Protext ČTKAgentura CzechInvest pomohla loni realizovat investiční projekty za téměř 19 miliard korun

Agentura CzechInvest pomohla loni realizovat investiční projekty za téměř 19 miliard korun

Praha 29. února 2024 (PROTEXT) – Agentura CzechInvest se soustředí na spolupráci se zahraničními investory při realizaci jejich projektů s vysokou přidanou hodnotou v Česku, které přispějí k rozvoji a modernizaci českého hospodářství. V loňském roce se jí díky tomu podařilo dojednat realizaci celkem 10 investičních projektů za skoro 19 miliard korun. Ty vytvoří 4 125 nových pracovních míst. Pro letošní rok se vedle lákání investorů chce agentura zaměřit i na získání a udržení technologického talentu.

„V souladu s dlouhodobou strategií agentury jsme v roce 2023 podpořili menší počet větších projektů oproti roku předchozímu. Celkový objem projektů je meziročně prakticky totožný. Tedy podporujeme kvalitní projekty, které přispějí k transformaci českého průmyslu, modernizaci hospodářství a zvýšení inovačního potenciálu české ekonomiky, a to jak u nových zahraničních investic, tak i u firem již zasídlených v Česku. Soustředíme se na projekty s vysokou technologickou náročností ze strategických oblastí, jako je polovodičový průmysl, elektromobilita, cirkulární ekonomika, umělá inteligence a pokročilé materiály. Pro letošní rok máme v plánu navíc několik rekordních investic právě v těchto oblastech,“ uvedl Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu pověřený řízením agentury CzechInvest, který dodává: „Česko má investorům co nabídnout. Kvalitní pracovní síla, dobrá infrastruktura, napojení na okolní země, především na Německo, či investiční stabilita. V těchto oblastech je Česko dlouhodobě na velice dobré úrovni. Díky naší nedávné novele zákona o investičních pobídkách a založení Státní investiční a rozvojové společnosti, která se zaměří na přípravu vhodných ploch pro investory, věřím, že se Česko stane ještě atraktivnější.“

Ve třech případech dojednaných investic se jednalo o nový investiční projekt, sedm společností rozšířilo své dosavadní aktivity v Česku. Většina expanzí se týká společností vlastněných mateřskou společností v Německu či Japonsku. Mezi rozhodnutými projekty loňského roku je i projekt ze Švýcarska, USA a Nizozemí. Nejpopulárnější cílovou lokalitou loňského roku byl shodně kraj Královehradecký a Jihomoravský. Více informací o projektech zde.

Pro realizaci velkých strategických investic typu továren na výrobu baterií do elektromobilů nebo výrobu polovodičů je potřeba, aby Česko investorům nabídlo vhodné připravené plochy. Jejich přípravou se bude zabývat Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS). Tato společnost, která díky holdingové struktuře zajistí efektivní řízení, připraví moderní průmyslové areály s potřebnou infrastrukturou, které nalákají zahraniční investory, přinesou projekty s vysokou přidanou hodnotou a zvýší českou konkurenceschopnost. Prioritně se zaměří na lokality v uhelných regionech. SIRS bude úzce spolupracovat s CzechInvestem, který bude nově vznikající lokality propagovat směrem k investorům.

Dalším krokem ke zvýšení atraktivity Česka je i novela zákona o investičních pobídkách, která má za cíl zjednodušit a urychlit proces poskytování investičních pobídek. Novela rozšíří možnost podpory dalších projektů, které mají významný přínos pro hospodářský a sociální rozvoj Česka. Pokud se investor rozhodne využít slevu na dani z příjmů právnických osob, nebude muset také čekat na schválení investiční pobídky vládou, což by mělo zkrátit proces. Touto změnou se sníží administrativní zátěž a nejistota pro investory, kteří budou mít jasnější a rychlejší podmínky pro své podnikání. V loňském roce agentura CzechInvest přijala 7 žádostí o investiční pobídky.

Kromě zmíněných legislativních i nelegislativních kroků chce CzechInvest pro letošní rok také dále zintenzivnit cílenou propagaci českého investičního prostředí i propagaci Česka směrem k získání a udržení technologického talentu. Zároveň neustále zkvalitňuje služby směrem k investorům tak, aby investoři měli nejlepší informace k úspěšnému zasídlení, popřípadě expanzi v Česku.

 

 

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama