Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.
Vědci z Helsinské univerzity zkoumali, zda rozšíření a početnost živočichů více ovlivňuje klima, nebo prostředí, ve kterém žijí. Zaměřili se na 503 druhů suchozemských živočichů a sledovali jejich výskyt během 20 let. Výzkum zahrnoval celé Finsko a více než tři miliony pozorování.
Výsledky vědce překvapily. Podoba a složení přirozených stanovišť měly u většiny skupin větší vliv než samotné klima. Nejvýrazněji se to projevilo u motýlů, ptáků a drobných savců. U velkých savců a nočních motýlů byly naopak oba faktory přibližně stejně důležité.
Klima a prostředí ovlivňují živočichy odlišně
Výzkum zároveň ukázal, že význam klimatu a přirozených stanovišť se mění podle velikosti sledovaného území. Klimatické podmínky nejlépe vysvětlovaly rozdíly mezi severním a jižním Finskem i změny ve složení živočišných společenstev v jednotlivých letech.
Na místní a regionální úrovni však hrála větší roli podoba krajiny. Lesy, zemědělská půda a mokřady poskytují domov odlišným druhům živočichů. Pokud se jejich prostředí výrazně změní, mohou některé druhy z dané oblasti postupně vymizet.
Vědci také zjistili, že vliv klimatu a přirozeného prostředí se liší podle jednotlivých skupin živočichů. Význam klimatu a prostředí ovlivňovala například velikost těla, rychlost rozmnožování nebo závislost druhu na určité potravě či stanovišti.
Druhy, které se rozmnožují pomaleji, byly obecně citlivější na klimatické podmínky než ty s rychlejším rozmnožováním. U ptáků, denních a nočních motýlů se však neprokázalo, že by velikost těla nebo míra specializace rozhodovaly o tom, který z obou faktorů převládá.
Ochrana přirozených stanovišť je zásadní
Nová zjištění ukazují, že úbytek biologické rozmanitosti nelze vysvětlovat pouze změnou klimatu. Významnou roli hraje také lidská činnost, zejména způsob využívání půdy a proměny přirozených stanovišť.
Oba vlivy spolu navíc úzce souvisejí. Živočichové se musí přizpůsobovat nejen měnícím se teplotám a dalším klimatickým podmínkám, ale také změnám prostředí, ve kterém hledají potravu, úkryt a místa k rozmnožování.
Vědci proto doporučují věnovat větší pozornost ochraně a obnově přirozených stanovišť. Zachování rozmanité krajiny může živočichům pomoci lépe zvládat změny klimatu a současně omezit úbytek druhů způsobený lidskou činností.
Výsledky také ukazují, že ochranná opatření je potřeba přizpůsobovat jednotlivým druhům a místním podmínkám. Promyšlené využívání krajiny a obnova poškozených stanovišť tak mohou přímo přispět k zachování biologické rozmanitosti.
