Rozsáhlé mangrovové lesy, které po desetiletí ničily úniky ropy, se v Nigérii postupně obnovují. Místní ženy vysazují nové stromy a pomáhají vracet život do poškozených mokřadů, na kterých závisí řada živočišných druhů i místních obyvatel. Od roku 2018 se jim podařilo vysadit už tři miliony mangrovů.
Oblast Ogoniland v deltě Nigeru patří k místům, která dlouhodobě poznamenala těžba ropy. Úniky ropných látek znečistily řeky, poškodily rozsáhlé mangrovové porosty a připravily mnoho obyvatel o možnost rybolovu a sběru mořských živočichů. Obnově zdejší přírody se nyní věnuje organizace Lokiaka Community Development Centre, kterou v roce 2003 založila ekologická aktivistka Martha Agbani.
Projekt se zaměřuje především na zapojení místních žen, které se učí obnovovat mangrovové lesy přímo v terénu. Organizace jich dosud vyškolila více než 400 a mnohé z nich získané zkušenosti předávají dál. Od roku 2018 se jejím týmům podařilo vysadit tři miliony mangrovů a obnovit 190 hektarů mokřadních lesů.
Mangrovy potřebují dostatek prostoru
Jedním z míst, kde obnova probíhá, jsou mokřady Teenama. Ženy zde vysadily více než 150 tisíc mangrovových sazenic. Postupně přitom zdokonalily způsob výsadby. Zpočátku umisťovaly mladé stromky příliš blízko sebe, takže si při růstu vzájemně překážely korunami.
Dnes při výsadbě používají dvoumetrovou tyč, pomocí které odměřují správné rozestupy. Důležité je také vybrat vhodné místo, kde mají mangrovy dostatek vody a dobré podmínky pro růst. Obnova lesa totiž nespočívá pouze ve vysazení co největšího množství stromů, ale především v jejich dlouhodobém přežití.
Další překážkou je invazní palma nipa, která se šíří po narušených mokřadech a vytlačuje původní vegetaci. Její husté porosty navíc komplikují přístup do některých oblastí. Místní muži proto pomáhají tyto palmy odstraňovat a připravují půdu pro výsadbu původních mangrovů.
Do obnovených mokřadů se vracejí živočichové
Mangrovové lesy mají pro zdejší přírodu zásadní význam. Poskytují úkryt rybám, krevetám a měkkýšům, slouží jako prostředí pro vývoj mladých vodních živočichů a pomáhají chránit pobřeží. Zároveň ukládají uhlík a podporují obživu místních komunit. Mangrovový ekosystém v deltě Nigeru je největší v Africe a třetí největší na světě. Rozkládá se přibližně na jednom milionu hektarů.
Výsledky obnovy jsou už na některých místech viditelné. Do mokřadů se postupně vracejí ryby a krabi, jejichž výskyt naznačuje zlepšování podmínek. Odborníci však upozorňují, že skutečný úspěch nelze hodnotit pouze podle počtu vysazených stromů. Rozhodující je také to, zda se nové porosty dlouhodobě udrží a dokážou znovu poskytovat vhodné prostředí pro vodní živočichy.
Projekt proto vedle samotné výsadby zahrnuje také vzdělávání místních rybářů v rozpoznávání jednotlivých druhů a péči o mladé mangrovy. Cílem je, aby obyvatelé dokázali o obnovené mokřady dlouhodobě pečovat sami a aby se mangrovové lesy znovu staly přirozenou součástí zdejší krajiny.
