitelé v některých případech trestají umístěním do bojové pěchoty nebo je nutí provádět nebezpečné úkoly. V prvních řadách se pak ocitají opilí muži nebo vojáci s abstinenčními příznaky.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama