Popularita zelené smrti u mladších lidí majících větší povědomí o klimatických změnách v USA roste. Projekt DeathLAB, který se posmrtnou ohleduplností k životnímu prostředí zabývá, uvádí výhody lidského kompostování oproti tradičnímu pohřbívání. Napsal o tom Independent.
Města jsou přeplněná a klimatické změny nutí ke změnám v myšlení o životě, ale i smrti. Projekt DeathLAB Kolumbijské univerzity se sídlem v New Yorku v údajích citovaných webem Independent popsal výhody zelené smrti.
Projekt lze popsat jako bizarní sdružení akademiků, umělců, designérů, majitelů pohřebních ústavů a ekologů, kteří přehodnocují, jak se orientovat v jedné z mála univerzálních pravd života, a sice že končí.
How to become human compost (and other ways to be environmentally-friendly, post-mortem) https://t.co/7bzUgfBKSV
— The Independent (@Independent) February 2, 2023
Tradiční pohřbívání zatěžuje životní prostředí. Balzamování zbaví mrtvé tělo tekutin s pomocí formaldehydu. Časopis National Geographic napsal, že v USA se ročně spotřebuje odhadem 800 000 galonů balzamovací tekutiny.
Těla jsou do země ukládána oblečená, s make-upem a vlasovými přípravky. Výroba rakví ročně spotřebuje 30 milionů stop tvrdého dřeva, 90 000 tun oceli a 2700 tun mědi. Pohřební klenby zase vyžadují obrovské množství uhlíkově náročných materiálů.
DeathLAB uvádí, že se na ně ročně spotřebuje 1,6 milionu tun betonu a 14 000 tun oceli. Průměrné náklady na tradiční pohřeb v USA činí 7848 dolarů. Kremace sice vyjde levněji a nespotřebuje tolik materiálu, vede však k uvolňování rtuti, oxidu uhelnatého a oxidu siřičitého.
Kremace vyžaduje 28 galonů paliva, přičemž zpopelnění jediného těla se rovná průměrné měsíční energetické spotřebě domácnosti.
Odevzdat se přírodě, doslova
Podle Caitlin Doughty, majitelky pohřebního ústavu Clarity Funerals and Cremation v Loas Angeles, se tradiční pohřební praktiky ve společnosti natolik zakořenily, že podle nás taková musí být i smrt. Jenomže tak to není.
Lidské kompostování vymyslela americká podnikatelka, tehdy postgraduální studentka architektury Katrina Spad. Lidský proces byl testován a zdokonalován podle nakládání zemědělců s mrtvými zvířaty. Tělo se nejprve uloží do nádoby na dřevěné štěpky, vojtěšku a slámu.
Následně se řízenou teplotou a vlhkostí zrychlí jeho přirozený rozklad. Po čtyřech až šesti týdnech z vás zůstane jen zemina, která by se vešla do dvou trakařů. Člověk se stává obyčejným organickým materiálem, který je navrácen přírodě. Z něj pak vykvete život nový.
Spad založila v roce 2017 první společnost pro kompostování lidí na světe Recompose. Od té doby se pro zelenou smrt rozhodlo 200 lidí z celé Ameriky. Řekla, že jde převážně o lidi mladší 49 let, což může být dáno zvýšeným zájmem mladších osob o klimatické změny.
„Na lidském kompostování je hezké, že se vyhnete emisím a současně tím sesekvestrujete uhlík do půdy,“ řekla Spad. Lidské kompostování neboli přirozenou organickou redukci legalizovalo již šest amerických států konče New Yorkem.
