-1.7 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Protext ČTKInovativní české firmy jsou žádanými partnery zahraničních subjektů pro společný výzkum

Inovativní české firmy jsou žádanými partnery zahraničních subjektů pro společný výzkum

Praha 27. července 2022 (PROTEXT) – Věda a výzkum patří k oblastem, ve kterých se české subjekty přirozeně napojují na aktivity přesahující hranice naší republiky. Platí to jak o institucích vykonávajících základní výzkum, tak o komerčních firmách uvádějících na trh nové produkty s vysokou přidanou hodnotou.

Spolupráce se zahraničními partnery a účast na mezinárodních projektech patří ke strategickým zájmům vědeckovýzkumných institucí, jako jsou například univerzity a vědecké ústavy. Ty obvykle provádějí základní výzkum, jehož výsledky přebírají firmy a přetavují je v komerční využití.

Spolupracuj, abys přežil

Zatímco školy a ústavy si mohou se svým výzkumem do jisté míry vyhrát, pro mnohé firmy znamená výzkum v jeho aplikované formě důležitou součást strategie dlouhodobého přežití. Proto si velmi zodpovědně vybírají partnery, kteří jim pomohou dosáhnout kýžených výsledků a cílů. Otázka, zda jejich partnerská organizace působí na domácím trhu, nebo v zahraničí, je v tomto ohledu sekundární.

„Každý podnik, pokud sám dělá inovace – a ne nakupuje hotová řešení ve formě licencí – nebo zadává řešení inovačních cílů v akademické sféře, to dělá proto, aby vzniklé produkty sám vyráběl. To představuje jiný pohled na spolupráci, než který vídáme u akademických pracovišť,“ říká Vladimír Velebný, biochemik a majitel biotechnologické společnosti Contipro.

„Výrobní podnik spolupracuje s druhým výrobním podnikem nejčastěji na bázi linie tvorby hodnoty. To znamená, že hledá někoho, kdo pro něj vyvine určitý produkt, který je pro danou firmu vstupním materiálem se závazkem exkluzivního či neexkluzivního odběru tohoto produktu. Nebo obráceně, podnik nabízí spolupráci na tvorbě aplikací pro svůj výrobek,“ vysvětluje Velebný. „A je celkem jedno, zda se jedná o spolupráci s tuzemskými firmami, nebo se zahraničím,“ dodává. Přiznává ale, že v konečném důsledku se spolupráce jeho firmy nejčastěji odehrává právě se zahraničím.

Efektivní a obohacující řešení

Také v akademické sféře má mezinárodní spolupráce často pragmatické pozadí a zahrnuje i firemní sféru. „Projekty spolupráce či společné laboratoře, kde se firemní praxe podílí na hledání řešení problémů v kooperaci s akademií, přináší efektivní řešení, která navíc mohou být rychle transferována přímo do průmyslu,“ popisuje Alena Nováková, zástupkyně ředitele Národního centra Průmyslu 4.0 a manažerka komunikace Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Uvedené projekty a společná pracoviště mají podle ní často mezinárodní charakter. Vladimír Velebný zdůrazňuje inovativní moment spolupráce své firmy se zahraničními partnery: „Zákazník, který do takové spolupráce vstupuje, nechce standardní produkt, ale chce ho upravit, potlačit některou pro něj nežádoucí vlastnost produktu, nebo naopak zesílit jinou. To znamená, že nasměruje uvažování o produktu jinak, než jak jsme o něm standardně uvažovali doteď. A to je pro nás obohacující.“

Image inovátora otevírá dveře do světa

Je důležité, aby subjekty působící v daném oboru v zahraničí potenciální české partnery a jejich možnosti poznali. Biotechnologická firma Contipro patří k těm, které nemají o zahraniční nabídky nouzi. „Contipro má jednu výhodu. Je mezi zákazníky vnímáno jako inovativní firma v oblasti aplikací hyaluronanu, což mimo jiné dokazujeme tím, že naši zaměstnanci publikovali více jak 220 příspěvků v prestižních světových odborných časopisech, vlastníme více jak stovku patentů a máme špičkově vybavené výzkumné laboratoře. A taková image zájemce o spolupráci táhne,“ přibližuje Velebný. „Větší projekty, tedy projekty trvající půl roku a déle, máme nebo jsme měli nejčastěji s firmami v Německu, Velké Británii, Švýcarsku, Itálii a Polsku. Na těch menších s trváním několik měsíců jsme spolupracovali s firmami po celém světě, počínaje Spojenými státy a konče Austrálií,“ doplňuje šéf Contipra. Konkrétní zaměření společných projektů však specifikovat nechce. „Žádný podnik nikde nehlásá, na čem ve vývoji pracuje, konkurence má uši nastražené,“ vysvětluje.

Dobré jméno českých specialistů

Pozornost rozvoji vědy, výzkumu a inovací věnuje také vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení. Česká republika podle něj musí mít „ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů“. Naštěstí jsou v Česku už dávno na scéně firmy, které si získaly renomé a potvrdily svoji excelentní a rovnocennou pozici mezi zahraničními oborovými špičkami. „Vypíchl bych jeden aspekt spolupráce mezi výrobními podniky. Tím, že někdo dělá něco pro vás, nebo naopak vy něco děláte pro jinou firmu, a povede se to, tak si upevňujete pozici na mezinárodní scéně, získáváte nové kontakty a nové zákazníky. A to samozřejmě i s visačkou Made in Czech Republic,“ připomíná Vladimír Velebný, šéf úspěšné společnosti Contipro z východních Čech.

Česká biotechnologická společnost Contipro a. s. už více než 30 let uskutečňuje vizi zdravějšího světa. Přináší biotechnologické inovace, jejichž základem je přirozená regenerativní látka kyselina hyaluronová. Díky vlastnímu výzkumu a vývoji a důrazu na moderní technologie Contipro každý rok přináší na trh inovativní produkty pro farmacii, medicínu a kosmetiku. Společnost se sídlem v Dolní Dobrouči se zařadila mezi světové lídry ve výrobě a výzkumu kyseliny hyaluronové a svoje produkty dodává do 70 států po celém světě.

Kontakt:

LESENSKY.CZ s.r.o.

e-mail: hanzlova@lesensky.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Reklama

Doporučujeme

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama