Ve většině Francie se v neděli večer uzavřely volební místnosti. Francouzi tím ukončili první kolo parlamentních voleb, které rozhodne také o budoucí politické kariéře prezidenta Emmanuela Macrona. Pokud by ho totiž vyhrála koalice radikální levice, musel by s ní vládnout v takzvané „kohabitaci“. Tím pádem by nemohl prosadit veškeré zákony, které voličům přislíbil ve své prezidentské kampani. Informoval o tom server BBC a The Guardian.
S končícím prvním kolem francouzských parlamentních voleb čelí prezident Emmanuel Macron zkoušce. Pokud by ho totiž nevyhrála jeho koalice centristických stran Ensemble (Společně), musel by s opoziční stranou vládnout v takzvané „kohabitaci“. V takovém případě by však nejspíše neprosadil většinu reforem, které voličům přislíbil při své nedávné prezidentské kampani.
Největším „protivníkem“ Macronovy koalice je seskupení zelených a radikálně levicových stran zvané Nupes. Alianci vybudoval Jean-Luc Mélenchon, který rovněž usiluje o pozici premiéra. V nedávných průzkumech veřejného mínění pak byly obě koalice poměrně vyrovnané. S hlasy by ale mohla zahýbat také nízká volební účast. Informoval o tom server BBC.
Volit v prvním kole parlamentních voleb se totiž rozhodlo nejméně Francouzů za posledních 20 let. Do páté hodiny odpolední hlasovací lístky odevzdalo asi 39,42 procent voličů. Aby koalice radikální levice získala v parlamentu většinu, musela by získat alespoň 289 křesel. Konečné výsledky voleb by měly být dle serveru The Guardian známé v pondělí ráno.
Rival Macrona našel podporu především u mladých lidí žijících ve městech
Ve Francii však není velmi časté, že by voliči po prezidentských volbách zvolili poslance, kteří by nedopovídali politickému směřování nové hlavy státu. Lídrovi opozice se však tentokrát podařilo levici „vdechnout druhých dech“, jelikož získal podporu především mladých lidí žijících ve městech. Jeho politika se pak nese především v duchu anti-NATO a anti-EU postojů.
„Prezident vybírá politika, kterého sám jmenuje předsedou vlády. Žádná politická strana mu nemůže žádné jméno vnutit,“ vyjádřil se pak k ambiciózním plánům svého „protivníka“ Macron. Jeho nynější premiérka totiž musí své křeslo spolu se současnými ministry znovu obhájit. O 577 míst v Národním shromáždění pak bojuje více než 6 tisíc kandidátů.
Dvoukolový volební proces je poměrně složitý, jelikož jsou francouzští poslanci voleni podle distriktu. Pokud v něm žádný z kandidátů nezíská více než 50 procent hlasů, postoupí do dalšího kola dva nejlepší kandidáti a každý z více než 12,5 procenty. O křeslo se uchází také pravicová politička a neúspěšná prezidentská kandidátka Marie Le Pen.
