Válka na UkrajiněV evropských školách se řeší válka na Ukrajině, děti mají strach a...

V evropských školách se řeší válka na Ukrajině, děti mají strach a mnoho otázek

Jednoho slunečného rána se děti v jihoanglickém městečku Horsham vrátily z přestávky, při níž si hrály na honěnou. Znepokojeny válkou na Ukrajině, začaly klást své učitelce otázky, píše list The New York Times (NYT).

„Rusko je dost velké, proč chce další zemi?“ ptaly se. Jedenáctiletý Max se s pohledem upřeným do atlasu ptal své učitelky na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Proč většinu šílených lidí tvoří muži,“ zajímala se 11letá Jessica. Její vrstevnice Issy se otočila na učitelku. „Zůstala byste a bojovala byste za svou zemi?“ zeptala se.

Tara Harmerová, která učí již 36 let, se zamyslela. „Je to těžká otázka, že?“ uvedla. „Mým instinktem by bylo vás chránit,“ uvažovala. „Ano, myslím, že bych bojovala za svou zemi,“ dodala.

Zatímco se Evropané potýkali se šokem z války, která se odehrává skoro za humny, a snaží se zorientovat v množství válečného zpravodajství, učitelé měli jen málo času na zpracování toho, co se děje – museli dětem poskytnout odpovědi, a to rychle.

„Dostal jsem sto otázek,“ řekl Sandro Pellicciotta, který vyučuje zeměpis na střední škole v severoitalské Bologni. „A abych byl upřímný, docela se bojím, abych neřekl nějakou blbost,“ dodal.

Dnešní školáci se narodili dlouho po balkánských konfliktech v 90. letech a někteří byli ještě batolata, když vrcholila válka v Sýrii. Žádný konflikt, který si vzhledem ke svému věku mohou pamatovat, se na jejich tiktokových kanálech neobjevil v takové míře jako válka na Ukrajině, ani se neodehrával tak blízko jejich domova.

Vzdálenost mezi světem dětí a světem geopolitiky se smrskla a učitelé se snaží zmírnit obavy svých žáků, že je válka zasáhne všechny. Učitelé zároveň uvádějí, že je pro ně po dvou letech pandemie obtížnější děti přesvědčit o tom, že svět není nepřátelské místo.

Učitelé z celé Evropy, z nichž mnozí byli osloveni telefonicky, popisovali problémy, kterým ve třídě čelí, a otázky, které jim žáci kladou.

V Marseille zvedl desetiletý žák ruku, aby řekl, že se chce schovat. Osmnáctiletý student ve Varšavě se obával, že by mohl být povolán do boje. Šestnáctiletá studentka v Miláně uvedla, že si neumí představit, co ji v budoucnu čeká. Chlapec v Toskánsku po zhlédnutí falešného videa přemýšlel, zda někdo vybombardoval Eiffelovu věž.

Vlády po celé Evropě si všimly výzvy, které válka na Ukrajině pro učitele představuje, a vypracovaly pro ně pokyny.

Britské ministerstvo školství uvedlo, že nynější situace „vyvolává problémy, se kterými se některé školy a učitelé možná nikdy předtím nesetkali“. Doporučilo učitelům, aby „zjišťovali fakta“ a podporovali diskusi, a poskytlo zdroje pro boj s dezinformacemi.

Francouzská vláda uvedla, že by učitelé měli vysvětlovat společnou historii Ruska a Ukrajiny, ale zdůraznit, že to „nepodporuje tezi, že Ukrajina, která je svrchovaným státem, nemá právo na nezávislost“. Podle pokynů by učitelé také neměli trvat na tom, aby se o válce diskutovalo, pokud se do toho nebude studentům chtít.

Varšavský učitel Stanislaw Dutka s takovým přístupem souhlasí. V první den ruské invaze jej ale jeho sedmáci požádali, aby výuku přerušil a mluvil s nimi o Ukrajině. Nejprve jim dal papíry na kreslení, aby se zklidnili. Pak se jich zeptal, jestli chtějí něco říct. „Všichni zvedli ruku,“ uvedl. „Byla to taková autoterapie,“ dodal.

V únoru se studenti Pellicciotty ptali, zda na Ukrajině propukne válka. Když začala, chtěli vědět víc. „Kdybyste byl na Putinově místě, zaútočil byste?“ zeptal se ho jeden student.

V konfliktu, který je označován za první válku, která je na tiktoku, mají děti a dospívající přístup k množství informací, jež jsou často neověřené a znepokojivé a mohou vyvolávat úzkost. Pellicciotta je rád, že může studentům, kteří za ním přicházejí s otázkami, vysvětlit, co je pravda a co ne. Podle něj je zásadní porozumět geografii. „Krása zeměpisu spočívá v tom, že vám dává nástroje k interpretování reality,“ řekl. „Nedává vám odpovědi,“ dodal. Ukázal studentům mapu Ukrajiny a vyznačil, kde má planiny a přístup k moři s tím, že to jsou pro ambiciózního zahraničního vůdce žádané atributy. Podle Pellicciottových slov bylo ve třídě těžké podat objektivní výklad. V této souvislosti poznamenal, že zatímco část žáků Putina považuje za „bestii“, jiní ho vnímají jako „hustého a tvrdého“ lídra.

Pro jiné učitele zaujatost problém nepředstavovala. „Je to tak zjevná imperialistická válka,“ řekl Thor Alexander Almelid, který vyučuje na základní škole v norském Oslu. „Je to prostě otázka dobra a zla,“ dodal. Před svou sedmou třídou rozevřel mapu světa, která shodou okolností byla ještě z 80. let 20. století a zobrazovala Sovětský svaz. Studentům vysvětlil, že se svět ocital nad propastí již v minulosti, ale diplomacie zabránila jaderné válce. Nakonec však řekl, že nezbývá než doufat, že jaderná válka nenastane. „Snažil jsem se, abych je co nejvíce uklidnil a ubezpečil,“ uvedl. „Nechci ale svým studentům lhát,“ dodal.

U mladších dětí se rovnováha mezi pravdou a ujištěním kloní spíš k tomu druhému.

„Putin je tak trochu takový, hádá se se sousedy – copak se vaši rodiče nehádají se sousedy?“ řekla třeťákům na sicilské základní škole jejich učitelka Jessica Licciardiová. Když jí jedno dítě řeklo, že Putin zabíjel děti v nemocnicích, odpověděla, že se to stalo omylem. „Já jim prostě nemůžu říct, že zabíjejí děti,“ řekla. „Je to příliš těžké,“ dodala. Přesto, když nad školou prolétly stíhačky, což se kvůli nedaleké základně děje často, byla ve třídě znát nervozita. „Blíží se sem válka?“ zeptalo se jedno z dětí. „Máme tady Rusy?“ dodalo. Licciardiová dětem řekla, že v Itálii jsou Rusové, ale nejsou zlí a nechystají válku.

Nicky Coxová, šéfredaktorka First News, britských novin pro děti, uvedla, že se její publikace také snažila předat tento vzkaz. „Nechceme, aby ruské děti byly kvůli Putinovi šikanovány,“ uvedla. „Víme, že k tomu dochází,“ dodala.

Když Emeline Boutaudová, která učí na střední škole v Paříži, viděla během dovolené v televizi záběry z invaze, okamžitě si vzpomněla na své studenty. „Jak pro to mohu najít slova,“ řekla. „Sama tomu nerozumím,“ dodala. Po návratu do školy pocítila úlevu, když se k ní na workshop o válce na Ukrajině připojil dobrovolník z organizace zabývající se mediální gramotností.

Členové organizace Entre les Lignes (Mezi řádky) v posledních týdnech objížděli francouzské školy a vysvětlovali, že Putin nechce „obnovit USA“, jak řekl jeden zmatený student, a že hrozba použití jaderné bomby nemusí nutně znamenat, že „to udělá“. Zakladatelka organizace Sandra Laffontová byla šokována mírou strachu mezi desetiletými dětmi, které nedávno navštívila v Marseille. Ukázala jim vzdálenost mezi Francií a Ukrajinou na mapě a vysvětlila, že Francie není na pokraji války. Řekla ale, že si učitelé musí zvyknout na to, že nebudou znát odpovědi na veškeré otázky. „Například, proč to Putin udělal… Na to nemám odpověď,“ uvedla.

Mnoho studentů však přišlo s vlastním řešením. Jessica ze třídy paní Harmerové navrhla, že by Ukrajinci mohli použít tisíce houbiček na nádobí, aby vysušili řeky, a uvěznili tak ruské tanky ve vysušených korytech. Pro jedenáctiletého Ajaye bylo řešení konfliktu patrné z jeho atlasu. „Jsou to prostě dvě různé země,“ řekl. „Jedna je velká a zelená, druhá je malá a růžová,“ dodal.

Doporučujeme

Nejvyšší soud USA umožnil zrušit ochranu migrantů z Haiti a Sýrie

Americký nejvyšší soud umožnil administrativě Donalda Trumpa ukončit dočasnou právní ochranu pro migranty z Haiti a Sýrie. Rozhodnutí se může dotknout stovek tisíc lidí, kteří do Spojených států odešli kvůli násilí, přírodním katastrofám nebo válce. Bez zvláštního statusu jim může hrozit deportace.

Britská influencerka obviněná z vraždy přítele v Dubaji. Hrozí jí zastřelení popravčí četou

Třiadvacetiletá britská influencerka Brooke George čelí ve Spojených arabských emirátech obvinění z vraždy svého partnera. V případě odsouzení jí podle tamních zákonů hrozí trest smrti. Na případ upozornila lidskoprávní organizace Detained in Dubai, která tvrdí, že žena jednala v sebeobraně během údajného domácího násilí.

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama