Praha 13. října 2026 (PROTEXT) – Z průzkumu Atos vyplývá, že české organizace loni absolvovaly průměrně jeden penetrační test. Chtěly by jich až šest. Penetrační testeři hledají způsob, jak testy urychlit a zlevnit s využitím umělé inteligence.
Velké české firmy a organizace státní správy v roce 2025 v průměru realizovaly jeden penetrační test na systém či aplikaci, jehož cílem bylo prověřit reálný stav jejich bezpečnostního nastavení. Do budoucna by však takových testů chtěly uskutečnit násobně více. Vyplynulo to z průzkumu firmy Atos mezi šesti desítkami organizací v ČR.
„Penetrační testy jsou simulované, předem domluvené a schválené ‚útoky‘ prováděné odborníky na kyberbezpečnost, kteří vůči firemní infrastruktuře či aplikacím postupují jako profesionální hackeři. Organizacím pomáhají reálně ověřit, nakolik jsou jejich systémy připraveny na skutečné napadení a odhalit zranitelnosti, které by mohl využít opravdový útočník,“ popisuje Tomáš Hlavsa, bezpečnostní ředitel společnosti Atos.
Z průzkumu vyplynulo, že pouze firmy ve finančním sektoru byly v roce 2025 schopny provést průměrně dva penetrační testy na systém či aplikaci během dvanácti měsíců. Firmy z oboru průmyslové výroby absolvovaly průměrně jeden penetrační test, u organizací státní správy byl průměr nižší než jeden test za dvanáct měsíců. Čtvrtina oslovených organizací neprovedla v roce 2025 ani jediný penetrační test.
Pro zajištění bezpečnosti vlastních aplikací a systémů by české organizace chtěly ideálně realizovat tři až pět penetračních testů nad daným systémem ročně. Nejvyšší číslo udávaly firmy z finančního sektoru, které by test uvítaly každý druhý měsíc, firmy v energetice a farmaceutickém průmyslu v průměru čtyřikrát ročně. Organizacím státní správy by test stačil dvakrát až třikrát ročně.
Jako hlavní limit počtu uskutečněných penetračních testů organizace nejčastěji udávaly vysoké náklady a organizační náročnost testů. „Připravit jeden penetrační test ve velké organizaci trvá dva až tři týdny a jeho provedení pak znamená náklad 60 až 250 tisíc korun. Příprava testu znamená především přesné stanovení pravidel, která musí testeři dodržet. Organizace si tak předem určí, do jakých systémů se mohou simulovaně ‚prolomit‘ a které napadnout nesmí,“ vysvětluje Tomáš Hlavsa.
Penetrační testy lze urychlit a zlevnit díky AI, kontrolu ale musí mít vždy člověk
„S tím, jak se zkracují intervaly mezi detekovanými technickými zranitelnostmi a na ně reagujícími updaty výrobců hardwaru a softwaru, roste i riziko, že i po řádně provedeném penetračním testu se testovaný systém stane znovu zranitelný. Nutně tedy roste potřeba penetrační testy opakovat ve stále kratších intervalech. V několika případech jsme letos prakticky ověřili, že s využitím nástrojů agentické umělé inteligence dokážeme některé fáze penetračních testů výrazně urychlit a zlevnit,“ říká Tomáš Hlavsa. V praxi se tak podařilo zkrátit dobu trvání testu na tři až pět dnů a snížit náklady o třetinu ve srovnání s loňským rokem. AI nástroje přitom garantují stejně vysokou nebo vyšší kvalitu testů ve srovnání s těmi, které provádí lidský specialista – a to díky tomu, že mohou vzít v potaz předchozí nálezy, či nálezy ze srovnatelných testů.
„Kontrolu nad AI nástroji však musí mít vždycky člověk. Je zodpovědný za nastavení pravidel, ve kterých se nástroje umělé inteligence mohou pohybovat, a za jejich průběžné dozorování. Stejně tak odborník – člověk je zodpovědný za vyhodnocení, které zjištěné zranitelnosti jsou nejvážnější a vyžadují rychlou nápravu, a navrhnout postup,“ popisuje Tomáš Hlavsa.
Společnost Atos v průzkumu provedeném v srpnu a září 2026 oslovila vybrané velké české firmy a organizace státní správy, do průzkumu se zapojilo celkem 61 subjektů.
Zdroj: Atos Czech Republic
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59590.
