ZprávyV Paříži soudí islamistu, co spolu s dalšími zabil 130 lidí. Prohlásil...

V Paříži soudí islamistu, co spolu s dalšími zabil 130 lidí. Prohlásil se za „vojáka Islámského státu“

V Paříži začal soud se strůjci nejhoršího teroristického útoku od druhé světové války. V jejich čele stál Salah Abdeslam (31). Je jediným z útočníků, který přežil. Spolu s ním ale před soudem stanulo několik dalších lidí, kteří při útocích v listopadu 2015 zřejmě pomáhali. Informuje o tom CNN a další servery.

„Bezprecedentní soudní maraton“, jak jej podle CNN nazval francouzský ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti, bude trvat celých devět měsíců a vystřídají se v něm tři stovky právníků. To vše za extrémně přísných bezpečnostních opatření. Hlavní soudce Jean-Louis Peries řekl, že se jedná o historický proces. Aby také ne.

Před soudem stanulo dvacet mužů zodpovědných za sérii teroristických útoků, které se všechny odehrály 13. listopadu 2015 v Paříži. Militantní islamisté zaútočili v jeden den na několika místech. V hudebním klubu Bataclan, na sportovním stadionu a v šesti barech a restauracích. Při útocích zemřelo sto třicet lidí, včetně sedmi útočníků.

Jediný přeživší Abdeslam, muslim francouzsko-marockého původu, se před soudem objevil v černém oblečení a s černou rouškou na obličeji. Když se ho soud zeptal na povolání, roušku si sundal a řekl „Se svou prací jsem skončil, abych se stal vojákem Islámského státu.“ Jeho komplicové jsou obžalováni z toho, že děsivou sérii útoků, při níž byly stovky lidí zraněny a která Francií i celou Evropou hluboce otřásla, pomáhali organizovat. Někteří také zřejmě sehnali útočníkům zbraně a auta. Všem hrozí doživotní tresty.

Když se jej soudce zeptal na jméno, řekl: „Chci prohlásit, že není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho služebník.“ Další obžalovaní pouze uvedli svá jména a profese.

K útokům se přihlásil Islámský stát, který je zdůvodnil zapojením Francie do boje s militantními skupinami v Iráku a Sýrii.

Terorista křičel o zúčtování

Abdeslam se v jednu chvíli z lavice rozkřičel, když si stěžoval na podmínky ve vězení. „Nejednáte s námi jako s lidskými bytostmi. Předtím jsem si nestěžoval, protože vím, že až zemřu, znovu se narodím. Ale s těmi, kteří mi teď čelí, nastane zúčtování,“ pronesl.

Victor Edou, obhájce osmi přeživších z útoku v klubu Bataclan, řekl, že jeho klienti byli Abdeslamovým úvodem otřeseni. „Někteří moji klienti na tom nejsou dobře poté, co uslyšeli tyto výroky. Vzali je jako přímou výhrůžku,“ řekl. Jinými to neotřáslo. „Nebojím se. Tohle mě už nedokáže šokovat,“ řekl Thierry Mallet, jeden z těch, kteří byli v Bataclanu zraněni a přežili.

Pozůstalí i přeživší před soudem řekli, že netrpělivě čekají na výpovědi obžalovaných. Doufají, že jim pomohou pochopit, co se onoho osudného večera před šesti lety vlastně stalo a proč.

Phillipe Dupperon, jehož syn Thomas zemřel v Bataclanu, řekl BBC, že soudní proces očekává s netrpělivostí a úzkostí. „Pro všechny oběti to bude příležitost se s tím vypořádat. Budou to velmi bolestné chvíle, které se budou vracet,“ řekl.

Měl se odpálit, ale utekl

Sám Abdeslam zřejmě nemá žádné lidské životy přímo na svědomí. Sám se měl na místě útoku odpálit. Jeho sebevražedná vesta ale zřejmě selhala: zbavil se jí a z místa činu utekl ještě před masakrem. Vyšetřovatelé později uvedli, že vesta s výbušninou byla zřejmě nefunkční.

Nejhledanějšího muže Francie zatkli čtyři měsíce poté v Belgii, při přestřelce s policisty. S vyšetřovateli nekomunikoval, při výsleších mlčel. „Jestli nic neřekne ani u soudu, ukáže se, že je ještě větší zbabělec, než jsme původně předpokládali,“ řekl v rozhovoru francouzský prezident Francois Hollande, který bude u soudu též vypovídat.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama