Reklama
16.7 C
Czech
Středa 11. března 2026
EkonomikaAmerické firmy prchají z Číny v rekordním množství

Americké firmy prchají z Číny v rekordním množství

Rekordní množství amerických společností začalo urychlovat plány na přemístění výroby z Číny. Důvodem je hrozba cel prezidenta Donalda Trumpa a pandemie, která ukázala, jak zranitelné nediverzifikované dodavatelské řetězce jsou. Na nový průzkum upozornila televize CNBC.

Diverzifikaci výroby zvažovalo nebo zahájilo v roce 2024 přibližně 30 procent amerických společností v Číně, což je výrazně více než v roce 2022 s maximem 24 procent. Je to i prudký nárůst oproti Trumpovu prvnímu funkčnímu období v roce 2017, kdy začal zavádět na dovoz z Číny cla. Tehdy se přiklonilo k diverzifikaci 23 společností.

Politiku amerických firem na čínském trhu pravidelně analyzuje Americká obchodní komora v Čínské lidové republice, jež stojí podle CNBC také za aktuálním průzkumem.

Ten ukázal paradoxně mírně rostoucí zájem amerických společností podnikat v Číně. V roce 2024 uvažovalo o výrobě v komunistické zemi jen 18 procent z nich oproti 16 procentům v předchozím roce. Nejoblíbenějšími destinacemi pro přemístění výroby však zůstávají Indie a státy jihovýchodní Asie.

Americké firmy začaly zvažovat přemístění výroby (nebo tak učinily) kvůli geopolitickému napětí a možnému vítězství Trumpa v listopadových prezidentských volbách, jak se skutečně stalo, a uvalení cel na čínský dovoz.

Trump opět pohrozil Číně zavedením cla ve výši 10 procent, možná platného již od 1. února. Během předvolební kampaně navíc zmiňoval 60procentní clo.

Probuzení po pandemii

Politiku amerických společností ovlivnila i pandemie. Čína uzavřela hranice a omezila cestování. Americké firmy zůstaly v zemi izolované. „To byl jeden z největších spouštěčů. Lidé si totiž uvědomili, že potřebují své dodavatelské řetězce diverzifikovat,“ řekl Michael Hart, prezident obchodní komory.

Více než 60 procent společností v roce 2024 uvedlo, že největší výzvou pro podnikání v komunistické zemi bylo napětí mezi USA a Čínou. Jako druhou největší překážku zmiňovaly velkou konkurenci ze strany státních i soukromých firem.

Za další problém označily pomalý růst druhé největší ekonomiky a slabé domácí spotřebitelské výdaje. Již třetí rok po sobě více než polovina respondentů tvrdila, že v zemi nedosahuje potřebného zisku s tím, že region se stal méně konkurenceschopným oproti jiným globálním trhům, pokud jde o marže.

Podíl amerických společností, které nepovažují Čínu za nejlepší trh k podnikání, se vyšplhal na 21 procent, což je dvojnásobek oproti předpandemickému období.

Na druhou stranu, některé americké firmy pozorují na čínském trhu příležitosti v roce 2025. Zavětřily totiž vracející se růst domácí spotřeby po stimulačních opatřeních tamní vlády. Mnoho amerických společností stále zůstává ohledně čínského trhu optimistických. Celkem 67 procent z nich loni neplánovalo přesunout výrobu. Přestože jde o 10procentní pokles oproti roku 2023, stále je to většina amerických firem.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Meta kupuje síť, kde AI pomlouvá lidi. Ale z jiného důvodu, než se zdá

Technologický gigant Meta se odhodlal k velmi netradiční akvizici. Převezme kontrolu nad platformou Moltbook, kde mezi sebou komunikují AI agenti. Mohlo by se zdát, že Meta si tím kupuje zábavnou značkou. Ve skutečnosti je ale motivace nákupu spíše spojená se zkoumáním nebezpečných chyb, kterými se Moltbook jenom hemží.

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka EK

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

EU se připravuje na katastrofální oteplování. Rozpočty s ním musí počítat, varuje nová zpráva

Klimatické změny a s nimi související přírodní katastrofy ohrožují lidské životy. Mají však jeden plíživý negativní efekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatěžují ekonomiku. Nejsou jen dlouhodobým environmentálním rizikem, ale i bezprostřední ekonomickou hrozbou. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky, vyplývá z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change.

Ukrajina a Rusko se vzájemně napadly drony, úřady hlásí oběti a raněné

Dva lidé přišli o život při ruském útoku na Charkov na východě Ukrajiny, jeden člověk utrpěl zranění při ukrajinském úderu na Soči na jihu Ruska, uvádějí úřady obou zemí. Ukrajinské drony podle zpráv na sociálních sítích zasáhly chemičku KujbyševAzot ve městě Togliatti, které leží asi 800 kilometrů na východ od Moskvy.

U letiště v Dubaji dopadly dva drony, čtyři lidé utrpěli zranění

Ve středu ráno v blízkosti mezinárodního letiště v Dubaji (DXB) dopadly dva drony. Incident si vyžádal čtyři zraněné. Útoky na infrastrukturu v Perském zálivu tak pokračují i dvanáctý den od zahájení izraelsko-amerického úderu na Írán, konflikt přitom narušuje leteckou dopravu v regionu i mimo něj.

Kvůli bombě z války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18.000 lidí

Nejméně 18.000 lidí dnes muselo opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Policisté nyní kontrolují evakuační zónu, aby zajistili, že se v ní nikdo nenachází. Teprve poté budou moci pyrotechnici začít s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung. Podle policie je dnešní akce dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Írán exportuje do Číny přes Hormuzský průliv miliony barelů ropy denně

Írán stále exportuje přes Hormuzský průliv obrovské objemy ropy do Číny, přestože v něm zuří válka a sám ho zablokoval. Množství ropy dopravované do komunistické země je sice menší než před vypuknutím konfliktu, Peking je však na případné výpadky v dodávkách dobře připraven.

Íránský nejvyšší vůdce utrpěl zranění, jeho život ale údajně není ohrožen

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl dnes podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) dnes s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Modžtaba Chameneí v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.

Írán už začal v Hormuzském průlivu pokládat miny, naznačují američtí zpravodajci

Zničili jsme íránské lodě určené k pokládání min v Hormuzském průlivu, informoval na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Írán skutečně začal v této klíčové dopravní trase pro export ropy klást miny.

U amerického konzulátu v Torontu se střílelo, incident se obešel bez zranění

Kanadská policie vyšetřuje střelbu u amerického konzulátu v Torontu. Na místě byly nalezeny důkazy o výstřelu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. K incidentu došlo v úterý v brzkých ranních hodinách, policie zatím neidentifikovala žádného podezřelého.

Ruské dronové útoky na Charkov a Dnipro zranily přes 20 lidí

Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Sestra Kim Čong-una kritizovala USA a Jižní Koreu za společné vojenské cvičení

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.

Ukrajina téměř zcela vytlačila Rusy z Dněpropetrovské oblasti, tvrdí generál

Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama