EkonomikaAmerické firmy prchají z Číny v rekordním množství

Americké firmy prchají z Číny v rekordním množství

Rekordní množství amerických společností začalo urychlovat plány na přemístění výroby z Číny. Důvodem je hrozba cel prezidenta Donalda Trumpa a pandemie, která ukázala, jak zranitelné nediverzifikované dodavatelské řetězce jsou. Na nový průzkum upozornila televize CNBC.

Diverzifikaci výroby zvažovalo nebo zahájilo v roce 2024 přibližně 30 procent amerických společností v Číně, což je výrazně více než v roce 2022 s maximem 24 procent. Je to i prudký nárůst oproti Trumpovu prvnímu funkčnímu období v roce 2017, kdy začal zavádět na dovoz z Číny cla. Tehdy se přiklonilo k diverzifikaci 23 společností.

Politiku amerických firem na čínském trhu pravidelně analyzuje Americká obchodní komora v Čínské lidové republice, jež stojí podle CNBC také za aktuálním průzkumem.

Ten ukázal paradoxně mírně rostoucí zájem amerických společností podnikat v Číně. V roce 2024 uvažovalo o výrobě v komunistické zemi jen 18 procent z nich oproti 16 procentům v předchozím roce. Nejoblíbenějšími destinacemi pro přemístění výroby však zůstávají Indie a státy jihovýchodní Asie.

Americké firmy začaly zvažovat přemístění výroby (nebo tak učinily) kvůli geopolitickému napětí a možnému vítězství Trumpa v listopadových prezidentských volbách, jak se skutečně stalo, a uvalení cel na čínský dovoz.

Trump opět pohrozil Číně zavedením cla ve výši 10 procent, možná platného již od 1. února. Během předvolební kampaně navíc zmiňoval 60procentní clo.

Probuzení po pandemii

Politiku amerických společností ovlivnila i pandemie. Čína uzavřela hranice a omezila cestování. Americké firmy zůstaly v zemi izolované. „To byl jeden z největších spouštěčů. Lidé si totiž uvědomili, že potřebují své dodavatelské řetězce diverzifikovat,“ řekl Michael Hart, prezident obchodní komory.

Více než 60 procent společností v roce 2024 uvedlo, že největší výzvou pro podnikání v komunistické zemi bylo napětí mezi USA a Čínou. Jako druhou největší překážku zmiňovaly velkou konkurenci ze strany státních i soukromých firem.

Za další problém označily pomalý růst druhé největší ekonomiky a slabé domácí spotřebitelské výdaje. Již třetí rok po sobě více než polovina respondentů tvrdila, že v zemi nedosahuje potřebného zisku s tím, že region se stal méně konkurenceschopným oproti jiným globálním trhům, pokud jde o marže.

Podíl amerických společností, které nepovažují Čínu za nejlepší trh k podnikání, se vyšplhal na 21 procent, což je dvojnásobek oproti předpandemickému období.

Na druhou stranu, některé americké firmy pozorují na čínském trhu příležitosti v roce 2025. Zavětřily totiž vracející se růst domácí spotřeby po stimulačních opatřeních tamní vlády. Mnoho amerických společností stále zůstává ohledně čínského trhu optimistických. Celkem 67 procent z nich loni neplánovalo přesunout výrobu. Přestože jde o 10procentní pokles oproti roku 2023, stále je to většina amerických firem.

Doporučujeme

Ropa prudce zdražuje po zprávách o amerických plánech na tvrdé údery na Írán

Světové ceny ropy ve čtvrtek výrazně vzrostly kvůli obavám z dalšího vyostření konfliktu na Blízkém východě. Spojené státy a Izrael podle amerických médií připravují nové útoky proti Íránu, zatímco regionem otřásají údery na energetická zařízení a ropné tankery. Severomořská ropa Brent překonala hranici 112 dolarů za barel. Investoři se obávají narušení globálních dodávek.

Volavky bílé se vracejí do Británie. Pomáhá jim obnova mokřadů

Do britské přírody se postupně vrací volavky bílé, které v minulosti téměř vyhubil obchod s ozdobným peřím. V hrabství Cambridgeshire bylo nedávno pozorováno třináct těchto ptáků. Jejich návrat doprovází rozsáhlá obnova mokřadů, které poskytují útočiště řadě dalších živočichů.

USA a Izrael plánují masivní údery na Írán po amerických volbách

Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po listopadových volbách do amerického Kongresu. Napsal to ve středu deník The New York Times s odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu téměř osm měsíců od začátku války zatím nepovedlo.

První tanker s ruskou naftou vyráží do USA. A to je jen začátek

Rusko ve čtvrtek vyšle do Spojených států první tanker s naftou na základě dohody mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Americký prezident chce dodávkami zmírnit tlak rostoucích cen energií, zatímco Moskva získává novou příležitost k vývozu. Dohoda však vyvolala ostrou kritiku Ukrajiny i evropských spojenců Washingtonu. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce prohlásil, že se cítí zrazen.

ANALÝZA: Žádný prostor pro diplomacii? V Jemenu probíhá existenční válka

Jemenští povstalci zasáhli raketami výcvikový a vojenský tábor a letiště v Jemenu. Provládním silám se sice podařilo dobýt zpět území na pobřeží Rudého moře, tvrdé boje však zuří v okolí města Taiz a v severních provinciích Marib a Al-Džauf. Hútíové rovněž udeřili na cíle v Saúdské Arábii. Válka vstupuje do kritické fáze. Prostor pro diplomacii se zúžil. Obě strany tentokrát bojují o svou existenci. I přes úspěchy provládních sil je jemenská vláda v ohrožení.

Ruské útoky v Kyjevě zabily jednoho člověka, 24 zranily, uvedli záchranáři

Ruské raketové útoky v noci na dnešek v Kyjevě zabily jednoho člověka, dalších 24 zranily, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) a městská správa. Podle starosty Vitalije Klička je kromě jiného poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko proti Kyjevu ve třech vlnách odpálilo 21 raket a útoky ukazují, že se postoj Moskvy k možnému ukončení války nemění. Rusko oznámilo, že jeho armáda v ukrajinské metropoli zaútočila na podniky ze zbrojního průmyslu.

Paruka, umělý nos a krvavá akce. Nicolas Cage se vrací v nečekané podobě

Nicolas Cage znovu překvapuje výraznou proměnou. V připravovaném akčním thrilleru Best Pancakes in the County se objeví s černou kudrnatou parukou, umělým nosem a extravagantním oblečením. Nový trailer představuje oscarového herce jako nebezpečného podvodníka, který se zaplete do krvavého střetu v maloměstské restauraci. Film dorazí do amerických kin 20. listopadu.

Izraelské síly zadržely amerického politika. Pomáhal Palestincům se sklizní oliv

Izraelské bezpečnostní složky zadržely na okupovaném Západním břehu Jordánu amerického demokratického politika Brada Landera. Kandidát do Kongresu pomáhal palestinským farmářům se sklizní oliv, když na místo dorazili vojáci. Spolu s ním skončily ve vazbě desítky dobrovolníků včetně amerických rabínů. Izrael zásah obhajuje bezpečnostními důvody, Lander jej označil za útok na práva Palestinců.

Policie v Litvě odhalila obří výrobnu drog, zastavila zásilku učenou pro Česko

Vyšetřovatelé v Litvě odhalili velkou laboratoř vyrábějící syntetické drogy. Zajistili více než 500 kilogramů metamfetaminu (pervitinu) a 300 kilogramů amfetaminu. Dnes o tom informuje server Euronews. Při třídenní operaci, která se netýkala jen této laboratoře, policie v jedné logistické firmě zastavila i zásilku určenou pro Česko a obsahující 17 kilogramů metamfetaminu.

Macron obvinil zahraniční lídry ze zneužívání nepokojů ve Francii. Kritika míří na Trumpa a Netanjahua

Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil zahraniční politiky, že zneužívají násilné nepokoje ve Francii k získávání politických bodů před blížícími se volbami. Přestože nikoho přímo nejmenoval, jeho kritika zjevně mířila na amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oba v uplynulých dnech spojovali násilnosti ve francouzských ulicích s migrací a radikálním islámem.

Trump popřel jednání s Íránem. Naznačil blížící se zvrat

Americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt s Íránem by mohl brzy dospět k zásadnímu zvratu. Washington podle něj s Teheránem nevyjednává a další vývoj se ukáže v nejbližší době. Jeho slova přicházejí ve chvíli, kdy se objevily informace o přípravách nových amerických a izraelských úderů. Ty by mohly přijít po listopadových volbách do Kongresu.

Nigérie potvrdila první případ eboly. Desítky lidí jsou pod dohledem zdravotníků

Nigérie potvrdila první případ eboly v souvislosti s epidemií, která od května zasahuje několik afrických zemí. Nakaženou je žena, která do země přicestovala z Ugandy. Laboratorní testy u ní potvrdily vzácný virus Bundibugyo, který způsobuje ebolu. Pacientka je v izolaci a zdravotníci nyní sledují 44 lidí, kteří s ní přišli do kontaktu.

Kritická klimatická hranice je blíž, než se myslelo. Vědci varují před konkrétním rokem

Svět se otepluje výrazně rychleji, než vědci dříve předpokládali. Nová studie amerických výzkumníků naznačuje, že tempo globálního oteplování se v posledních letech zdvojnásobilo. Hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou tak může planeta překročit už v roce 2028, téměř o deset let dříve, než naznačovaly předchozí odhady.

Na jihu Itálie navzdory slibům ministerstva pokračují demonstrace autodopravců

Na jihu Itálie pokračují i dnes demonstrace a blokády autodopravců i po úterním jednání na ministerstvu dopravy, které přislíbilo pomoc této profesní skupině. Protesty již začínají ovlivňovat zásobování ve městech, a to hlavně palivy či čerstvým zbožím. Dvě letiště v Kalábrii vyčerpala zásoby leteckého paliva, píše dnes agentura ANSA. Protesty vyvolal nárůst cen nafty.

Počet obětí dronového útoku na tržiště vzrostl na 153. Mezi mrtvými jsou i ženy a děti

Nejméně 153 lidí zahynulo při dronovém útoku na tržiště v oblasti Abyei, o kterou se přou Súdán a Jižní Súdán. Údery zasáhly také sklad pohonných hmot a způsobily rozsáhlý požár. Místní úřady z útoku obvinily súdánskou armádu. Jeden z jejích důstojníků potvrdil úder na cisterny údajně zásobující polovojenské jednotky. OSN upozornila na desítky civilních obětí včetně žen a dětí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama