Masivní zásah imigračních úřadů v závodě Hyundai-LG v Georgii se stal nejen největší razií v historii ministerstva vnitřní bezpečnosti, ale i ukázkou hlubšího problému. Spojuje se v něm spor o to, jak Spojené státy regulují zahraniční pracovníky, a jak zároveň lákají miliardové investice do nových továren.
Podle dostupných údajů bylo zadrženo přibližně 450 až 500 osob, z nichž většina pocházela z Jižní Koreje. Někteří měli krátkodobá víza B1 či kombinovaná B1/B2, která jsou určena pro obchodní cesty, konzultace nebo účast na konferencích. Neumožňují ale vykonávat běžnou pracovní činnost. Právě v tom vzniká šedá zóna: firmy potřebují odborníky na instalaci technologií, ale právní rámec jim to neumožňuje.
Kde se víza potkávají s realitou
Program B1 je oblíbený, protože se vyřizuje rychleji a levněji než dlouhodobá pracovní víza H-1B. Těch je omezený počet, jejich získání stojí tisíce dolarů a zájem firem je obrovský. Proto se v posledních letech stalo běžnou praxí, že inženýři či technici přicházejí do USA právě na krátkodobá obchodní víza. Úřední výklady ale zůstávají nejasné. „Je instalace softwaru ještě konzultace, nebo už práce?“ ptají se právníci. Odpověď není jednoznačná.
Právě tato nejasnost stála v centru razie. Úřady zadržely i ty, kteří formálně podmínky neporušili. Někteří byli označeni za dobrovolně odcházející, i když jejich status zůstal v pořádku. Z hlediska práva tak vznikl precedens: i držitel legálního víza se může ocitnout v letadle zpět domů.
Politika v rozporu sama se sebou
Celá situace se navíc odehrála v době, kdy americká vláda tlačí zahraniční investory, aby stavěli továrny na americké půdě. Hyundai a LG zde budují závod za 26 miliard dolarů, který má vyrábět baterie pro elektromobily. Projekt má vytvořit desítky tisíc pracovních míst. Jenže bez techniků ze zahraničí se instalace výrobních linek neobejde.
Šéf Hyundai José Muñoz potvrdil, že výroba se zpozdí o dva až tři měsíce. „Produkce se zpozdí, protože experti, kteří instalovali zařízení, odjeli,“ řekl novinářům. Dodal, že část specialistů se bude muset vrátit, protože potřebné know-how v USA chybí.
Razií se cítil dotčen i Soul. Obrazy spoutaných jihokorejských pracovníků vyvolaly v zemi pobouření. Prezident varoval, že podobné incidenty mohou ochladit investiční chuť firem. Obavy mají i právníci a neziskové organizace: podle nich zásah ztěžuje obhajobu práv pracovníků a ukazuje, jak snadno se cizinci ocitají v právním vakuu.
Celá aféra tak přesahuje hranice jedné továrny. Odhaluje dilema, jak Spojené státy balancují mezi snahou chránit pracovní trh a zároveň vyžadovat od zahraničních firem, aby přinášely technologie a investice. Razií v Georgii se tento rozpor poprvé ukázal v plné síle.
