V jeskyni Bacho Kiro v Bulharsku byly nalezeny pozůstatky moderních lidí (Homo sapiens). DNA extrahovaná z těchto nálezů odhaluje nové informace o jedněch z prvních populací Homo sapiens, které se vydaly do Evropy. Informuje o tom agentura Reuters.
Pozůstatky lidí, kteří žili zhruba před 45 tisíci lety, byly objeveny v bulharské jeskyni Bacho Kiro poblíž města Dryanovo téměř ve středu země. Tyto nálezy patřily třem mužům, kteří představují nejstarší bezpečně datované jedince Homo sapiens z Evropy.
Vědci osekvenovali genomy (veškerá genetická informace uložená v DNA) těchto tří jedinců a jedné ženy, která žila taktéž v této oblasti, a to před 35 tisíci lety. DNA získali vědci z kostních fragmentů a zbytků stoliček.
Jeskyně Bacho Kiro v Bulharsku. Foto: Reuters 
Místo, kde byly nalezeny pozůstatky moderních lidí. Foto: Reuters
Náš druh se poprvé objevil v Africe přibližně před 300 000 lety. Později poté putoval do jiných částí světa a setkal se i s neandertálci, našimi blízkými příbuznými, kteří již obývali části Eurasie.
Na základě analýzy vědci zjistili, že DNA nalezených pozůstatků obsahovala 3-3,8 % neandrtálské DNA. Jedinci měli neandertálské předky asi pět až sedm generací zpět v rodinné historii, což je důkazem křížení, uvedla genetička a hlavní autorka studie, jež se objevila v Nature, Mateja Hajdinjak.
O křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci, kteří vyhnuli před asi 40 tisíci lety, již bylo známo dříve. Současné populace mimo Afriku nesou malé procento neandrtalské DNA.
Prevalence tohoto křížení a vztahy mezi Homo sapiens a neandertálci však nebyly plně pochopené. Nová studie ovšem naznačuje, že křížení u prvních Homo sapiens v Evropě bylo častější, než se dříve myslelo. Dle spoluautora studie Svante Pääba je to úžasné pozorování, že měli všichni tři jednotlivci ve své nedávné historii předky neandrtálců. Je tedy pravděpodobné, že nejranější moderní lidé se často míchali s neandertálci. Není zatím jasné, jakou roli náš druh ale sehrál při jejich zániku.
Stolička muže Homo Sapiens. Foto: Reuters
„Může se dokonce stát, že jednou z příčin, proč neandertálci zmizeli, je to, že byli jednoduše absorbováni do větších skupin moderních lidí. Může to být jen část důvodu, proč zmizely, ale data takový scénář podporují, “ řekl Pääbo.
35 000 let stará žena navíc patřila ke skupině geneticky nesouvisející s dřívějšími obyvateli lokality. Data také naznačují, že někteří lidé z této skupiny nakonec zamířili na východ.
„Tato studie posunula naše předchozí chápání raných lidských migrací do Evropy způsobem, který ukázal, že i nejranější historie moderních lidí v Evropě mohla být bouřlivá a zahrnovala nahrazení populace,“ dodala Hajdinjak.
