Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
EkonomikaAmerické firmy prchají z Číny v rekordním množství

Americké firmy prchají z Číny v rekordním množství

Rekordní množství amerických společností začalo urychlovat plány na přemístění výroby z Číny. Důvodem je hrozba cel prezidenta Donalda Trumpa a pandemie, která ukázala, jak zranitelné nediverzifikované dodavatelské řetězce jsou. Na nový průzkum upozornila televize CNBC.

Diverzifikaci výroby zvažovalo nebo zahájilo v roce 2024 přibližně 30 procent amerických společností v Číně, což je výrazně více než v roce 2022 s maximem 24 procent. Je to i prudký nárůst oproti Trumpovu prvnímu funkčnímu období v roce 2017, kdy začal zavádět na dovoz z Číny cla. Tehdy se přiklonilo k diverzifikaci 23 společností.

Politiku amerických firem na čínském trhu pravidelně analyzuje Americká obchodní komora v Čínské lidové republice, jež stojí podle CNBC také za aktuálním průzkumem.

Ten ukázal paradoxně mírně rostoucí zájem amerických společností podnikat v Číně. V roce 2024 uvažovalo o výrobě v komunistické zemi jen 18 procent z nich oproti 16 procentům v předchozím roce. Nejoblíbenějšími destinacemi pro přemístění výroby však zůstávají Indie a státy jihovýchodní Asie.

Americké firmy začaly zvažovat přemístění výroby (nebo tak učinily) kvůli geopolitickému napětí a možnému vítězství Trumpa v listopadových prezidentských volbách, jak se skutečně stalo, a uvalení cel na čínský dovoz.

Trump opět pohrozil Číně zavedením cla ve výši 10 procent, možná platného již od 1. února. Během předvolební kampaně navíc zmiňoval 60procentní clo.

Probuzení po pandemii

Politiku amerických společností ovlivnila i pandemie. Čína uzavřela hranice a omezila cestování. Americké firmy zůstaly v zemi izolované. „To byl jeden z největších spouštěčů. Lidé si totiž uvědomili, že potřebují své dodavatelské řetězce diverzifikovat,“ řekl Michael Hart, prezident obchodní komory.

Více než 60 procent společností v roce 2024 uvedlo, že největší výzvou pro podnikání v komunistické zemi bylo napětí mezi USA a Čínou. Jako druhou největší překážku zmiňovaly velkou konkurenci ze strany státních i soukromých firem.

Za další problém označily pomalý růst druhé největší ekonomiky a slabé domácí spotřebitelské výdaje. Již třetí rok po sobě více než polovina respondentů tvrdila, že v zemi nedosahuje potřebného zisku s tím, že region se stal méně konkurenceschopným oproti jiným globálním trhům, pokud jde o marže.

Podíl amerických společností, které nepovažují Čínu za nejlepší trh k podnikání, se vyšplhal na 21 procent, což je dvojnásobek oproti předpandemickému období.

Na druhou stranu, některé americké firmy pozorují na čínském trhu příležitosti v roce 2025. Zavětřily totiž vracející se růst domácí spotřeby po stimulačních opatřeních tamní vlády. Mnoho amerických společností stále zůstává ohledně čínského trhu optimistických. Celkem 67 procent z nich loni neplánovalo přesunout výrobu. Přestože jde o 10procentní pokles oproti roku 2023, stále je to většina amerických firem.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama