Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Ochotu bránit svou zemi v případě napadení však vyjádřilo 55 procent dotázaných a připravenosti státu na vážnou bezpečnostní krizi věří jen necelá čtvrtina. Vyplývá to z nového mezinárodního průzkumu.
Průzkum GLOBSEC Trends 2026 se uskutečnil ve 14 zemích Evropy a Severní Ameriky. V České republice návrat povinné vojenské služby podpořilo 63 procent respondentů, zatímco osobní ochotu bránit vlast při napadení deklarovalo 55 procent. Podobný rozdíl mezi podporou vojenské služby a ochotou zapojit se do obrany země zaznamenali výzkumníci také v Německu, na Slovensku a ve Francii.
V připravenost Česka věří jen 24 procent lidí
Ještě výraznější rozdíly se objevily v otázkách bezpečnostní připravenosti. Pouze 24 procent Čechů považuje svou zemi za připravenou na závažnou bezpečnostní krizi nebo válku. Osobně se na podobnou situaci cítí připraveno 36 procent respondentů.
V mezinárodním srovnání patří Česko mezi státy s nižší důvěrou v připravenost země. Na Slovensku ji vyjádřilo 19 procent dotázaných, v Bulharsku 20 procent a v Maďarsku 22 procent. Naopak ve Spojených státech považuje svou zemi za připravenou 64 procent respondentů a na Ukrajině 55 procent.
Češi zároveň podporují vyšší investice do obrany. Pro jejich navýšení se vyslovilo 54 procent dotázaných. Pokud by však vyšší vojenské výdaje znamenaly omezení peněz na zdravotnictví nebo sociální zabezpečení, podpora klesá na 42 procent. České armádě přitom důvěřuje 70 procent respondentů.
Většina Čechů chce zůstat v NATO
Průzkum ukázal také výraznou podporu evropské obranné spolupráce. Budování vlastních vojenských schopností Evropské unie souběžně s NATO podporuje 79 procent Čechů. Vytvoření evropské armády by uvítalo 61 procent dotázaných.
V případě hypotetického referenda by pro setrvání České republiky v NATO hlasovalo 77 procent respondentů. Jen 45 procent Čechů však věří, že by evropské státy dokázaly zajistit svou bezpečnost bez výrazné podpory Spojených států.
Výzkum se zaměřil rovněž na vnímání zahraničních hrozeb. Rusko označilo za bezpečnostní hrozbu 67 procent českých respondentů, Írán 53 procent a Čínu 45 procent.
Data shromáždila společnost HarrisX prostřednictvím internetových panelů od 11. do 19. května 2026. V České republice se průzkumu zúčastnilo 1 010 lidí. Výsledky výzkumníci představili veřejnosti 13. listopadu.
