Po dvacetileté válce v Afghánistánu se americký prezident Biden rozhodl vojenskou účast na ní ukončit. Původní datum stažení vojáků z oblasti však ve středu prodloužil na 11. září. Odchod armády se tak uskuteční na výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Uvedla to agentura Reuters. Ozývají se však hlasy odborníků, že opustit oblast v současnosti není pro tamní mír nejvýhodnější.
Proti rozhodnutí prezidenta Bidena se ozvali například zástupci americké inteligence. Bojí se oslabení vlády v Kábulu podporované Spojenými státy americkými (USA). Ta se totiž v současnosti snaží vyjednat mír s Talibánem, který však podle odborníku čeká na to, aby mohl příměří porušit. V Afghánistánu by se tak mohla znovu rozpoutat občanská válka. Rozhodující krok by dle nich mohl o hnutí podstoupit ve chvíli, kdy Afghánistán spojenci v čele s USA opustí. Jejich rozhodnutí by totiž měly následovat i síly NATO.
„Hrozbu posuzujeme podle současné situace v Afghánistánu. K té už podle nás můžeme přistupovat i bez vojenské přítomnosti a účastni na válce s Talibánem,“ uvedl však na obhajobu rozhodnutí americký úředník. Biden dále oznámil, že by stažení vojáků nesouviselo s dalšími podmínkami. Právě těch se ale dožadovali někteří zástupci lidskoprávních organizací. Odchod vojáků by dle nich mohl být podmíněný například absencí jakýchkoli obětí v oblasti, a to minimálně od května do září.
Dokud armády neodejdou, summitu se nezúčastníme, míní Talibán
Původně měla americká armáda odejít na začátku května, v termín, který určil bývalý prezident Donald Trump. Opustit Afghánistán má ale nakonec 2 500 vojáků až do 11. září. Oproti největšímu počtu vojáků v roce 2011 dosahujícího 100 tisíc se však už nejedná o velký proces. Analytici se ale také shodují, že prezident Biden nečelil jednoduchému rozhodnutí. V dlouhotrvající válce je dle nich těžké odhadnout, jaký krok je nejlepší. „Pokud by odchod prezident prodlužoval, zůstali bychom v Afghánistánu napořád,“ uvedl zástupce administrativy.
Stažení vojáků také neznamená konec podpory, tu by jen USA měly nadále poskytovat na dálku. Vyjednávání v Afghánistánu je však zatím nejisté. Od září se ve státě Quatar potkávají týmy zástupců afghánské vlády a Talibánu. Na konci dubna má také v Instanbulu probíhat desetidenní summit, jehož se mají účastnit také zástupci Organizace spojených národů.
Talibán se však ohradil, že pokud ze země armády jiných států neodejdou, žádné konference se nezúčastní. Konflikt v Afghánistánu trvá od chvíle, kdy do státu poslal americké vojáky v roce 2001 tehdejší prezident George W. Bush. Zahájil tím ofenzívu proti Talibánu v reakci na teroristický útok z 11. září.
