Skupina států s nejvyspělejšími ekonomikami světa G7 odmítla návrh ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten minulý týden vyzval společnosti „nepřátelských států“, aby platily za ruský plyn v rublech. Podle skupiny G7 se však jedná o porušení stávajících dohod. Členské státy proto označily podobný krok za nepřijatelný. Informoval o tom server Al Jazeera a The Financial Times.
Podle skupiny nejsilnějších ekonomik světa G7 by placení za ruský plyn v rublech porušilo stávající dohody. Minulý týden k tomu společnosti „nepřátelských států“ vyzval ruský prezident Vladimir Putin. Členské státy skupiny G7 však nyní podobný scénář označily za „nepřijatelný“.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck pak uvedl, že výzva dle něj ukazuje, jak je ruský prezident „zahnaný do kouta“. „Všichni ministři se shodli, že se jedná o unilaterální a jasné porušení existujících smluv,“ popsal pak podle serveru Al Jazeera. Německo v současnosti skupině G7 předsedá.
Německý ministr hospodářství pak dodal, že je ruská výzva důkazem fungování západních sankcí směřujících na Rusko. Státy je na něj uvalily poté, co 24. února napadlo Ukrajinu.
Členské státy také po online setkání oznámily, že jsou v případě zastavení dodávek ruského plynu připravené „na všechny scénáře“. Do skupiny G7 patří Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Spojené státy americké.
Nezapojíme se do charity pro Evropu, vzkázal na tiskové konferenci Peskov
Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov pak na pondělní tiskové konferenci potvrdil, že si za rozhodnutím Rusko stojí. „Je jasné, že nebudeme dodávat plyn zdarma,“ odvětil na dotaz novinářů, zda by mohl Kreml při případném odmítnutí plateb v rublech zastavit dodávky plynu. „Není možné, ani udržitelné, abychom se v současné situaci zapojili do charity pro Evropu,“ dodal.
Západní společnosti pak upozorňují, že mají s Ruskem dlouhodobé a neměnné dohody. Podle evropských dovozců zemního plynu jako Engie nebo OMV pak neobsahují žádné dodatky dovolující platbu v rublech. Dohodnutou měnou je totiž euro nebo dolar.
I kdyby se společnosti rozhodly řídit se Putinovou výzvou, mohlo by pro ně být složité najít ruskou banku, která by eura do rublů převedla. Na velkou část z nich totiž západní státy uvalily sankce. Rusko pak doufá, že by při získání plateb v rublech mohlo svou oslabenou měnu opět posílit.
Německo se také kvůli stávající situaci snaží co nejrychleji snížit svou závislost na ruském plynu. Zavázalo se proto podle serveru The Financial Times k odstávce od ruských dodávek plynu do poloviny roku 2024. Do konce letošního roku by mělo být na Rusku „prakticky nezávislé“.
