ZprávyAmerické drony létají po incidentu dále od Krymu, omezuje to sběr informací

Americké drony létají po incidentu dále od Krymu, omezuje to sběr informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

Létání dronů ve větší vzdálenosti od pobřeží podle činitele snižuje kvalitu zpravodajských informací. Špionážní satelity to mohou do jisté míry kompenzovat, ale družice nad pozorovanými oblastmi stráví kratší čas, což je ve srovnání s průzkumnými bezpilotními letouny činí méně efektivní, píše CNN. Americké průzkumné bezpilotní letouny podle zpravodajské stanice začaly létat nejen jižněji od Rusy anektovaného poloostrova, ale také výše.

Jiný nejmenovaný americký činitel už dříve stanici řekl, že nové trasy pro bezpilotní letouny jsou součástí snahy Washingtonu vyhnout se „přílišné provokaci“, jelikož administrativa prezidenta Joea Bidena chce zabránit případné eskalaci do přímého konfliktu mezi USA a Ruskem.

Důvodem je incident z poloviny března, kdy se jedna ze dvojice ruských stíhaček Su-27 srazila nad Černým mořem s americkým průzkumným bezpilotním letounem MQ-9 Reaper.

Podle Washingtonu ruský stroj vypustil na americký dron palivo a poté do něj úmyslně nebo omylem narazil, kvůli čemuž dron skončil v moři. Pentagon rovněž zveřejnil video, které zachycuje, jak se ruské letadlo přiblížilo k americkému dronu. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Moskva tvrdí, že mezi dronem a jejím letadlem nedošlo k žádnému fyzickému kontaktu, píše ruskojazyčná stanice BBC.

Americký ministr obrany Lloyd Austin po incidentu uvedl, že USA budou „létat tam, kde jim to mezinárodní právo dovolí“. Podle mezinárodního práva hranice teritoriálních či výsostných vod sahají 12 námořních mil (asi 22,2 kilometru) od břehu. Nové trasy umisťují lety amerických průzkumných dronů do vzdálenosti více než 40 námořních mil od ukrajinského pobřeží, napsala nyní CNN.

Jak daleko od ukrajinského pobřeží létaly americké drony do incidentu, stanice neuvádí. Podle americké armády se ruská stíhačka setkala s bezpilotním letounem MQ-9 Reaper ve vzdálenosti přibližně 40 až 50 námořních mil od Krymu, ke střetu došlo o zhruba deset mil dále a dron se zřítil do moře zhruba 75 až 85 námořních mil od břehu, napsala už dříve agentura Reuters.

Doporučujeme

Požár v hotelu v Dominikánské republice nepřežila turistka

Rozsáhlý požár zasáhl plážový hotel Viva Wyndham Dominicus Beach v letovisku Bayahibe v Dominikánské republice. Z areálu muselo být evakuováno téměř 1700 turistů a zaměstnanců, jedna žena při neštěstí zemřela.

Meloni odmítla Trumpovu historku o společné fotografii

Italská premiérka Giorgia Meloni ostře odmítla tvrzení Donalda Trumpa, že ho na summitu G7 prosila o společnou fotografii. Výrok amerického prezidenta vyvolal v Římě neobvykle tvrdou reakci a naznačil další ochlazení vztahů mezi dvěma politiky, kteří k sobě měli dříve politicky blízko.

Italský šlechtic je podezřelý z brutálních vražd v rámci „lidského safari“ v Sarajevu

Během obléhání Sarajeva měli někteří bohatí cizinci platit vysoké částky za možnost střílet na civilisty. Italská prokuratura nyní prověřuje několik podezřelých, mezi nimi i aristokrata z Milána. Vyšetřovatelé ale zatím nemají dost důkazů, aby kohokoliv postavili před soud.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně dva lidé byli zabiti a další dva zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská policie. Jedno dítě podle úřadů zemřelo při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři. Jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Naopak o ukrajinských útocích informuje Moskva, aniž by upřesnila případné škody.

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.

Noční izraelské nálety v Libanonu zabily 16 lidí, uvedla libanonská agentura

Životy nejméně 16 lidí si v noci na dnešek vyžádaly izraelské nálety v Libanonu, uvedla libanonská státní tisková agentura. Izraelská armáda předtím podle médií oznámila, že na několika místech na jihu Libanonu útočila na ozbrojence Hizballáhu a jejich infrastrukturu.

Viceprezident J.D. Vance zatím do Švýcarska neodletí, jednat se dnes nebude

Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Švýcarské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock dnes neuskuteční, uvedla agentura Reuters. Odklad budí otázky ohledně toho, co bude dál s prozatimní dohodou s Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Cena ropy dál klesá. Optimismus tlumí odložené rozhovory a trvající přestřelky mezi Izraelem a Hizballáhem

Doprava v Hormuzském průlivu se postupně obnovuje a ceny ropy klesají. Stále se do nich však propisuje nejistota ohledně finální dohody mezi USA a Íránem, o níž budou obě strany jednat během následujících 60 dní. Páteční rozhovory ve Švýcarsku byly odloženy. Izrael poslal letadla nad jižní Libanon, přičemž při bombardování zemřelo 16 lidí. Napětí mezi USA a židovským státem roste. Americký viceprezident J. D. Vance se ostře pustil do izraelských představitelů, kteří kritizovali prezidenta Donalda Trumpa za mírovou dohodu.

Letiště v Nigeru napadli ozbrojenci. Několikahodinové boje si vyžádaly 35 mrtvých

Pětatřicet lidí zemřelo při útoku ozbrojenců na Mezinárodní letiště Diori Hamani v nigerské metropoli Niamey. Mezi mrtvými jsou útočníci, vojáci i civilisté. Boje podle stanice Al-Džazíra trvaly několik hodin. K „sebevražednému útoku“ se přihlásila ozbrojená skupina napojená na Al-Káidu. Cílit měla na vojenskou základnu, která je součástí komplexu letiště.

Nejvyšší soud USA omezil zákaz zbraní pro příležitostné uživatele marihuany

Nejvyšší soud USA jednomyslně rozhodl ve prospěch muže z Texasu, který napadl federální zákaz držení zbraní pro uživatele nelegálních drog. Verdikt se týká hlavně příležitostných uživatelů marihuany a neznamená úplné zrušení zákona.

Cambridge Science Park čeká rozsáhlá proměna

Nejstarší vědecký park v Evropě se může během příštích desetiletí výrazně rozšířit. Trinity College Cambridge představila plán, který počítá s novými laboratořemi, veřejnými zelenými plochami, vodními prvky i lepším propojením s okolím. Projekt má přinést tisíce pracovních míst a zároveň posílit biodiverzitu a odolnost krajiny.

Tichá proměna přírody. AI odhalila znepokojivý trend

Umělá inteligence (AI) pomohla vědcům odhalit, jak výrazně klimatická změna ovlivňuje rostliny po celém světě. Nová studie ukázala, že doba kvetení se za posledních sto let posouvá v průměru o 2,5 dne za desetiletí. Na první pohled jde o nepatrnou změnu, podle odborníků však může narušit vztahy mezi rostlinami a opylovači, na nichž závisí fungování celých ekosystémů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama