Ruský prezident Vladimir Putin útokem na Ukrajinu možná více ztratil, než získal. Rusku se sice dařilo a stále částečně daří obcházet západní sankce, jeho ekonomika však ztrácí pevnou půdu pod nohama a nehledě na zdánlivý růst se řítí do propasti. Před Moskvou leží krátkodobé i dlouhodobé výzvy, Ukrajina se přitom už dva a půl roku brání ruské agresi.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu reagoval Západ sankcemi vůči ruským firmám a jednotlivcům, přičemž zmrazil v zahraničí majetek různým subjektům a oligarchům. Cílem nebylo poslat ruské obyvatelstvo do chudoby, ale zastavit válku.
Západ chtěl oslabit schopnost Ruska financovat válku, což byl i důvod zacílení sankcí na ruskou politickou, vojenskou i hospodářskou elitu. Moskva propagovala doma i ve světě ruské hospodářství jako takřka neporazitelné, dopad sankcí nicméně pocítilo.
No Men: Russia faces record workforce shortages, manufacturing sector hit hardest. https://t.co/CY5NiSMzeO
— Reporting from Ukraine (@RFUEnglish) October 17, 2024
Podle odhadů Světové banky, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se ruský hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2022 propadl o 2,1 procenta, píše na svých stránkách Evropská rada.
OECD očekávala pád ruského HDP v roce 2023 o 2,5 procenta, Světová banka o 0,2 procenta a MMF o 0,7 procenta. Ruská ekonomika se však podle agentury Reuters v loňském roce překvapivě vrátila k růstu o 3,6 procenta.
Sankce v roce 2022 zasáhly i ruský obchod a zisky z fosilních paliv – ty se v roce 2023 meziročně propadly o více než čtvrtinu a letos v únoru o dalších 40 procent. Rusko přitom ještě v roce 2022 z rostoucích cen ropy těžilo.
Utahovalo kohoutky a drželo tak EU pod krkem, což blok přimělo zavést cenový strop a odklonit se od ruské ropy. „Fosilní válku“ s EU s cílem uvrhnout celý kontinent do energetické krize ale Moskva prohrála. Evropa je dnes na krvavé ruské ropě nezávislá. Podíl Ruska na dovozu ropy do EU klesl dle dat Eurostatu z 21 procent ve druhém čtvrtletí roku 2022 na procento ve druhém čtvrtletí roku 2024.
Rusko si hledá nové cesty
Rusko bylo podle serveru Politico nuceno zahájit vlastní výrobu náhradních dílů do západních kmotřeních letadel Boeing a Airbus. Už v roce 2022 musely tamní aerolinky rozebírat vlastní letadla, aby zajistily náhradní díly jinak dovážené z ciziny.
Řada západních společností se stáhla z ruského trhu a nahradily je místní varianty. V tomto případě ovšem kolektivní rozhodnutí západních společností s ruskou ekonomikou příliš nezacloumalo, stovky z nich tam totiž nakonec zůstaly.
Válka na Ukrajině trvá dva a půl roku a ekonomika Ruska působí, jako by opravdu sankcím i přes všechna úskalí odolala. EU zemi vyloučila z bankovního systému SWIFT, uzavřela vzdušný a námořní prostor ruským letadlům a lodím a vypadá to, že marně.
Celkem čtrnáct balíků sankcí EU včetně dalších z USA a jiných zemí prakticky izolovalo Rusko od západního světa, aniž by ochromilo ruský zbrojní průmysl. Dodávky zbraní a munice navíc Moskva získává od Íránu, Číny, Severní Koreje a Běloruska.
Rusko má rovněž přístup k západním technologiím díky obchodnímu partnerství se zeměmi, jako je Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán nebo Gruzie. Ruská ekonomika však hlavně přešla na válečnou a začala rychle růst, nehledě na sankce.
Federace navzdory sankcím a válce na Ukrajině povýšila z ekonomiky s vyššími středními příjmy (HNP) na ekonomiku s vysokými příjmy, napsal v červenci server The Economic Times, který se odvolal na klasifikaci každoročně aktualizovanou Světovou bankou.
Moskva stále zbrojí
Ruská federace skutečně zatím žádnou ekonomickou katastrofu nezažívá, ukázala analýza čtyř evropských ekonomických výzkumných institutů. Z jejich závěrů vyplývá, že ekonomické sankce skutečně nemají větší dopad na ruský zbrojní průmysl.
Zboží, suroviny a technologie k udržování zbrojního průmyslu proudí do Ruska různými oklikami dál. Objem tohoto vývozu stoupl od října 2022 do září 2023 o 18 procent, ukázala studie francouzské IÉSEG School of Management.
Moskva vyrábí zbraně dál a v případě některých klíčových zbraní výrobu dokázala urychlit, zjistil výzkum Royal United Services Institute. Umožňuje to vývoz z Unie do Turecka, Spojených arabských emirátů, Kazachstánu a dalších zemí blízkých Rusku.
Nejde jen o součástky důležité pro výrobu zbraní, ale o další řadu produktů ze Západu, jako jsou ojeté automobily. Kromě výše zmíněných států Rusku pomáhá Společenství nezávislých států (SNS), což jsou bývalé země Sovětského svazu.
Tam kromě Ruska a Běloruska patří již zmíněná Arménie a Kyrgyzstán, ale také Moldavsko, Tádžikistán, Uzbekistán a Ázerbájdžán. Rusko však obchází sankce také proto, že mnoho národů nezavedlo sankce. Například Turecko, člen NATO.
Ruská ekonomika dostala podle magazínu Forbes největší ránu v roce 2022, kdy se míra inflace zvedla z 6,7 procenta na 13,8 procenta. Ruský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvních devíti měsících války propadl o tři až čtyři procenta.
Jed začíná účinkovat
Nic však není, jak se zdá. „Ruská ekonomika teď silně roste kvůli boomu obranného průmyslu, nicméně z dlouhodobého hlediska mohou sankce posloužit jako pomalu účinkující jed,“ zhodnotil expert na Rusko Vasilij Astrov.
Jak píšeme výše, zboží, suroviny a technologie důležité pro udržování válečného průmyslu proudí do Ruska dál a ruská výroba zbraní a munice jede na plné obrátky. Ruské HDP roste rychle nehledě na dva a půl roku trvající konflikt a stále tvrdší západní ekonomické sankce.
Moskva však masivním zvýšením výdajů do armády hodila přes palubu civilní obyvatelstvo, jehož životní úroveň se začala propadat, hodnotí server The Insider. I když to vypadá, že se některé ukazatele zlepšily, domácí spotřeba a investice klesají.
„Odborníci se již dlouho shodují, že je velkým omylem se domnívat, že válka skutečně prospívá ekonomice válčícího státu,“ uvedl autor článku Vadim Belkin. Válka totiž vyčerpává zdroje surovin, kapitálové investice i lidskou pracovní sílu.
Hrubý domácí produkt podle odhadů ruského ministerstva hospodářského rozvoje v prvním letošním čtvrtletí vzrostl o 5,4 procenta a přímé náklady Ruska na válku jsou zatím překvapivě nízké. Od začátku invaze vzrostly o 21,8 až 27,3 miliardy dolarů ročně, což je jen 1,3 procenta HDP.
Jenže Rusko zaznamenalo pokles rozpočtových příjmů z 35,6 procenta HDP v roce 2021 na 32,4 procenta v roce 2023. Z toho vychází každoroční výpadek 60 miliard dolarů ročně, tedy 3,2 procenta HDP, píše autor článku.
Potopa na obzoru
Ruská ekonomika se v posledních dvou letech stala závislou na čínském jüanu, aby obešla západní sankce. USA však letos v červnu zavedly dodatečné sankce dopadající na čínské banky, financující ruskou válku. Tím Moskvu de facto od jüanu odstřihly.
To se projevuje tak, že ruští vývozci nedostávají řádně zaplaceno za svůj export do Číny, což je další výrazná komplikace pro ruský obchod a ekonomiku. Na Ukrajině navíc Rusko ztrácí tisíc mužů denně a ruská pracovní síla se smrskává.
Rusko sice zatím západním sankcím odolává a přechod na válečnou ekonomiku zvládá, na obzoru se však objevují dlouhodobé problémy, napsal v nedávném článku profesor ekonomie Richard Portes z London Business School.
Odliv mozků ze země prohlubuje strukturální problémy v ruském hospodářství. Po zahájení invaze na Ukrajinu uprchlo z Ruska až 86 procent Rusů mladších 45 let a 80 procent z nich mělo vysokoškolský titul, odhadoval francouzský institut mezinárodních vztahů.
Organizace spojených národů (OSN) navíc podle deníku Hrot ve své projekci uvedla, že se na Rusko řítí demografická katastrofa obrovských rozměrů. Odliv Rusů a obrovské ztráty na Ukrajině způsobí, že ruská populace bude do konce století poloviční.
Rusko zažívá demografickou krizi už delší dobu. Porodnost je tam nejnižší od roku 1999 a postupně klesá od roku 2015. Dolní komora ruského parlamentu proto v pátek schválila zákon, který jednotlivcům i firmám zakazuje propagovat život bez dětí.
