menu

6.6 C
Czech
Pondělí 12. května 2025

Ve Vatikánu pokračují přípravy před konkláve, volit bude 133 kardinálů

Ve Vatikánu dnes pokračují přípravy před středeční volbou nového papeže. Dnes odpoledne budou přísahat, že zachovají přísné tajemství ohledně volby, lidé, kteří během konkláve vstoupí do kontaktu s kardinály voliteli, píší agentury. Jména favoritů, kteří by mohli nastoupit do čela katolické církve po zesnulém Františkovi, se příliš nemění, část kardinálů však stále nemá o volbě příštího papeže jasno.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

Z Evropy a USA již bylo vyhoštěno přes 400 ruských úředníků

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, napsal zpravodajský server The Economist.

Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže, se sedmého dubna stalo zatím poslední evropskou zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.

Toto hromadné vyhoštění, které je největším v historii, bude mít pravděpodobně trvalé následky pro zpravodajské služby ruského prezidenta Vladimira Putina a jejich schopnost špehovat a pokoušet se v Evropě o podvratnou činnost.

První Rusové museli odjet hned v prvním týdnu války ze Spojených států a Bulharska; další kolo vyhošťování následovalo v polovině března ze Slovenska a opět z Bulharska, 23. března se připojilo Polsko a pobaltské státy a čtvrtého dubna kavalkáda dalších, včetně 75 z Francie a Německa. Pátého dubna jich devět zemí a samotná Evropská unie poslaly domů více než 150.

Vyhoštění špionů v takovém rozsahu nemá obdoby. Je to více než dvojnásobek počtu vyhoštěných v roce 2018, kdy 28 západních zemí vykázalo 153 podezřelých špionů v reakci na ruský pokus o vraždu bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala, k němuž došlo v anglickém Salisbury.

Podle Marka Polymeropoulose, který do roku 2019 vedl operace CIA v Evropě a Eurasii, mělo vyhošťování, jakého jsme nyní svědkem, přijít už dávno. „Evropa byla jejich historickým hřištěm a jejich diplomatický personál je na mnoha těchto místech zatraceně početný,“ řekl Polymeropoulos a dodal, že v době, kdy působil v CIA, pokládala tato organizace „Evropu za klíčové bojiště s Rusy“.

Bezprostředním cílem vyhoštění je potrestat Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Při plánování a vedení invaze hráli klíčovou roli jak úředníci ruské bezpečnostní služby FSB, tak vojenské rozvědky GRU, které je připisován útok na Skripala. Zároveň jde o snahu ztížit Rusku hlavní činnost zpravodajských služeb: krádež tajemství.

Přítomnost ruských zpravodajských služeb v některých evropských zemích se natolik rozrostla, že pro místní bezpečnostní služby začalo být obtížné sledovat podezřelé a prokázané špiony.

Loni šéf německé špionáže uvedl, že ruská špionáž je na stejné úrovni jako za studené války. Před posledními vyhoštěními se odhadovalo, že na velvyslanectvích a konzulátech v Evropě působí téměř 1000 nedeklarovaných ruských zpravodajských důstojníků.

Vykořenění zpravodajských důstojníků také pomáhá izolovat Evropu od ruské sabotáže a podvratné činnosti. Kořeny posledních vyhoštění sahají svým způsobem až do loňského roku ke kauze Vrbětice, píše The Economist.

V dubnu 2021 Česká republika obvinila GRU z bombového útoku na sklad zbraní v zemi. Vyhostila 81 ruských diplomatů, což je jedním z důvodů, proč jich v nynější vlně vyhošťování ČR vykázala ze země méně. Spojené státy tehdy vyhostily deset ruských diplomatů a ostatní evropské země čtrnáct.

Tato epizoda a další podobné podnítily NATO k rozsáhlému auditu ruských rezidentur na západních ambasádách a jejich činnosti. Audit zjistil, že ambasády země jsou plné obrovského počtu nedeklarovaných zpravodajských důstojníků ze všech tří jejích služeb: GRU, FSB a SVR – ruské zahraniční rozvědky, k níž patří většina špionů na diplomatických misích v zahraničí.

V říjnu loňského roku NATO vyhostilo ze své mise v Bruselu osm údajných špionů, což přimělo Rusko, aby úřad uzavřelo a na oplátku vyhostilo NATO z Moskvy. Účelem vyhoštění ruských úředníků z Evropy není jen zabránit jim v nežádoucích činnostech. Jde také o to, aby přestali podněcovat jiné.

Důstojníci GRU, kteří otrávili Sergeje Skripala a byli zodpovědní za výbuchy muničních skladů a továren v Bulharsku, nepředstírali, že jsou diplomaty v Londýně nebo Sofii; byli vysláni z Moskvy pod takzvaným neoficiálním krytím. Je známo, že útočníci, kteří otrávili Sergeje Skripala, předstírali, že jsou turisté, kteří přijeli kvůli katedrále v Salisbury.

Podobné tajné akce se však často opírají o podporu místních velvyslanectví, například o využívání diplomatických zásilek k převozu nezákonného materiálu přes hranice. Ztížit podobné akce je rozumné, ale neobejde se to bez následků, protože Rusko na ně odpovídá stejnými kroky. Po útoku na Sergeje Skripala Rusko vyhostilo 189 západních úředníků.

Navíc ani vyhoštění ruských diplomatů není trvalé řešení. Rusko má tendenci posílat zpět nové špiony, aby nahradilo ty, kteří museli odejít, a západní kontrarozvědky tak musí znovu zjišťovat, který z tajemníků na dolních příčkách diplomatického žebříčku je novým špionem.

Někteří západní představitelé tvrdí, že jejich cílem je zajistit, aby početně bobtnající ruská velvyslanectví v Evropě nebyla větší než jejich západní ekvivalenty v Moskvě – což je zásada, na které loni trvala Česká republika. To vyžaduje neustálé odmítání víz pro nově příchozí a pečlivé sdílení informací mezi spojenci, aby zpravodajský důstojník vyhozený z jedné země nemohl být poslán do jiné.

Méně ruských špionů v New Yorku, Londýně nebo Paříži znamená méně potenciálních dvojitých agentů. Přesto jich stále zůstává dost. A západní špioni mezi nimi mohou za současných okolností ulovit vhodné adepty – obdobně jako tomu bylo v případě sovětské invaze do Československa v roce 1968.

Deziluze z tohoto kroku přiměla generála KGB Olega Kalugina natolik, že odešel jako disident do Ameriky. A ze stejného důvodu se z rezidenta KGB v Londýně a archiváře KGB Vasilije Mitrochina stali mimořádně úspěšní agenti britské tajné služby MI6.

Válka na Ukrajině, která je mnohem krvavější než potlačení Pražského jara v roce 1968, může mít podobný dopad na některé jejich nástupce v GRU, SVR a FSB.

„Mnozí z těch, kteří zde slouží, si plně uvědomují, že Rusko bylo touto katastrofální válkou poníženo, protože mají neomezený přístup k informacím,“ říká historik zabývající se ruskými zpravodajskými službami Jonathan Haslam. „A z toho se dá soudit, že se na ně po návratu do vlasti nebude moci režim tak docela spolehnout.“

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Reklama

DOPORUČUJEME

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Zelenskyj a evropští lídři jednali po telefonu s Trumpem, uvedl Kyjev

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné a týkalo se úsilí dosáhnout míru, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil Trump

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil dnes americký prezident Donald Trump na své sociální sítí Truth Social. Dodal, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.

Mexiko žaluje Google kvůli přejmenování Mexického zálivu

Mexiko podalo žalobu na Google kvůli změně názvu Mexického zálivu na „Gulf of America“ v mapové aplikaci. Technologický gigant tak reagoval na lednový výnos prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil americkým úřadům používat nový název pro severní část zálivu.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás