menu

25.2 C
Czech
Středa 2. července 2025

Medveděv: EU je skutečným nepřítelem Ruska, Ukrajina by do bloku vstoupit neměla

Evropská unie se podle Dmitrije Medveděva, místopředsedy Rady bezpečnosti Ruské federace a bývalého prezidenta, proměnila v nepřítele Ruska a představuje přímou hrozbu pro jeho bezpečnost. Z toho důvodu se podle něj Moskva staví proti vstupu Ukrajiny do EU, přestože dříve k této možnosti zaujímala smířlivější postoj.

Ruská raketa v ukrajinském Samaru podle úřadů zabila čtyři lidi a 17 zranila

Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli čtyři lidé a dalších 17 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak, který původně informoval o třech mrtvých a 14 zraněných.

ANALÝZA: Rusové na Ukrajině postupují pomaleji než šneci, na červenec ale něco chystají

V Atacamě napadl sníh. Observatoř ALMA musela přejít do režimu přežití

Jedna z nejsušších oblastí světa, chilská poušť Atacama, zažila minulý týden neobvyklý meteorologický jev. Silné sněžení pokrylo základnu radioteleskopu ALMA a zastavilo jeho provoz. Observatoř kvůli extrémním podmínkám aktivovala nouzový režim a přerušila veškerou vědeckou činnost.

Ukrajina má obavy z letní ofenzívy. Již před několika týdny zaznamenala zintenzivnění ruských útoků hlavně na východě a severovýchodě. Ruský postup je ale extrémně pomalý. Podle výpočtu by postupovali rychleji i šneci – navíc je vykoupený obrovskými ztrátami. Ukrajinci zastavili nepřítele v Sumské oblasti a stále se je úplně nepodařilo vytlačit z Kurské oblasti. Situace na bojišti není pro Moskvu optimální.

Rusko na Ukrajině postupuje neuvěřitelně pomalu. Po 448 dnech tvrdých bojů v Časiv Jaru v Doněcké oblasti se mu podařilo obsadit jen 50 procent města. To odpovídá dennímu postupu o přibližně 0,0163 čtverečního kilometru, což je bolestně pomalý posun. Jen pro srovnání, dokonce i šneci, kteří se pohybují rychlostí zhruba 0,048 kilometru v hodině, jsou za den schopni pokrýt větší plochu než Rusové v tomto regionu.

Ruská armáda selhává, letní ofenzíva je ale na spadnutí

Vojenští analytici očekávají start ruské letní ofenzívy v červenci. Obránci se zaměřují na držení pozic, do útoků se příliš nepouští.

Ruská armáda selhala v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Vrchní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj oznámil, že se podařilo zmařit postup 50 tisícům nepřátelských vojáků, včetně elitních výsadkářů a námořních brigád. Díky tomu se stabilizovala frontová linie.

„Na základě výsledků z května a června můžeme říci, že letošní vlna nepřátelské letní ofenzívy (v Sumské oblasti) z ruského území slábne,“ potvrdil Syrskyj. Moskva se k tomu dosud nevyjádřila. Ruské síly postupovaly velice pomalu a nákladně podél 1000 kilometrů dlouhé frontové linie. Přišly o velké množství vojáků i obrněné techniky. Ukrajinská armáda, jež čelí přesile, se v jejich odrážení spoléhala hlavně na drony.

Město Sumy mělo před válkou přibližně 250 000 obyvatel. Leží zhruba 20 kilometrů od frontové linie. Kreml nařídil ruské armádě, aby na oblasti vykonala pomstu za ukrajinský úder na Kurskou oblast.

Podle ukrajinské rozvědky se nicméně u hranic se Sumskou a Charkovskou oblastí shromažďují početné síly – má jít o 125 000 ruských vojáků. Právě v této části frontové linie se obránci intenzivně opevňují – zákopy, překážky, obrana proti dronům a „zóny ničení“. Ruský postup sice drhne, není však radno agresora podceňovat. Rusové nedávno dobyli Andrijivku a postoupili jihovýchodně od Oleksiivky.

K velkému válečnému střetu se schyluje také v Pokrovsku. V okolí města shromáždilo Rusko 111 000 vojáků. Velitel ukrajinských ozbrojených sil očekává mohutnou ofenzívu. Podle něj jde o nejžhavější místo 1200 kilometrů dlouhé frontové linie.

Ruské síly se snaží Pokrovsk obsadit už téměř rok. Podnikají jednu drtivou ofenzívu za druhou, navzdory početní převaze se jim ale stále uspět nepodařilo. Jde přitom o klíč k podmanění celé Doněcké oblasti. To je v současnosti hlavním cílem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Institut pro studium války (ISW) upozornil, že jedním z důvodů, proč ruští okupanti neobsadili Pokrovsk frontálním útokem, byly boje v Kurské oblasti, kam museli stáhnout početné síly. Místo toho se dlouze snažili město obklíčit. Operace v Kurské oblasti tak rozhodně význam měla, přestože o ní pochybovali sami ukrajinští vojáci.

Syrskyj: Malou oblast v Kurské oblasti stále držíme

Rusko prohlašuje, že vytlačilo Ukrajince z Kurské oblasti. To však podle Ukrajiny není pravda. Syrskyj před pár dny přiznal, že ukrajinské síly stále brání malou část na tomto ruském území.

Ukrajina zahájila překvapivou invazi – první do hloubi Ruska od druhé světové války – v srpnu 2024 a obsadila více než 1000 kilometrů čtverečních. Syrskyj tvrdí, že jeho muži v Kurské oblasti stále drží asi 90 kilometrů čtverečních. Jeho jednotky čelí náporu zhruba 10 tisíců ruských vojáků.

„Samozřejmě v tom budeme pokračovat,“ oznámil Syrskyj s tím, že počítá s dalšími údery v hloubi Ruska. Také upozornil, že ukrajinská armáda neútočí na civilní cíle a civilisty nechává na pokoji. „Vzhledem k tomu, že nebojujeme proti obyvatelstvu, ničíme čistě vojenské cíle,“ uvedl.

Zpráva o přítomnosti ukrajinských sil je překvapivá. Předpokládalo se totiž, že se stáhly po usilovném náporu asi 70 000 ruských a severokorejských vojáků. KLDR poslala do Kurské oblasti zhruba 11 000 mužů ve zbrani. 

Rusko platí vysokou cenu za každý centimetr půdy

Ztráty ruské armády po 40 měsících války na Ukrajině překročily jeden milion. Zuřivý odpor ukrajinských sil donutil zaplatit Rusko krvavou daň za každý centimetr území.

Tento odhad zahrnuje padlé, zraněné i nezvěstné. Podle ukrajinského generálního štábu přišlo Rusko za posledních 6 měsíců o 628 000 vojáků. To je cena za pouhých 20 procent ukrajinského území – zejména v jižních a východních oblastech, což je ponižující výsledek.

Tomu, že se Ukrajina stále drží, vděčí hlavně svému odhodlání, odolnosti a spoléhání se na prostředky, kterých má dostatek a umí s nimi operovat – drony. Ty zabíjí více Rusů než konvenční technika, jako jsou tanky nebo dělostřelectvo. Téměř 80 procent obětí ve válce na Ukrajině je způsobeno „jednosměrnými drony“. Experti mluví o „dronové válce“. Na tuto technologii se začalo více spoléhat i Rusko.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Na Ukrajině probíhá dronová válka, významnou roli sehraje AI

Válka na Ukrajině připomíná kombinaci první a druhé světové války a současně tzv. dronové války. Přestože obrněná technika včetně tanků zůstává důležitou součástí moderních ozbrojených konfliktů, stále významnější roli hrají levné autonomní prostředky, což se odráží i v taktice obou znepřátelených stran.

ANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Dalajlama oznámil, že instituce tibetského duchovního vůdce bude pokračovat

Staletí stará tibetská buddhistická instituce duchovního vůdce zůstane zachována. Dnes to oznámil dalajlama, který tak podle agentury AP ukončil spekulace, že by mohl být posledním, kdo tuto duchovní roli zastává. Dalajlama, který žije od konce 50. let v exilu, dával v minulosti najevo, že by s jeho smrtí mohla tato funkce skončit. Jeho úřad uvedl, že příštím dalajlamou by mohla být i žena či člověk narozený mimo Tibet. Peking dnes uvedl, že výběr nového dalajlamy bude podléhat jeho souhlasu.

Trumpův „krásný“ zákon prošel Senátem, Musk kvůli tomu vyhrožoval Kongresu

Americkým Senátem podle webu Euronews a agentury AP prošel „velký, krásný zákon“ (big beautiful bill) prezidenta Donalda Trumpa v nerozhodném hlasování. Trojice republikánských senátorů se totiž nakonec obrátila proti jeho návrhu. Patovou situaci zvrátil až viceprezident J. D. Vance. Pozměněná verze se teď vrací zpět do Sněmovny reprezentantů.

Izrael podle Trumpa souhlasil s nezbytnými podmínkami pro příměří s Hamásem

Izrael souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, konečný návrh předloží Katar a Egypt. V noci na dnešek to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Ten zároveň vyzval Hamás, aby dohodu přijal, a varoval, že pokud tak neučiní, vše bude jen horší.

Izraelská armáda zničila raketu vypálenou z Jemenu povstaleckými Húsíi

Izraelský systém protivzdušné obrany zachytil raketu vypálenou z Jemenu povstaleckými Húsíi. V noci na dnešek o tom s odvoláním na armádu informovala agentura DPA. Húsíové na Telegramu uvedli, že terčem raketového útoku bylo letiště Ben Guriona u Tel Avivu a že rovněž vyslali drony na tři citlivé cíle v Izraeli.

Putin a Macron si poprvé po třech letech telefonovali, tématem byla Ukrajina

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru, který Kreml označil za věcný, byla podle něj především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Macronova kancelář podle agentury Reuters uvedla, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.

Rodiny obětí vraždy v Idahu se bouří proti dohodě s Kohbergerem

Pět týdnů před začátkem procesu s Bryanem Kohbergerem, obviněným z vraždy čtyř studentů Univerzity v Idahu, se situace nečekaně změnila. Podle rodin obětí má Kohberger přijmout dohodu o vině a trestu výměnou za doživotní trest. Rozsudku smrti tak unikne.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Na Ukrajině probíhá dronová válka, významnou roli sehraje AI

Válka na Ukrajině připomíná kombinaci první a druhé světové války a současně tzv. dronové války. Přestože obrněná technika včetně tanků zůstává důležitou součástí moderních ozbrojených konfliktů, stále významnější roli hrají levné autonomní prostředky, což se odráží i v taktice obou znepřátelených stran.

ANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.

ANALÝZA: Rusko o mír nestojí, na pozadí rozhovorů v Turecku spustilo jarní ofenzívu

Minulý týden došlo k zajímavé diplomatické šachové partii mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaná "koalice ochotných" přišla s návrhem 30denního příměří, na což Putin reagoval záměrem uspořádat přímé rozhovory s Kyjevem. Jeho ukrajinský protějšek s odpovědí dlouho nečekal a rovnou ho pozval na jednání do Turecka.

ANALÝZA: Nerostná dohoda je malým vítězstvím pro Ukrajinu a velkou komplikací pro Rusko

Ukrajinský parlament ve čtvrtek ratifikoval nerostnou dohodu se Spojenými státy. Dohoda tak má zelenou. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil její podpis po usilovném jednání o finální podobě. Současná verze je pro Ukrajinu minimálně výhodnější než ty předchozí.

ANALÝZA: Ruská armáda se rychle učí, NATO si toho všímá

Ruská armáda na začátku války šokovala katastrofálními chybami a nedostatky způsobenými sovětskou strukturou velení a způsobem vedení boje i technologickou zaostalostí. To vedlo k prozření, že není tak nebezpečná, jak se myslelo. Na bojišti se však učí a přizpůsobuje. Přestože se můžeme jen stěží bavit o dokonalém fungování ruských sil, v některých ohledech se jejich schopnosti zlepšují, což by neměla brát Severoatlantická aliance (NATO) na lehkou váhu.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Dalajlama oznámil, že instituce tibetského duchovního vůdce bude pokračovat

Staletí stará tibetská buddhistická instituce duchovního vůdce zůstane zachována. Dnes to oznámil dalajlama, který tak podle agentury AP ukončil spekulace, že by mohl být posledním, kdo tuto duchovní roli zastává. Dalajlama, který žije od konce 50. let v exilu, dával v minulosti najevo, že by s jeho smrtí mohla tato funkce skončit. Jeho úřad uvedl, že příštím dalajlamou by mohla být i žena či člověk narozený mimo Tibet. Peking dnes uvedl, že výběr nového dalajlamy bude podléhat jeho souhlasu.

Trumpův „krásný“ zákon prošel Senátem, Musk kvůli tomu vyhrožoval Kongresu

Americkým Senátem podle webu Euronews a agentury AP prošel „velký, krásný zákon“ (big beautiful bill) prezidenta Donalda Trumpa v nerozhodném hlasování. Trojice republikánských senátorů se totiž nakonec obrátila proti jeho návrhu. Patovou situaci zvrátil až viceprezident J. D. Vance. Pozměněná verze se teď vrací zpět do Sněmovny reprezentantů.

Izrael podle Trumpa souhlasil s nezbytnými podmínkami pro příměří s Hamásem

Izrael souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, konečný návrh předloží Katar a Egypt. V noci na dnešek to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Ten zároveň vyzval Hamás, aby dohodu přijal, a varoval, že pokud tak neučiní, vše bude jen horší.

Izraelská armáda zničila raketu vypálenou z Jemenu povstaleckými Húsíi

Izraelský systém protivzdušné obrany zachytil raketu vypálenou z Jemenu povstaleckými Húsíi. V noci na dnešek o tom s odvoláním na armádu informovala agentura DPA. Húsíové na Telegramu uvedli, že terčem raketového útoku bylo letiště Ben Guriona u Tel Avivu a že rovněž vyslali drony na tři citlivé cíle v Izraeli.

Putin a Macron si poprvé po třech letech telefonovali, tématem byla Ukrajina

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru, který Kreml označil za věcný, byla podle něj především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Macronova kancelář podle agentury Reuters uvedla, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.

Rodiny obětí vraždy v Idahu se bouří proti dohodě s Kohbergerem

Pět týdnů před začátkem procesu s Bryanem Kohbergerem, obviněným z vraždy čtyř studentů Univerzity v Idahu, se situace nečekaně změnila. Podle rodin obětí má Kohberger přijmout dohodu o vině a trestu výměnou za doživotní trest. Rozsudku smrti tak unikne.

Vysoké teploty varují před zrychlenou klimatickou změnou

Evropa zažívá rekordní vlnu veder, která se neomezuje jen na lidské nepohodlí. Přehřátá města, vysychající krajina a tání ledovců ukazují, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o další důkaz zrychlující se klimatické změny.

Trumpův „krásný“ zákon rozděluje americkou společnost i ekonomy

4. července na americký Den nezávislosti chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat svůj „velký, krásný zákon“ (big beatiful bill). Návrh legislativy, který popudil i miliardáře Elona Muska a část republikánů, v květnu těsně prošel Sněmovnou reprezentantů a nyní se projednává v Senátu.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás