Ani jedné zemi se v roce 2021 nepodařilo splnit normy pro kvalitu ovzduší stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), ukázaly údaje o znečištění pocházející ze stovek měst po celém světě. Nezabránila tomu ani pandemie covidu-19 a s ní spojená opatření, díky nimž byl utlumen průmysl. Některým státům se přesto podařilo učinit pokrok, píše Reuters.
Data zahrnovala 6475 měst po celém světě. Organizace po loňské změně směrnic doporučuje maximální hodnotu pevných či prachových částic PM2,5 maximálně pět mikrogramů na metr krychlový, píše Reuters.
WHO dlouhodobě varuje před riziky, které s těmito částicemi rozptýlenými v atmosféře souvisejí.
Podle údajů společnosti IQAir zabývající se technologiemi znečišťujícími životní prostředí, která kvalitu vzduchu monitoruje, však navzdory utlumenému průmyslu kvůli pandemickým restrikcímnormu normu stanovenou WHO v roce 2021 splnilo pouze 3,4 procenta měst. Až 93 měst mělo úrovně PM2,5 na desetinásobku doporučené úrovně.
„Existuje mnoho zemí, které ve snižování emisí dělají velké pokroky,” uvedla Christi Schroeder, manažerka pro vědu o kvalitě ovzduší společnosti IQAir. „Čína začala na velkých číslech, a ta se postupem času snižují. Na světě jsou ale také místa, kde se výrazně zhoršují.”
Mezi nejvíce znečištěné země patřila Indie, kde se minulý rok koncentrace jemných částic zvyšovala. Druhé největší indické město Dillí platilo za nejznečištěnější město na světě.
Nejznečištěnější zemí světa stále zůstává Bangladéš. Na druhém místě se umístila africká země Čad.
Čína vede válku proti znečištění od roku 2014. V roce 2020 v žebříčku nejznečištěnějších zemí okupovala 14. místo. V roce 2022 se propadla na 22. místo. Průměrné hodnoty PM2,5 v zemi se mírně zlepšily na 32,6 mikrogramů.
Mezi nejvíce znečištěné města patřilo čínské Hotan. Průměrné hodnoty prachových částic se zde v roce 2021 pohybovaly v hodnotách 100 mikrogramů. Velkou měrou k tomu ale přispěly písečné bouře.
Jemné částice ovlivňují kvalitu zdraví
Jemné částice PM2,5 podle WHO souvisejí s globální kvalitou zdraví a lidského života. Byly spojeny s riziky vzniku infarktů, mrtvice, astmatických záchvatů, rakoviny plic a zpomaleného růstu plic u dětí.
PM2,5 vznikají přírodními a umělými procesy. Generují je sopečné erupce, větrné bouře či lesní požáry, ale také spalování dřeva, uhlí, ropy, odpadů a těžba uhlí, kamene nebo štěrku.
Z globálního hlediska je největším generátorem PM2,5 zemědělství. Rizika představují také automobily s dieselovými motory. Pevné částice se ale vytvářejí i třením pneumatik o povrchový materiál vozovky.
