Podle amerických vědců se podařilo částečně oživit orgány prasat hodinu po jejich usmrcení. Je to průlomový objev, který může změnit medicínu. O studii zveřejněné v časopise Nature informuje BBC, Wall Street Journal a další servery.
Tato technika by mohla zvýšit počet orgánů, které jsou k dispozici pro transplantaci. Lékaři by také získali více času na záchranu života, pokud by byla použita u lidí.
Pig organs have been partially revived one hour after the animals died, in a “stunning” experiment that challenges our idea of cardiac death (1/) https://t.co/tdnZUwoaQH
— nature (@Nature) August 3, 2022
Studie také zpochybňuje předpoklady o tom, co se děje ve chvílích mezi životem a smrtí. Podle odborníků jsou tato zjištění „skutečně pozoruhodná“ a „neuvěřitelně významná“.
Když srdce přestane bít, tělo je zbaveno kyslíku a živin, které potřebuje k přežití. Orgány se zvětšují, cévy kolabují a buňky – stavební kameny tělesných orgánů – začínají odumírat.
Mělo se za to, že tato buněčná smrt je rychlá a trvalá. Vědci z Yaleovy univerzity však u zvířat, která byla hodinu mrtvá, některé z těchto poškození, zdá se, umí napravit.
„Dokážeme obnovit některé funkce buněk v mnoha životně důležitých orgánech, které měly být mrtvé,“ řekl profesor Nenad Sestan. „Tyto buňky fungují ještě několik hodin poté, co by neměly,“ cituje jej BBC.
Průlomová technologie
V roce 2019 provedl výzkumný tým podobný výkon pouze na prasečích mozcích. Nyní svou technologii – nazvanou OrganEx – upravili tak, aby fungovala napříč celým tělem.
Používá se k tomu syntetickou krev, která přenáší kyslík po celém těle. Ta se nesráží, takže může navigovat kolabující cévy uvnitř prasete. Dále koktejl 13 sloučenin k přerušení chemických procesů, které vedou k odumírání buněk (tzv. apoptóza), a ke zklidnění imunitního systému.
Součástí technologie je také zařízení, které rytmicky pumpuje tekutinu po těle a napodobuje tak tep tlukoucího srdce.
Experimentů, které byly zveřejněny v časopise Nature, se zúčastnilo přibližně 100 prasat a před jejich provedením bylo získáno etické schválení.
Vědci zvířata uspali a poté jim zastavili srdce. Poté, co byla hodinu mrtvá, byla připojena k systému OrganEx a po dobu šesti hodin jim byl podáván regenerační koktejl. Anestezie byla udržována po celou dobu pokusů.
Po šesti hodinách vědci provedli pitvu orgánů prasat, jako jsou srdce, játra a ledviny, a ukázalo se, že byly částečně oživeny a některé jejich funkce byly obnoveny.
Mrtvoly hýbaly hlavami
V srdci se obnovila elektrická aktivita a některé buňky srdečního svalu se dokázaly stahovat. Orgány však nefungovaly na stejné úrovni jako před smrtí.
Výzkumný pracovník Dr. Zvonimir Vrselja uvedl: „Věci nejsou tak mrtvé, jak jsme se dříve domnívali. Prokázali jsme, že skutečně můžeme iniciovat obnovu buněk na molekulární úrovni. Můžeme buňky přesvědčit, aby neumíraly.“
V jednu chvíli se prasečí hlavy a krky začaly samovolně pohybovat. Mohlo by to být znamení, že se jim obnovují některé motorické funkce, ale to bude třeba ještě prozkoumat.
Neurolog Dr. David Andrijevic řekl, že to byl „docela překvapivý moment“. Podle něj to však „nesvědčí o žádné duševní aktivitě prasat“.
Stejně jako při experimentu v roce 2019 byly v mozku zaznamenány důkazy o opravě. Nebyly však zaznamenány žádné mozkové vlny ani elektrická aktivita, které by naznačovaly vědomí nebo uvědomění.
Než bude možné tuto technologii upravit pro použití na lidech, bude zapotřebí podstatně více výzkumu.
Prvotním cílem je však uchovat orgány pro transplantaci po delší dobu, aby se mohly dostat k pacientům, kteří je potřebují.
Pokrok i v medicíně u lidí?
„Myslím, že tato technologie je velkým příslibem pro naši schopnost uchovat orgány poté, co jsou odebrány dárci,“ řekl Dr. Stephen Latham, ředitel Yaleova interdisciplinárního centra pro bioetiku.
Mezi vzdálenější ambice patří to, aby se ještě více lidí stalo vhodnými dárci orgánů po smrti. Někteří vědci myslí, že tato technologie se bude dát využít i k léčbě.
Dr. Sam Parnia, ředitel výzkumu kritické péče a resuscitace na Newyorské univerzitě, ke studii uvedl, že je „skutečně pozoruhodná a neuvěřitelně významná“. Podle něj by mohla pomoci vysvětlit zprávy o zážitcích blízkých smrti.
Uvedl, že tato technologie by se také mohla využít k tomu, aby lékaři získali více času na léčbu lidí, jejichž tělo trpí nedostatkem kyslíku, například těch, kteří zemřeli na utonutí nebo infarkt.
Dodal, že by to mohlo „přivést tyto lidi zpět k životu mnoho hodin po smrti“.
