Zemi neustále formuje oheň a led. Naši planetu formují po miliardy let. Co se týče dob ledových, Země zažila nejméně pět těchto epizod, včetně období, kdy mohla být téměř celá nebo z velké části pokrytá ledem. Dnes se nacházíme v mírnějším meziledovém období, které začalo přibližně před 11 700 lety. Nová studie naznačila, že další doba ledová mohla začít už před 2 000 lety. Zasáhla však změna klimatu způsobená člověkem, napsal web ScienceAlert.
„Teprve to začínalo. Všechno bylo normální a mělo se blížit další zalednění. Přesto se zastavilo,“ vyjádřil se k tomu Nicolás Young, geochemik z Kolumbijské univerzity a první autor studie.
Výzkum se zaměřil na Laurentidský ledový štít (LIS), jeden z největších ledových štítů pleistocénu, který v období zhruba před 95 000 až 20 000 lety pokrýval velkou část severních Spojených států a Kanady. Ve svém maximu se rozprostíral od polárního kruhu až po dnešní Illinois. Led přitom dosahoval tloušťky až tří kilometrů. Podle vědců se z LIS zachoval Barnesův ledový příkrov (BIC), jeden z jeho posledních pozůstatků.
Study suggests human-driven climate change may have halted onset of a new ice age https://t.co/SGqL13JKps
— Euronews Earth (@euronewsgreen) November 3, 2026
Vědci aplikovali dvě metody radioizotopového datování. Zkoumali koncentraci izotopu beryllia-10 v horninách a uhlíku-14 v pozůstatcích dávné vegetace, které odhalil ustupující ledovec.
Beryllium-10 vzniká působením kosmického záření na povrchové vrstvy hornin. Jeho hromadění se však zastaví, jakmile je pokryje led. Uhlík-14 zase umožňuje určit, kdy rostliny odumřely a byly pohřbeny pod postupujícím ledovcem. Kombinací obou metod vědci zrekonstruovali historii jeho růstu a ústupu.
Přerušené zalednění
Výsledky ukázaly, že nejvyšší teploty holocénu, současného meziledového období, panovaly v severních oblastech pravděpodobně před 11 000 až 10 000 lety. Příčinou byly změny zemské oběžné dráhy, známé jako Milankovičovy cykly. Ty ovlivňují množství slunečního záření dopadajícího na Zemi.
Přestože v následujících tisíciletích došlo k ochlazování, LIS se nadále zmenšoval. Před přibližně 3 600 lety byl podle odborníků menší než dnes. V této podobě přetrval přibližně do doby před 2 000 lety. Pak se začal znovu rozšiřovat, uvedli vědci. Mohlo podle nich jít o začátek dalšího zalednění, které však přerušilo oteplení způsobené člověkem.
BIC dosáhl svého novodobého maxima kolem roku 1960. Následně se začal zmenšovat. Od té doby během léta ztrácí více ledu, než kolik se ho v zimě vytvoří, píše se ve studii. Vědci to připisují především rostoucím letním teplotám souvisejícím s růstem koncentrací skleníkových plynů od počátku průmyslové revoluce.
Podle klimatických modelů může BIC při současném vývoji během několika příštích staletí zcela zaniknout. Zmizel by tak jeden z posledních pozůstatků LIS.
