7.6 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Trump může být komplikací pro Ukrajinu i Rusko

ANALÝZA: Trump může být komplikací pro Ukrajinu i Rusko

Ukrajina čelí od května problémům hlavně v Doněcké oblasti. Rusové postupují stále rychleji nehledě na obrovské ztráty. Rusko si přitom pozvalo severokorejské posily a do prezidentského křesla v USA usedne Donald Trump. Ukrajina je nyní nucena čelit této brutální realitě. Co bude dál? Od Trumpa může čekat cokoli. Mohl by zavařit Rusku nebo zastavit pomoc Ukrajině.

Válka na Ukrajině poskytla USA jednu velkou výhodu – umožnila degradovat jejich druhého největšího protivníka (Rusko), aniž by zemřel jediný americký voják. Moskva je rivalem Washingtonu.

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl Trumpovi k vítězství pogratulovat (učinil tak až zpětně) a vztahy mezi USA a Ruskem zůstávají chladné. Přesto je Trump pro Rusko výhodnější než Biden. Republikán totiž může ukrajinské válečné úsilí doslova zmařit.

Trump nemá zájem vměšovat Ameriku do cizích válek. Chce všechny konflikty ukončit, ten na Ukrajině konkrétně do 24 hodin, jak sám zmínil. Jednou prohlásil, že být prezidentem on, tak žádná válka na Ukrajině ani nezačne. Proč by tomu tak bylo však neuvedl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle něj nikdy neměl dopustit, aby vypukla válka, která dnes trvá už dva a půl roku. Trump označil Zelenského za skvělého obchodníka, který vždy, když přijede do Kongresu, dostane 60 miliard dolarů.

Právě Trumpovi republikáni zablokovali na několik měsíců vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 60 miliard dolarů, což v květnu spustilo masivní ruskou invazi v Charkovské oblasti. Jak se zachová Trump nyní a jaký je jeho plán na ukončení války?

Jako v Koreji

Evropou cloumají obavy z toho, že Trump odřízne Ukrajinu od vojenské pomoci. Jak hodnotí v analýze televize CNN – Trump je nepředvídatelný politik a vyhovují mu rychlá řešení. To znamená, že válku na Ukrajině bude chtít ukončit co nejrychleji.

Trumpův plán na mír do 24 hodin není možný za podmínek, které by zaručovaly trvalý mír v Evropě a nevedly ke zničení Ukrajiny, uvedla podle serveru Politico Ivanna Klympush-Tsintsadze, předsedkyně ukrajinského parlamentu pro EU integraci.

Hovoří se o tom, že Trump plánuje vytvořit na Ukrajině demilitarizovanou a přísně střeženou (evropskými silami) zónu. Rusové by si nechali okupovaná území (i ta okupovaná jen částečně) a Ukrajina by od USA dostávala zbraně. Avšak 20 let by se nesměla připojit k NATO.

Nově zvolený americký prezident drží v šachu jak Zelenského, tak Putina. Evropa se obává přerušení dodávek pomoci Ukrajině, pokud však nebude Trump spokojený s Putinovým návrhem na příměří, může Ukrajinu zbraněmi zasypat, píše server Eurozprávy.

Kyjev ví, že pokud půjde Trumpovi na ruku, pomůže ukrajinské věci. A moc dobře si to uvědomuje i Putin. Pokud se ale nebude Trumpovi jeho přístup zamlouvat, naštve se – a to by nevěstilo nic dobrého. Trump také spíše přistoupí na proveditelné požadavky. Usměrňovat ho budou alespoň jeho spolupracovníci a poradci. O osudu Ukrajiny tedy rozhodne i to, kým se nakonec Trump obklopí. I mezi republikány a kandidáty na různé posty v Trumpově administrativě je nejeden podporovatel Ukrajiny.

Politici i experti se shodují, že není jasné, jak se nakonec Trump zachová. Tato nejistota znervózňuje zejména Kyjev. Válka brzy vstoupí do třetího roku trvání a všechny lidské ztráty se mohou ukázat jako zbytečné.

Nálada na bojišti

Výsledky amerických voleb zachytili i ukrajinští vojáci. Jejich názory se liší. Někteří si zachovávají naději, že je Amerika neopustí, jiní mají obavy o vojenskou pomoc. V případě její absence by ruský postup začal zrychlovat.

„Doufám, že množství zbraní pro naše vítězství se zvýší,“ sdělil agentuře AP velitel dělostřelectva vystupující pod jménem Mozart. „Je jedno, kdo je prezident, pokud nás neodříznou od pomoci, protože ji potřebujeme.“

Trumpovo zvolení zpochybňuje americkou podporu Ukrajině. Nejen Mozart, ale i další ukrajinští vojáci přesto doufají v další americkou pomoc. Tato naděje může podle AP vycházet z toho, že Trump poslal Ukrajině zbraně už v roce 2017.

O amerických volbách se s ukrajinskými vojáky bavil i server The Kyiv Independent. Například Serhii Koniukh sloužící v Záporožské oblasti přiznává, že Ukrajinu více podporovali demokraté a že teď je další vojenská pomoc nejistá.

Poručík dělostřelectva sloužící v ruské Kurské oblasti Spys upozornil, že zmrazení konfliktu, jak podle některých zdrojů plánuje Trump, je porážkou Ukrajiny a Západu. Varoval, že jakmile Rusko obnoví své síly, zaútočí znovu, nehledě na všechny dohody.

Putin se s příměřím nespokojí

Snajpr Bart, který se zrovna nachází na rehabilitaci v Kyjevě, je o něco optimističtější. „Nemyslím si, že zvolením Trumpa podpora Ukrajiny přestane. Myslím, že naopak rozhodných akcí bude více,“ myslí si Bart.

Důstojník ukrajinské armády Myroslav Hai dokonce nechápe všechnu tu paniku kolem zvolení Trumpa. „Nechápu, proč někteří lidé a novináři tak bijí na poplach a říkají, že to bude hodně špatné, až bude Trump prezidentem,“ řekl Hai.

Pokud však Zelenskyj nepřistoupí na Trumpovo mírové řešení, Trump žádnou podporu bránící se zemi neposkytne. Bude tak chtít Ukrajinu přimět usednout k jednacímu stolu. A vzhledem k tomu, že Putinův mírový plán se shoduje s tím Trumpovým, to tak může dopadnout.

Zelenskyj ve čtvrtek na summitu evropských zemí v Budapešti zdůraznil, že míru na Ukrajině lze dosáhnout pouze prostřednictvím síly. Ústupky Moskvě označil za nepřijatelné a sebevražedné. Za eskalaci pak označil nasazení severokorejských vojáků.

Jak ovšem upozornil server Lidovky, pro Putina není Trumpův plán ve skutečnosti ideální. Z dlouhodobého hlediska totiž okupovaná území nepotřebuje. Jejich připojení k Rusku chtěl prodat veřejnosti jako nějaké to vítězství v nečekaně dlouhé válce.

Putin ale potřebuje celou Ukrajinu. Pak by prudce klesla bezpečnost v Evropě a Putin by držel celé NATO pod krkem. Mohl by na Ukrajině (s loutkovou vládou) rozmístit rakety schopné doletu na jakékoli evropské město včetně Prahy.

Ukrajina by se stala jakýmsi ruským satelitem, jako Bělorusko. Trump tak může konflikt zmrazit (pokud se všechny strany shodnou) a palba v tom případě utichne, Kreml se však stále bude snažit rozložit stabilitu NATO zevnitř.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama