Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.
Spojené státy měly „v zákulisí“ na Ukrajinu tlačit, aby se na míru dohodla nejpozději do Dne díkuvzdání. Trump chtěl zřejmě dosáhnout uspokojivého výsledku do významného amerického svátku, aby mohl ohlásit již druhou ukončenou války díky svému „diplomatickému triumfu“.
Updated peace plan could be a deal Ukraine will take – eventually https://t.co/AHoeP3Ck6p
— BBC News (World) (@BBCWorld) November 24, 2025
Jenomže se zopakoval scénář z minulosti a americký návrh nepřipomínal spravedlivé rozuzlení, ale ukrajinskou kapitulaci. Po Kyjevu žádal naprosto nemyslitelné ústupky, po Rusku nic.
Spustila se lavina kritiky. Evropa hovořila o dohodě zvýhodňující Moskvu a americký ministr zahraničí Marco Rubio musel vysvětlovat, že návrh opravdu nevznikal v Rusku.
V neděli se začaly v Ženevě sjíždět černé limuzíny z Ukrajiny, Ameriky, Německa, Francie a Velké Británie. Začalo jednání o upravené mírové dohodě, přičemž sám Trump nakonec ustoupil tlaku a připustil, že ta současná nemusí být finální.
Ženevská dohoda má jen 19 bodů. Podle ukrajinského náměstka ministra zahraničí zbylo z původní verze jen velmi málo. Zmizelo automatické veto vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), už žádné pevné omezení ukrajinské armády, otázka Donbasu má být vyřešena diplomaticky, žádné automatické postupování území, žádná beztrestnost za válečné zločiny. Text pak obsahuje i bezpečnostní závazek po vzoru 5. článku o kolektivní obraně, tedy závazek USA a Evropy bránit Ukrajinu v případě dalšího napadení.
Problém však je, že bezpečnostní záruky jsou příliš slabé a nejasné, přičemž Ukrajina jen tak nemůže odevzdat své území Rusku.
Vyjednávací pozice Ukrajiny se zhoršila
Další překážkou je, že vyjednávací pozice Ukrajiny se za několik posledních měsíců zhoršila. Německý kancléř Friedrich Merz označil aktualizovanou dohodu za „výrazně vylepšenou“, je však otázkou, zda je Rusko ochotno přistoupit na kompromisy, vzhledem k tomu, že Kreml evropskou verzi amerického návrhu odmítá a opakovaně jako možnou cestu zmiňuje návrh z Aljašky.
Ten výrazně nahrával Rusku. Zakazoval Ukrajině vstoupit do NATO, dále požadoval uznání ruské kontroly nad Doněckou oblastí a Krymem s výraznou redukcí ukrajinské armády, amnestii pro „ruské válečné zločince“ a zrušení západních sankcí. Výsledek vyvolal pobouření na Západě jakožto „návrh kapitulace Ukrajiny“.
Kreml neustupuje od svých maximalistických požadavků. Podle analytiků je dnes Putin mnohem sebevědomější než dříve. Přihrává mu korupční skandál na Ukrajině, tamní problémy s mobilizací a postup ruských vojsk na východě.
Putin nemá důvod na evropský návrh kývnout a válku ukončit, bez ohledu na obrovské ztráty na bojišti. Ukrajinu čeká náročná zima. Ruské drony a ostřelování likvidují tamní energetickou infrastrukturu, jak se okupanti snaží uvrhnout zemi do temné zimy. Je potřeba se také ptát, jak dlouho ještě dokáže zadlužená Evropa financovat obranu země. Nebude schopna posílat desítky miliard dolarů ročně navždy.
V tomto ohledu jsou nebezpečné i zmíněné korupční skandály, které odrazují spojence od další podpory. Právě této slabosti se chytají nejhlasitější odpůrci podpory Ukrajiny, například příznivci hnutí MAGA (Make Americe Greit Again, Učiňme Ameriku znovu velkou).
Trump je chaotický a nepředvídatelný. Nejprve obviní Ukrajinu z „nevděčnosti“, aby krátce nato prohlásil, že mírová dohoda je na dosah. Není však jasné, zda jde o politický optimismus, nebo snahu zakrýt kontroverzní tlak vyvíjený na Ukrajinu.
Ještě chaotičtější situaci činí zprávy, že Witkoff radil Rusům, jak mluvit s Trumpem, aby získali jeho podporu. Trump na to reagoval slovy, že Witkoff prodá Ukrajinu Rusku jako správný obchodník.
I přepracovaný návrh je těžký na strávení
Zelenského čeká obtížná volba. Riskovat ztrátu klíčového spojence, nebo přijmout dohodu, která je výrazně proruská. A pro Kyjev stále obsahuje nepřijatelné body.
Znamenala by formální ztrátu 20 procent území, včetně klíčového obranného pásu na Donbasu, štítu proti ruské armádě. I přes zrušené veto vstupu do NATO by se do aliance zřejmě stejně nedostala a bezpečnostní záruky jsou nedostatečné.
Její přijetí by spustilo obrovský politický otřes v Kyjevě. Armáda a veteráni by to vnímali jako „bodnutí do zad“, za odevzdaná území totiž krváceli. Hrozily by protesty, nestabilita a pád Zelenského. Putin by byl odměněn za agresi vůči suverénnímu státu. Žádné tresty za válečné zločiny nebo únosy ukrajinských dětí. Žádné tresty za masakry v Buči nebo Mariupolu. Západ by to oslabilo a Moskvě zvedlo apetit.
Západ se musí probudit
Ukrajinská diplomacie dlouhodobě kritizuje Západ za nerozhodnost, ať už šlo o dodávky F-16, moderních tanků nebo povolení zasáhnout cíle hluboko v Rusku. Vše přicházelo pozdě a v nedostatečném množství.
Evropa prochází největší zbrojní renesancí od druhé světové války, přičemž zbrojení neprobíhá jen na papíře. Není však probuzená tak, jak si situace žádá. Je váhavá a při rozhodování ji stále brzdí byrokracie.
„Nemůžeme vyhrát válku, kde Rusko přesně ví, co chce, Ukrajina přesně ví, co chce, ale Západ, bez něhož Ukrajina zvítězit nemůže, neví, za co vlastně bojuje,“ upozornil bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Evropa musí být jednotnější a rozhodnější, pokud má zabránit vítězství Ruska na Ukrajině a případně i potenciálnímu ruskému útoku na NATO.
Ukrajina se ocitla v nejkritičtějším bodě války. Buď bude nadále vzdorovat nátlaku ze strany USA, nebo mu podlehne a dosáhne kompromisu, který ji zanechá slabou, rozdělenou a ohroženou další agresí, zatímco Rusko, zbaveno sankcí a s válečnou ekonomikou, bude nadále zbrojit a stupňovat svou agresivitu vůči Západu, přestože se bavíme o rozpadající se ekonomice s demografickou krizí na krku.
