EkonomikaAmerické firmy prchají z Číny v rekordním množství

Americké firmy prchají z Číny v rekordním množství

Rekordní množství amerických společností začalo urychlovat plány na přemístění výroby z Číny. Důvodem je hrozba cel prezidenta Donalda Trumpa a pandemie, která ukázala, jak zranitelné nediverzifikované dodavatelské řetězce jsou. Na nový průzkum upozornila televize CNBC.

Diverzifikaci výroby zvažovalo nebo zahájilo v roce 2024 přibližně 30 procent amerických společností v Číně, což je výrazně více než v roce 2022 s maximem 24 procent. Je to i prudký nárůst oproti Trumpovu prvnímu funkčnímu období v roce 2017, kdy začal zavádět na dovoz z Číny cla. Tehdy se přiklonilo k diverzifikaci 23 společností.

Politiku amerických firem na čínském trhu pravidelně analyzuje Americká obchodní komora v Čínské lidové republice, jež stojí podle CNBC také za aktuálním průzkumem.

Ten ukázal paradoxně mírně rostoucí zájem amerických společností podnikat v Číně. V roce 2024 uvažovalo o výrobě v komunistické zemi jen 18 procent z nich oproti 16 procentům v předchozím roce. Nejoblíbenějšími destinacemi pro přemístění výroby však zůstávají Indie a státy jihovýchodní Asie.

Americké firmy začaly zvažovat přemístění výroby (nebo tak učinily) kvůli geopolitickému napětí a možnému vítězství Trumpa v listopadových prezidentských volbách, jak se skutečně stalo, a uvalení cel na čínský dovoz.

Trump opět pohrozil Číně zavedením cla ve výši 10 procent, možná platného již od 1. února. Během předvolební kampaně navíc zmiňoval 60procentní clo.

Probuzení po pandemii

Politiku amerických společností ovlivnila i pandemie. Čína uzavřela hranice a omezila cestování. Americké firmy zůstaly v zemi izolované. „To byl jeden z největších spouštěčů. Lidé si totiž uvědomili, že potřebují své dodavatelské řetězce diverzifikovat,“ řekl Michael Hart, prezident obchodní komory.

Více než 60 procent společností v roce 2024 uvedlo, že největší výzvou pro podnikání v komunistické zemi bylo napětí mezi USA a Čínou. Jako druhou největší překážku zmiňovaly velkou konkurenci ze strany státních i soukromých firem.

Za další problém označily pomalý růst druhé největší ekonomiky a slabé domácí spotřebitelské výdaje. Již třetí rok po sobě více než polovina respondentů tvrdila, že v zemi nedosahuje potřebného zisku s tím, že region se stal méně konkurenceschopným oproti jiným globálním trhům, pokud jde o marže.

Podíl amerických společností, které nepovažují Čínu za nejlepší trh k podnikání, se vyšplhal na 21 procent, což je dvojnásobek oproti předpandemickému období.

Na druhou stranu, některé americké firmy pozorují na čínském trhu příležitosti v roce 2025. Zavětřily totiž vracející se růst domácí spotřeby po stimulačních opatřeních tamní vlády. Mnoho amerických společností stále zůstává ohledně čínského trhu optimistických. Celkem 67 procent z nich loni neplánovalo přesunout výrobu. Přestože jde o 10procentní pokles oproti roku 2023, stále je to většina amerických firem.

Doporučujeme

Rakousko izolovalo člověka s podezřením na ebolu

Rakouské úřady řeší možné zavlečení eboly do země. Člověk, který se vrátil z Ugandy, má příznaky odpovídající nákaze, první test ale infekci nepotvrdil. Lékaři teď čekají na druhý rozbor a hygienici zjišťují, s kým byl pacient v kontaktu.

Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozkázal armádě, aby ignorovala podmínky říjnového příměří a převzala kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy. Podle agentury AFP to prohlásil ve videu vysílaném v jedné z místních televizí. Izrael momentálně podle Netanjahua ovládá 60 procent tohoto palestinského území. To je více, než předpokládala dohoda o příměří z loňského října.

Rohlík se poprvé dostal do zisku

Rohlík hlásí důležitý zlom. Skupina v posledním kvartálu fiskálního roku, který skončil v dubnu, poprvé vykázala kladný provozní výsledek EBITDA a zároveň dál výrazně rostla. Zakladatel Tomáš Čupr tím chce uzavřít debaty o tom, zda online supermarket dokáže po letech investic skutečně vydělávat.

USA a Írán dosáhly dohody o memorandu, nyní se čeká na souhlas Trumpa

Spojené státy a Írán podle serveru Axios dosáhly dohody na 60denním memorandu o porozumění, které by prodloužilo současné příměří a položilo základy pro rozhovory o íránském jaderném programu. Text nyní čeká na souhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa, doplnil server s odvoláním na dva americké úředníky a jeden zdroj zapojený do zprostředkování jednání. Podle zdrojů serveru The Times of Israel (ToI) jsou tyto informace nepřesné, žádná ze stran zatím nedala konečnou odpověď.

Muž pobodal a zranil několik lidí na švýcarském nádraží. Policie ho zadržela

Ve švýcarském Winterthuru vypukla ve středu ráno panika poté, co muž ozbrojený nožem zaútočil v prostoru hlavního vlakového nádraží na několik lidí. Při incidentu utrpěly zranění tři osoby a policie krátce po útoku podezřelého zadržela.

Stan Lee se vrací díky umělé inteligenci

Stan Lee zemřel v roce 2018, jeho jméno ale z popkultury nikdy nezmizelo. Teď se kolem legendy Marvelu rozbíhají hned dva výrazné projekty. Jeden chce ukázat složité poslední roky jeho života, druhý využívá umělou inteligenci k návratu jeho hlasu a podoby.

Švédsko se chystá darovat Ukrajině několik gripenů JAS 39 C/D

Švédská vláda se chystá oznámit, že daruje Ukrajině "několik" vojenských letounů Gripen starší verze JAS 39 C/D. Zároveň zahájí jednání s Kyjevem o plánovaném prodeji strojů v nejmodernější verzi E. Ukrajina bude tento nákup financovat s pomocí půjčky od Evropské unie. Bez uvedení zdroje o tom ve středu pozdě večer informoval švédský deník Aftonbladet.

Ukrajina ratifikovala dohodu o půjčce 90 miliard eur od Evropské unie

Ukrajinský parlament dnes jasnou většinou hlasů ratifikoval dohodu s Evropskou unií o půjčce ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Informovala o tom agentura Reuters. Peníze jsou rozdělené na roky 2026 a 2027 a první platbu slíbila Evropské unie poskytnout nejpozději na začátku června. Dvě třetiny půjčky půjdou na obranu před ruskou invazí a zbývající třetinu Ukrajina využije v rozpočtu k reformám a modernizaci.

Ukrajina hlásí noční útoky 147 ruskými drony, Rusko oznámilo ukrajinské údery

Rusko během noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 147 drony a raketou Kinžal. Na síti Telegram o tom ráno informovala ukrajinská protivzdušná obrana. Údery bezpilotními stroji oznámilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruské síly zlikvidovaly 62 ukrajinských dronů. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí bojů jsou dronové útoky obou stran konfliktu.

Ropa opět zdražuje po íránském úderu na americkou základnu

Írán zaútočil na nespecifikovanou americkou základnu na Blízkém východě, uvedla stanice CNBC. Stalo se tak po americkém preventivním úderu na cíle v jižním Íránu. Ceny ropy reagují růstem, stále se však pohybují pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily dva muže, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států ve středu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila dva muže. V noci na dnešek SELČ to oznámilo to velitelství americké armády SOUTHCOM, které na síti X zveřejnilo záznam úderu. Velitelství dále uvedlo, že plavidlo se používalo k pašování drog a že oba zabití členové posádky byli narkoteroristé.

Jill Biden o debatě manžela s Trumpem: Myslela jsem, že má Joe mrtvici

Jill Biden v nedělním rozhovoru s televizí CBS přiznala, že předvolební debata z roku 2024 ji „vyděsila k smrti“. Bála se, že její manžel, bývalý demokratický prezident Joe Biden, má během živého vysílání mrtvici. Předvolební debata vedla k sérii událostí, které vyústily v odstoupení Bidena z předvolební kampaně.

USA patrně útočily na íránskou základnu, Teherán provedl odvetný úder

Spojené státy oznámily, že provedly nové "obranné" údery v jižním Íránu. Světové agentury to uvedly s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Podle agentury AFP americký představitel ve středu večer řekl, že americká armáda sestřelila čtyři íránské drony a provedla letecké údery na pozemní základnu na jihu země. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu. Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci na úder poblíž letiště Bandar Abbásu udeřily na americkou leteckou základnu. Neupřesnily kde, ale vzdušné útoky hlásil Kuvajt.

Odvolaná ministryně spravedlnosti USA Pam Bondi oznámila, že má rakovinu

Bývalá americké ministryně spravedlnosti Pam Bondi trpí rakovinou štítné žlázy. Oznámila to jen několik týdnů poté, co ji prezident Donald Trump odvolal z čela ministerstva.

Zelenskyj požádal Trumpa o další rakety na protivzdušnou obranu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států naléhavě požádal o dodání dalších raket Patriot na protivzdušnou obranu. Ukrajina jich má kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí. O dopise dnes informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Ukrajina se pátým rokem brání ruské vojenské invazi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama