Estonsko má nového prezidenta. Třiašedesátiletý vědec a dosavadní ředitel Estonského národního muzea Alar Karis dnes složil přísahu, a stal se tak pátou hlavou státu od roku 1991, kdy Estonsko získalo nezávislost na Sovětském svazu. V zahraniční politice chce Karis zachovat orientaci země na Západ.
„Sledujeme svět, kde je demokratických států méně než autoritářských režimů, kde se zápas světových mocností přesunul z Evropy k Tichému oceánu a kde se Evropa sama někdy dohaduje, jakým směrem se vydat,“ pronesl podle zpravodajského serveru ERR ve své první řeči v roli prezidenta Karis.
Tato skutečnost však podle něj neznamená, že by kolísala estonská zahraniční politika. „Víme, co potřebujeme: silnou, sjednocenou Evropu a neochvějnou transatlantickou spolupráci,“ prohlásil.
Odborník na molekulární a buněčnou biologii dnes v úřadu nahradil první ženu, která stanula v čele této pobaltské zemi – bývalou ekoložku a ekonomku Kersti Kaljulaidovou. Karise do čela země zvolil na příštích pět let letos v srpnu parlament.
Foto: Reuters 
Foto: Reuters
V Estonsku, které má 1,3 milionu obyvatel a je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance, spočívá většina výkonné moci v rukou premiéra.
Role prezidenta je převážně ceremoniální. Hlava státu je nicméně nejvyšším velitelem ozbrojených sil, jmenuje členy vlády, podepisuje zákony a má možnost je vetovat.
