Reklama
14.6 C
Czech
Úterý 24. března 2026
EkonomikaAmerické firmy prchají z Číny v rekordním množství

Americké firmy prchají z Číny v rekordním množství

Rekordní množství amerických společností začalo urychlovat plány na přemístění výroby z Číny. Důvodem je hrozba cel prezidenta Donalda Trumpa a pandemie, která ukázala, jak zranitelné nediverzifikované dodavatelské řetězce jsou. Na nový průzkum upozornila televize CNBC.

Diverzifikaci výroby zvažovalo nebo zahájilo v roce 2024 přibližně 30 procent amerických společností v Číně, což je výrazně více než v roce 2022 s maximem 24 procent. Je to i prudký nárůst oproti Trumpovu prvnímu funkčnímu období v roce 2017, kdy začal zavádět na dovoz z Číny cla. Tehdy se přiklonilo k diverzifikaci 23 společností.

Politiku amerických firem na čínském trhu pravidelně analyzuje Americká obchodní komora v Čínské lidové republice, jež stojí podle CNBC také za aktuálním průzkumem.

Ten ukázal paradoxně mírně rostoucí zájem amerických společností podnikat v Číně. V roce 2024 uvažovalo o výrobě v komunistické zemi jen 18 procent z nich oproti 16 procentům v předchozím roce. Nejoblíbenějšími destinacemi pro přemístění výroby však zůstávají Indie a státy jihovýchodní Asie.

Americké firmy začaly zvažovat přemístění výroby (nebo tak učinily) kvůli geopolitickému napětí a možnému vítězství Trumpa v listopadových prezidentských volbách, jak se skutečně stalo, a uvalení cel na čínský dovoz.

Trump opět pohrozil Číně zavedením cla ve výši 10 procent, možná platného již od 1. února. Během předvolební kampaně navíc zmiňoval 60procentní clo.

Probuzení po pandemii

Politiku amerických společností ovlivnila i pandemie. Čína uzavřela hranice a omezila cestování. Americké firmy zůstaly v zemi izolované. „To byl jeden z největších spouštěčů. Lidé si totiž uvědomili, že potřebují své dodavatelské řetězce diverzifikovat,“ řekl Michael Hart, prezident obchodní komory.

Více než 60 procent společností v roce 2024 uvedlo, že největší výzvou pro podnikání v komunistické zemi bylo napětí mezi USA a Čínou. Jako druhou největší překážku zmiňovaly velkou konkurenci ze strany státních i soukromých firem.

Za další problém označily pomalý růst druhé největší ekonomiky a slabé domácí spotřebitelské výdaje. Již třetí rok po sobě více než polovina respondentů tvrdila, že v zemi nedosahuje potřebného zisku s tím, že region se stal méně konkurenceschopným oproti jiným globálním trhům, pokud jde o marže.

Podíl amerických společností, které nepovažují Čínu za nejlepší trh k podnikání, se vyšplhal na 21 procent, což je dvojnásobek oproti předpandemickému období.

Na druhou stranu, některé americké firmy pozorují na čínském trhu příležitosti v roce 2025. Zavětřily totiž vracející se růst domácí spotřeby po stimulačních opatřeních tamní vlády. Mnoho amerických společností stále zůstává ohledně čínského trhu optimistických. Celkem 67 procent z nich loni neplánovalo přesunout výrobu. Přestože jde o 10procentní pokles oproti roku 2023, stále je to většina amerických firem.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily elektrické vedení mezi Moldavskem a Rumunskem

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla dnes moldavská prezidentka Maia Sandu. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření s elektřinou. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.

Kreml varoval před rozšířením íránské války do oblasti Kaspického moře

Rusko by vnímalo krajně negativně, pokud by se současná válka na Blízkém východě rozšířila do oblasti Kaspického moře. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Letecké údery v Iráku zabily nejméně 15 bojovníků šíitských milic

Letecké údery na základnu šíitských oddílů Lidových mobilizačních sil (PMF) v provincii Anbár v západním Iráku zabily v noci na dnešek nejméně 15 bojovníků, uvedla agentura AFP. Agentura Reuters zase informovala o nejméně šesti zabitých členech kurdských oddílů pešmergů při raketovém útoku na jejich základnu severně od iráckého Irbílu. Podle kurdských bojovníků na ně zaútočil Írán.

Íránská raketa dopadla na Tel Aviv, v Libanonu pokračovaly izraelské údery

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Íránské rakety zasáhly domy v Tel Avivu a předměstí Haify, uvedla agentura AFP. Izrael naproti tomu podnikl vzdušné útoky na jižní předměstí Bejrútu i na jih Libanonu. Jeho údery zabily v sousední zemi nejméně dva lidi, píší místní média.

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí přišlo o život a dalších 16 bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Útoky zasáhly především bytové domy. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.

Jako během pandemie. Expati prchají z Blízkého východu

Válka s Íránem otřásla technologickým trhem na Blízkém východě. Firmy se snaží přeorientovat dodavatelské řetězce, logistické trasy a zajistit bezpečí zaměstnanců. Změny se projevují také v náborech. Některé společnosti je pozastavily nebo obsazují jen vybrané pozice, zatímco expati se vracejí do Evropy a Asie. Pravý opak se podle průzkumu odehrává v Izraeli.

Trumpova strategie vůči Íránu selhala, řekl bývalý ministr obrany

Bývalý americký ministr obrany James Mattis v pondělí na konferenci pro energetický průmysl CERAWeek v Houstonu v Texasu zkritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa za válku s Íránem. Domnívá se, že selhala ve strategickém myšlení. Na Blízký východ míří tisíce amerických mariňáků, spekuluje se ale o mírových rozhovorech v Pákistánu.

Země čelí rekordní energetické nerovnováze

Planeta Země se dostala do stavu, který vědci popisují jako mimořádně nebezpečný. Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace ukazuje, že klimatický systém je vychýlený víc než kdykoli v historii měření. Rychlé změny proběhly během několika desetiletí, ale jejich dopady potrvají staletí až tisíciletí.

Ropa se vrátila nad 100 dolarů za barel

Cena ropy se po prudkém pondělním propadu znovu zvedla. Severomořský Brent se v asijském obchodování vrátil nad hranici 100 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 91 dolarů. Trhy dál reagují hlavně na napětí kolem konfliktu mezi USA a Íránem.

Vyšetřování srážky na LaGuardii přineslo nové detaily

Vyšetřování nedělní srážky letadla Air Canada Express s hasičským vozem na letišti LaGuardia přineslo další podrobnosti o tom, co se stalo těsně před nehodou. Při kolizi zemřeli dva piloti a desítky dalších lidí utrpěly zranění.

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, napsal deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při leteckých útocích na Libanon dnes znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na dnešek Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu izraelská armáda zabila dva lidi. Dnes pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu leteckých úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.

Žháři v Londýně zapálili sanitky židovské dobrovolnické organizace

V londýnské čtvrti Golders Green došlo v pondělí brzy ráno ke žhářskému útoku, při němž útočníci zapálili sanitky patřící židovské dobrovolnické organizaci Hatzola. Incident policie vyšetřuje jako antisemitský zločin z nenávisti.

Nejistota kolem Hormuzského průlivu drží trhy v napětí

Napětí kolem Hormuzského průlivu znovu znervózňuje investory. Část trhu omezuje rizikové pozice a přesouvá peníze do hotovosti, jiní naopak sázejí na výrazné cenové výkyvy nebo čekají na pokles, po kterém by mohli levněji nakupovat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama