Protext ČTKVrecionová: Zvýhodňování velkých hráčů v zemědělství musí přestat

Vrecionová: Zvýhodňování velkých hráčů v zemědělství musí přestat

Praha 18. listopadu 2026 (PROTEXT) – Velmi bych si přála, aby šla nová Společná zemědělská politika daleko více na ruku malým a středním farmářům, kteří na venkově žijí a pomáhají ho vytvářet, zdůrazňuje v rozhovoru pro ČTK Connect nejvýše postavená Češka v EP, předsedkyně zemědělského výboru Veronika Vrecionová.

Společná zemědělská politika (SZP), vyhlášená v roce 1962, představuje jednu z nejstarších a finančně nejvýznamnějších politik Evropské unie. Ve vrcholných časech na ni připadlo až 70 procent unijního rozpočtu. Co byste této politice přisoudila jako největší zásluhu – a kde se nachází dnes?

Společná zemědělská politika vznikla v době, kdy bylo zapotřebí zajistit dostatečné množství potravin. To platilo pro poválečnou Evropu. V průběhu let se účel této politiky změnil, protože bylo nutné pomoci farmářům, aby byli konkurenceschopní vůči levnějším dovozcům ze třetích zemí.

V Česku jsme po našem přistoupení zažili spor o dotace, které se vyměřovaly na hektar. Staré členské státy dostávaly v té době výrazně více než ty nové. U nás to dnes problém není, ale jsou země jako Rumunsko či země v Pobaltí, kde ten problém přetrvává.

Ten systém je však pořád nastavený tak, že platby, které dostávají zemědělci na hektar, mají na svědomí, že 20 procent z nich shrábne 80 procent všech přímých dotací, protože jde o největší hráče. V Česku je podíl těchto příjemců snad ještě nižší.

Evropská komise proto předložila návrh, který velmi podporuji, a sice na zastropování financí pro velké podniky. Nemám nic proti velkým farmám, mají na trhu své místo. Jenže těží ze své velikosti a síly. Navíc platí, že do zemědělství vstupují různé investiční skupiny, které kalkulují s pobíráním těchto dotací.

Platí, že průměrná velikost evropské farmy je 16 hektarů. U nás jde asi o 106 hektarů. Pokud se nepletu, Andrej Babiš obhospodařuje 140 tisíc hektarů. Je to největší zemědělec v EU a stále roste. A například v Rumunsku dominuje jistá vládnoucí rodina z Blízkého východu, která skupuje obrovské množství zemědělské půdy. Pokud nejsou ty peníze zastropovány, může se takto stát, že je posíláme mimo Evropu.

Proto je důležité jednat o tom, jak to bude vypadat v budoucnu. Ráda bych zdůraznila, že zemědělství je opravdu silné téma, protože v rámci SZP se dnes přerozděluje zhruba třetina rozpočtu EU, zatímco podle návrhu na období 2028–2034 by její garantovaný podíl klesl na přibližně 15 procent. Máme-li mít společný evropský trh a chceme-li dále posílat nějaké prostředky farmářům, musíme pro to mít nějaké minimální společné podmínky. Chápu, že členské země a zemědělci požadují daleko větší pružnost, na druhé straně musí unie najít správný balanc.

Výdaje na SZP neustále klesají, třebaže jde stále o významný balík dotací. Co je příčinou tohoto sestupného vývoje? Má ho na svědomí obecně menší ochota tento sektor dotovat a pokračující škrty v sedmiletých finančních plánech, nebo spíše snaha o daleko větší kontrolu nad způsobem vyplácení těchto peněz?

Určitě jsou to oba tyto faktory. Je to o tom, že na důležitosti nabývají jiné politiky, jako je snaha o posílení společného trhu a podobě. Mnohé z toho, co bylo, už neplatí. Svého času byla potravinová bezpečnost číslo jedna. Dneska jsou tu jiné priority. Evropská unie se mění, a spolu s tím se část peněz začala přelévat do jiných fondů. Jde o logický posun.

Co víme o příští podobě společné zemědělské politiky podle aktuálního návrhu VFR? S ohledem na obsah rozpočtové kapitoly (obálky) Národní a regionální plány, která obsahuje soudržnost, zemědělství a bezpečnost v objemu 865 miliard eur, se mluví o jisté fúzi mezi kohezí a SZP? Může to tak dopadnout?

Ono to tam je – a není. Změnila se celá struktura evropského rozpočtu. Předtím v zemědělství platil a pořád platí dvoupilířový systém, první určuje přímé a druhý investiční platby. Komise to všechno zrušila. Zachovala pouze povinné peníze na přímé platby, ostatní je v balíku NRPP (Národní a regionální partnerský plán, scénář pro daný členský stát, pozn. red.), kde je spousta jiných věcí. Nejsou tam jenom peníze na rozvoj venkova, je tam sociální politika a podobně. Zemědělci jsou z toho velmi nervózní. My se to snažíme v zemědělském výboru různě upravovat, je tady Rada EU a Evropská rada, které se k tomu vyjadřují. Částečně těmto snahám rozumím, protože jak se mění Evropská unie, nemůže mít stále přednost zemědělství. Máme jiné priority – konkurenceschopnost, bezpečnost, migrace, vzdělávání.

To jsou ty další obálky…

Ano, jsou. Dává to smysl. Potravinová bezpečnost se stala součástí bezpečnosti jako takové, a musíte na to nějakým způsobem reagovat. Objem prostředků na zemědělství bude ve výsledku pravděpodobně menší. Ursula von der Leyenová slibuje, že si farmáři budou moci sáhnout do jiných peněz. To bude pro ně pochopitelně komplikovanější. Půjde o to, jak se bude s těmito menšími nabídkami hospodařit, a jsem přesvědčená, že by mělo nastat povinné krácení peněz pro největší hráče v sektoru. Evropské zemědělství stojí spíše na menších farmách, Česko a Slovensko jsou výjimkou.

Musíme na to myslet, například v kontextu přístupu Ukrajiny k Evropské unii. Tamní zemědělství stojí na malých zemědělcích, kteří jsou převážně samozásobitelé. Zároveň tam operují ohromné nadnárodní společnosti, nezřídka mimo EU. Jakmile nebudeme dotace tímto směrem krátit, může se celý rozpočet EU zhroutit. Existuje hodně důvodů, abychom přemýšleli o tom, jak s těmi penězi lépe hospodařit.

Dokážete si představit, že by společná zemědělská politika nakonec nebyla až tak společná, jak nabádají některé hlasy – uvedu německý think-tank Agora Agriculture? Jinými slovy, že by unie odevzdala zemědělství zpět do rukou členských zemí?

To nedává úplně smysl. Jestliže by to fungovalo tak, že členské státy pošlou peníze do Evropské unie, ta z nich vezme nějaký balík a pošle ho podle velikosti svým členům, aby si s ním hospodařili, budiž. Akorát to nemá logiku. To pak nechme peníze rovnou ve členských zemích. Vnímám Evropskou unii jako velmi pozitivní v tom smyslu, že pokud chceme konkurovat zemím jako je Brazílie, nebo jiným velkým ekonomickým celkům, tak musíme vystupovat jako celek. Taková Česká republika, když narážím na smlouvu Mercosur, by sama nevyjednala nic. To je jedna z velkých výhod EU: je to silný ekonomický blok a je schopna takové dohody uzavřít. Má-li se rozpadnout SZP, fajn: když to tak někteří chtějí, tak se v konečném důsledku rozdrobíme a naše vyjednávací pozice bude daleko slabší.

Bylo by to v přímém rozporu s tím, když voláme po efektivním společném trhu. Ten má velké mezery, nefunguje, jak bychom očekávali. Teď nemluvím jenom o zemědělství – jde o to, aby naše prostě firmy mohly volně obchodovat v rámci celé Evropské unie, což se moc neposunulo. Případným krokem zpátky bychom se připravili o velkou výhodu.

Ponechme stranou vize, které nejsou v tuto chvíli asi příliš průchozí, a zůstaňme v realitě: jaké nejbližší úkoly stojí před zemědělským výborem EP, který vedete?

Devadesát procent práce se bude týkat rozpočtu, to je jasné. Nebudeme nastavovat čísla, to není úloha Evropského parlamentu. Pracujeme na legislativě, abychom nastavili podmínky pro fungující hospodaření. Potom jsou tady další důležité věci, jako je zjednodušení procesů pro schvalování třeba účinných látek, nezbytných pro výrobu hnojiv, nebo látek na ochranu plodin. Zemědělci mají problémy s různými nemocemi rostlin, nové látky se schvalují jen velmi pomalu, a těm stávajícím postupně končí povolení. Cílem navíc je, aby se co nejméně používala chemie.

Současně platí, že nynější zemědělci stárnou, a nemáme mladé lidi, kteří by chtěli do tohoto sektoru vstupovat. Takže hledáme různé možnosti a cesty, jak jim to usnadnit. Aby to byl zajímavý obor, aby nastala generační obměna.

Jakou příští zemědělskou politiku byste si vy sama nejvíce přála?

Já bych opravdu chtěla, aby byla nová SZP nastavena tak, abychom lépe hospodařili s penězi, které máme. Velmi bych uvítala, aby šlo o nějakou kombinaci povinného zastropování, povinné redistribuce a degresivity (postupné snižování přímých plateb nebo dotací pro velké zemědělské podniky od určité velikosti nebo výše podpory, pozn. red.) v tom smyslu, že se peníze přesunou od velkých hráčů k menším. Mezi ně patří lidé, kteří žijí na venkově, takže jde o pomoc venkovu jako takovému. To si myslím, že by bylo opravdu dobře.

Mluvíme o snížení byrokracie, která začíná být naprosto neúnosná, a ono se to pořád zhoršuje. Mně by se líbilo, kdyby platil princip jedna farma = jedna kontrola za rok. Alespoň u těch menších, kteří na to nemají čas a dusí je to. A ještě zmíním mladé lidi, kteří nám do sektoru zavaleného byrokracií nepůjdou. Pro ně mohou být zajímavé moderní technologie, drony, precizní zemědělství… To vše by zemědělství pomohlo.

Rozumím tomu, že Evropa má v komplikované geopolitické situaci jiné priority, ale potravinová bezpečnost k nim taky patří. Jsem přívrženec obchodních dohod se třetími zeměmi, a v tomto směru jsem v zemědělském výboru hodně osamocená. Zemědělci se toho nesmírně obávají. Strachují se, že jim nastavujeme velmi přísné podmínky pro hospodaření, s ohledem na ochranu životního prostředí, welfare zvířat, jsou tu různá sociální kritéria. A i když to jinde ve světě takto nemají, dají se ty smlouvy ošetřit, aby stejně pravidla platila i pro dovozy z ciziny.

Kvůli konfliktu na Ukrajině jsme přišli o ruské trhy, je tady hra prezidenta Trumpa s cly. Také proto si myslím, že Evropa si musí ve světě hledat obchodní partnery a spojence. Nemůžeme se uzavírat, to nikam nepovede.

Jak se sedm let působení podepsalo na Veronice Vrecionové? Co vám účinkování v EP dalo, případně vzalo?

No, vzalo mi to trochu fyzických sil, protože to cestování je opravdu úmorné. Nicméně daleko více mi toho ta práce dala. Na úrovni Evropského parlamentu je to něco jiného než v českém parlamentu. Tam hledáte kompromisy v prostředí politických stran. Tady, když chcete něčeho dosáhnout, musíte hledat nejenom mezi politickými spojenci, ale u členských států. Hledáte koalice ad hoc. To vám dá hodně. V takovém Polsku neslyší mnoho lidí na nové šlechtitelské metody ne z politických, ale z náboženských důvodů. Nebo se podívejme na postoj k jaderné energetice. Je to širší obzor – díváte se na věci v daleko širším kontextu, a neustále se musíte něco učit. To je velká zkušenost.

Veronika Vrecionová (61; ODS) – poslankyně Evropského parlamentu (od 2019), bývalá poslankyně (2017-2019), předsedkyně Spolku pro obnovu venkova (od 2017). Vystudovala obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické, v letech 1990 až 1993 pracovala v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla. Po mateřské dovolené působila pět let v neziskovém sektoru jako zástupkyně ředitele nadace Patriae, souběžně byla zástupkyní ředitele sekretariátu v nadaci Forum 2000 (1996 až 1998). V letech 2002 až 2003 pracovala v personální agentuře. Podílela se na senátní kampani Jiřího Oberfalzera (2004) a Alexandra Vondry (2006). V letech 2006 až 2014 byla starostkou obce Přezletice. V roce 2010 byla zvolena senátorkou za Mělnicko, mandát v roce 2016 neobhájila. V ODS je od roku 2005, v červnu 2023 nahradila ve funkci předsedy poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu Jana Zahradila. Od července 2024 je v Evropském parlamentu předsedkyní Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). Loni se umístila na 13. místě v tzv. MEP Score, které hodnotí aktivitu všech poslanců Evropského parlamentu. Je vdaná, má syna a dceru.

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/60100.

Doporučujeme

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama