ZprávyAmerické drony létají po incidentu dále od Krymu, omezuje to sběr informací

Americké drony létají po incidentu dále od Krymu, omezuje to sběr informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

Létání dronů ve větší vzdálenosti od pobřeží podle činitele snižuje kvalitu zpravodajských informací. Špionážní satelity to mohou do jisté míry kompenzovat, ale družice nad pozorovanými oblastmi stráví kratší čas, což je ve srovnání s průzkumnými bezpilotními letouny činí méně efektivní, píše CNN. Americké průzkumné bezpilotní letouny podle zpravodajské stanice začaly létat nejen jižněji od Rusy anektovaného poloostrova, ale také výše.

Jiný nejmenovaný americký činitel už dříve stanici řekl, že nové trasy pro bezpilotní letouny jsou součástí snahy Washingtonu vyhnout se „přílišné provokaci“, jelikož administrativa prezidenta Joea Bidena chce zabránit případné eskalaci do přímého konfliktu mezi USA a Ruskem.

Důvodem je incident z poloviny března, kdy se jedna ze dvojice ruských stíhaček Su-27 srazila nad Černým mořem s americkým průzkumným bezpilotním letounem MQ-9 Reaper.

Podle Washingtonu ruský stroj vypustil na americký dron palivo a poté do něj úmyslně nebo omylem narazil, kvůli čemuž dron skončil v moři. Pentagon rovněž zveřejnil video, které zachycuje, jak se ruské letadlo přiblížilo k americkému dronu. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Moskva tvrdí, že mezi dronem a jejím letadlem nedošlo k žádnému fyzickému kontaktu, píše ruskojazyčná stanice BBC.

Americký ministr obrany Lloyd Austin po incidentu uvedl, že USA budou „létat tam, kde jim to mezinárodní právo dovolí“. Podle mezinárodního práva hranice teritoriálních či výsostných vod sahají 12 námořních mil (asi 22,2 kilometru) od břehu. Nové trasy umisťují lety amerických průzkumných dronů do vzdálenosti více než 40 námořních mil od ukrajinského pobřeží, napsala nyní CNN.

Jak daleko od ukrajinského pobřeží létaly americké drony do incidentu, stanice neuvádí. Podle americké armády se ruská stíhačka setkala s bezpilotním letounem MQ-9 Reaper ve vzdálenosti přibližně 40 až 50 námořních mil od Krymu, ke střetu došlo o zhruba deset mil dále a dron se zřítil do moře zhruba 75 až 85 námořních mil od břehu, napsala už dříve agentura Reuters.

Doporučujeme

Ve švýcarských Alpách havaroval autobus s turisty. Několik lidí zemřelo

Při nehodě turistického autobusu na východě Švýcarska ve čtvrtek 10. září zemřelo několik lidí a další utrpěli zranění. Vozidlo havarovalo mezi obcemi Susch a Zernez v kantonu Graubünden. Podle nizozemské asociace cestovních kanceláří vezlo 48 cestujících a řidiče. Přesný počet obětí ani příčina nehody nebyly v pátek ráno zveřejněny.

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí, včetně dětí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na svědka neštěstí a místní zdroje. Počty obětí se však podle různých zdrojů liší. Bukavu je pod kontrolou povstalců z aliance AFC/M23, kde AFC představuje politické a M23 ozbrojené křídlo. Příčina požáru není známa.

Ceny amerických výrobců rostou rychleji. Inflace dosáhla 5,4 procenta

Výrobní ceny ve Spojených státech v srpnu znovu výrazně rostly. Meziroční inflace na úrovni výrobců dosáhla 5,4 procenta a proti červenci zrychlila. Za růstem stojí především energie, citelně zdražila například nafta.

Japonsko vyslalo vojáky a vrtulníky na pomoc s požáry v Indonésii

Japonsko se zapojilo do boje s rozsáhlými lesními a rašeliništními požáry v Indonésii. Na západ Bornea dorazila vojenská loď se třemi vrtulníky CH-47 Chinook a personálem, který má pomáhat při hašení ze vzduchu. Kouř z požárů mezitím zasahuje i další země jihovýchodní Asie.

Povstalci Húsíové patrně převzali kontrolu nad významným přístavem

Jemenští povstalci Húsíové převzali kontrolu nad významným přístavem Muchá v Rudém moři. Píší to dnes agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Povstalci tak pokračují ve své ofenzivě zahájené minulý týden směrem k strategickému průlivu Báb al-Mandab.

Požár na lodi v čínském přístavu si vyžádal nejméně 20 obětí

Minimálně 20 lidí zahynulo při požáru nákladní lodi v čínském přístavu Čching-tao, uvádí místní státní média. Po dalších pěti lidech záchranáři pátrají. Z celkem 42 lidí na palubě se 12 podařilo evakuovat a pět dalších bylo se zraněními převezeno do nemocnice. Jejich stav je stabilizovaný, píše agentura AFP.

Trump nařídil přezkoumat ochranu vlků v USA

Federální ochrana vlků ve Spojených státech se může znovu oslabit. Americké ministerstvo vnitra dostalo tři měsíce na posouzení, zda se jejich populace zotavily natolik, aby mohly být vyřazeny ze seznamu ohrožených druhů.

Zvýšení sazeb ECB je téměř jisté. Investoři se ale rozcházejí v názorech, co bude pak

Mezi investory panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.

Trump slibuje Američanům 5000 dolarů, pokud republikáni vyhrají volby

Americký prezident Donald Trump slíbil každému dospělému Američanovi vyplatit 5000 dolarů, pokud republikáni v listopadových volbách získají většinu v obou komorách Kongresu. Plán, který Trump označil za „Trumpovu dividendu“, by podle odhadů stál více než bilion dolarů. Není zatím jasné, z čeho by vláda peníze financovala ani zda by takový krok byl legální.

Kdy skončí válka s Íránem podle Trumpa? Prezident naznačil termín

Válka s Íránem neskončí dříve než po listopadových volbách v Kongresu, prohlásil americký prezident Donald Trump na stranickém sjezdu v Texasu. Také obvinil Teherán, že se snaží ovlivnit volby ve prospěch demokratů. Toto tvrzení však nepodpořil důkazy.

Zelenskyj je na návštěvě Kanady, má jednat s premiérem Carneyem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Kanady. Po příletu uvedl, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany a příprava na další válečnou zimu bude hlavními tématy jeho návštěvy, během které bude jednat s premiérem Markem Carneyem. Letoun s ukrajinským prezidentem v noci přistál v Calgary, napsal kanadský list The Globe and Mail na svém webu.

Údery na Ukrajině a v Rusku si podle úřadů vyžádaly nejméně pět obětí

Ukrajinské a ruské úřady informují o nejméně pěti obětech vzájemných úderů, napsala dnes agentura Reuters. V jihoukrajinském přístavním městě Mykolajiv jsou po ruském útoku hlášeni čtyři mrtví, zatímco v ruské Voroněžské oblasti na jihozápadě země zahynul při úderu ukrajinského dronu jeden člověk.

Putin si podle Trumpa přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin si přeje uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Kdyby si to přál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, bylo by to hezké, uvedl. Konverzaci s šéfem Kremlu zároveň označil za skvělou. Prezidenti Ruska a USA si v úterý telefonovali o rusko-ukrajinské válce i vzájemných vztazích.

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama