Tisíce civilistů a vojáků mrtvých, miliony vysídlených. Kdysi rušné ulice dnes zejí prázdnotou ve městech duchů. Válka na Ukrajině ovšem nedopadá jen na obyvatelstvo, ale i na životní prostředí. Jeho obnova a ochrana není po čas trvání války možná, naděje do budoucna však dřímá v ukrajinské společnosti.
Ukrajina je na ekologické katastrofy háklivá. Důrazné prosazování ochrany životního prostředí má v krvi od výbuchu v jaderné elektrárně Černobyl roku 1986. Druhá nejhorší ekologická katastrofa otřásla národem minulý rok.
Zhroucení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny vedlo k zaplavení okolních měst a obcí. Z nádrže se však nevylila jen voda. Byl to smutek tisíců lidí, kteří přišli o své domovy a oblíbená místa.
The unlikely species entangled in Ukraine's resistance to Russia https://t.co/Q9qxBWkKJk
— BBC Future (@BBC_Future) March 2, 2024
Protržení nádrže způsobilo obrovské škody na životním prostředí. Voda poničila i mezinárodně uznávané chráněné přírodní lokality a naředila Černé moře toxickými látkami a odpadem, přičemž zabila mnoho delfínů a sviňuch.
Voda, jež zaplavila celkem 600 kilometrů čtverečních Chersonské oblasti, vystavila riziku i řadu ohrožených suchozemských druhů. Proud navíc spláchl ukrajinské a ruské miny. Nikdo nevěděl, kde hrozí nebezpečí, uvedla televize France 24.
Právě Kachovská přehrada může sloužit jako perfektní příklad komplexnosti dopadů válečných konfliktů na životní prostředí. Jakmile se její obsah rozlil do okolí a degradoval biologickou rozmanitost, zemědělci přišli o vodu na zavlažování.
Občanská mobilizace
Úroda utrpěla značné ztráty. Práci frustrovaných zemědělců rušila neustálá dělostřelecká palba. Prolomení Kachovské přehrady šokovalo ukrajinskou společnost, jež díky tomu začala nahlas hovořit o dopadech války na životní prostředí.
Incident vedl k tomu, že se začaly ozývat výzvy k ekologické spravedlnosti. O environmentální důsledky války vzrostl zájem po celém světě i mezi umělci, píše server BBC News.
Například exhibice současné architektury v Benátkách Biennale Architettura 2023 se zabývala i dopadem války na životní prostředí. Minulý rok proběhla v Kyjevě největší umělecká exhibice na Ukrajině.
Výstava se zaměřila na dopady vylití Kachovské přehrady do řeky Dněpr. Od jejího poškození se k akci přidali i klimatičtí aktivisté a ochránci přírody. Přišli s různými šikovnými způsoby, jak vybrat finance na ochranu životního prostředí.
Nevládní organizace Ukrainian Nature Conservation Group (UNCG) dokázala vybrat dostatečnou rezervu pro nejstarší národní rezervaci v zemi Askania-Nova v Chersonské oblasti obsazenou okupanty.
Jakmile je obránci vytlačili, organizace dokázala tyto peníze využít na obnovu a údržbu rezervace, v níž žije spousta druhů zvěře. Úspěšnou kampaň rozjela i jedna z největších ukrajinských organizací pro ochranu zvířat UAnimals.
Na svém internetovém obchodě prodávala trička, mikiny, šály, hrnky a další zboží s motivy ohrožených druhů zvířat. Získané finanční prostředky dávala na ohrožené živočichy v zemi. Ukrajina tedy překvapila občanskou mobilizací ve jménu ekologie.
Bezmoc v době války
Svět pak obletěly zprávy, že ukrajinská vláda chce po vyšetřování katastrofálního úhynu kytovců v Černém moři obvinit Rusko u Mezinárodního trestního soudu (ICC) z naprosté devastace životního prostředí – ekocidy.
Válka poškozuje životní prostředí na Ukrajině i emisemi skleníkových plynů, uvedla televize CNN. Jenom prvních dvanáct měsíců konfliktu vyprodukovalo tolik emisí, co za rok vypustí do ovzduší Belgie nebo 27 milionů automobilů.
Války přispívají ke globálnímu oteplování a dnes se ve světě odehrávají rovnou dva velké konflikty – na Ukrajině a Blízkém východě. Zásadní problém v případě Ukrajiny je, že mnoho chráněných oblastí zůstává pod ruskou kontrolou.
Škody na životním prostředí nelze vyhodnotit a napravit, dokud konflikt trvá. Ukrajinská společnost tedy může mít motivaci obnovit a chránit životní prostředí „spálené“ válkou, ale dokud palba neutichne, žádné zásadní kroky podniknout nemůže.
Prosazování ekologické spravedlnosti na Ukrajině závisí na často rutinních pracích zaměstnanců přírodních rezervací, ekologických vědců a organizací pro ochranu přírody.
Válka na Ukrajině komplikuje i výzkumy v Arktidě – ledovém kontinentu oteplujícím se čtyřnásobnou rychlostí oproti zbytku světa. Pod Rusko spadá podle webu neziskové mediální organizace NPR více tamní půdy než pod kteroukoli jinou zemi.
Napětí mezi Západem a Ruskem znemožňuje sdílet klimatická data. Chybějící údaje v klimatických modelech vedou k jejich menší přesnosti, varovala studie publikovaná v časopise Nature Climate Change.
Naděje do budoucna
Válka znemožňuje i projevy aktivistům. „Nemůžeme pořádat protesty. Většina našich aktivistů slouží v ozbrojených silách,“ řekla BBC Inna Tymchenko, profesorka na Admiral Makarov National University of Shipbuilding in Mykolaiv, která se ekologickým aktivismem zabývá.
Existují však důvody k naději. Ukrajinská společnost zůstává silná a v boji za environmentální spravedlnost se důrazně angažuje. Během přes dva roky trvající války postavila agendu enviromentální spravedlnosti do čela své vize poválečné budoucnosti.
Stejně tak roste povědomí veřejnosti o rozmanitých ekosystémech ve vlastní zemi a smysl pro enviromentální zodpovědnost. Skutečná změna však může přijít až po ukončení konfliktu, a to jedině tehdy, budou-li součástí obnovy země i ekologové.
