Chobotnice mohou být předmětem nočních můr mnoha námořníků, ale nový výzkum naznačuje, že možná samy sní, když spí. Ukázaly to rychlé změny barev jejich kůže během spánku. Vědci ale nemají stoprocentní jistotu. Zvířata totiž mohou během spánku upravovat své maskování. Napsal o tom deník The Guardian.
Chobotnice jsou středem pozornosti vědců celé roky. Tito prazvláštní tvorové je nyní zaujali fyziologickými změnami během spánku. Předpokládá se, že chobotnice procházejí dvěma spánkovými fázemi.
The Guardian upozornil na tichý spánek a aktivní spánek, přičemž druhá fáze zahrnuje záškuby těla a rychlé změny ve struktuře a vzorování kůže. Vědci z Okinawského institutu pro vědu a technologie (OIST) zjistili, že během této fáze chobotnice skutečně spí.
Octopuses changing skin pattern while asleep may show they dream, research shows https://t.co/oc4Ku0txW3
— Blue Planet Society (@Seasaver) June 29, 2023
Hlavně však určili podobnost této fáze s fází REM, která je známá u obratlovců, včetně lidí. Právě ve fázi REM sníme. Takové výsledky prezentovali japonští odborníci v odborném časopise Nature.
Vyplynuly ze studie 29 chobotnic nočního druhu Octopus laqueus. Během dne tito hlavonožci zaujímali klidové polohy spojené se spánkem a zavírali oči. Každých 60 minut se u nich přitom rychle měnily barvy kůže.
Vysvětlení může být více
Tyto změny trvaly vždy asi minutu. Měnila se i rychlost jejich dýchání a pohyby očí a těla. Vědci pak sledovali reakce chobotnic poklepáním na nádrž. Zvířata reagovala odlišně v závislosti na tom, zda byla vzhůru, nebo byla v klidné či aktivní fázi spánku.
Podle hlavního autora studie profesora Sama Reitera výsledky jejich práce skutečně naznačují, že chobotnice mohou snít jako lidé, ale neprokázaly to. „Určité vzory na kůži ve stavu bdělosti můžeme přiřadit k určitým situacím,“ vysvětluje Reiter.
Sem podle něj řadí odborníci lov, hrozby a maskování do různých druhů prostředí. „Prokázali jsme, že tohle vzorování se objevuje i během spánku,“ vysvětlil profesor, podle něhož si tak mohou chobotnicím připomínat své zážitky z bdělého stavu.
Existují však dle jeho slov i další vysvětlení. Chobotnice například mohou během spánku zdokonalovat své maskování. Minulý měsíc ale američtí vědci popsali chování u samce Octopus insularis spojené s útokem predátora. Mohl podle nich mít noční můru.
