Spojené státy plánují 3. prosince veřejně odvysílat popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zastřelil 13 lidí na vojenské základně Fort Hood v Texasu. Pokud se uskuteční, půjde o první popravu popravčí četou v americké armádě od druhé světové války a vůbec první živě přenášenou popravu v historii USA. Plán oznámil ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož má veřejnost vidět, jaké následky mají podobné zločiny. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.
Pentagon ve čtvrtek potvrdil, že poprava šestapadesátiletého Hasana má být přenášena živě. Hegseth o záměru nejprve informoval v rozhovoru pro konzervativní stanici Real America’s Voice. Následně jeho slova agentuře Reuters potvrdil představitel ministerstva obrany, který si nepřál být jmenován.
„Ministr má pravdu. Poprava bude vysílána živě. Podrobnosti budou následovat,“ uvedl představitel Pentagonu. Zatím není jasné, na jaké platformě bude přenos dostupný ani zda bude jeho sledování nějak omezeno.
BREAKING: The Pentagon says it will livestream the firing squad execution of Fort Hood shooter Nidal Malik Hasan. https://t.co/LDCCkdNYe2
— The Associated Press (@AP) October 8, 2026
Hegseth uvedl, že termín i místo popravy byly zvoleny záměrně. Má se konat ve čtvrtek 3. prosince ve 13 hodin na základně Fort Hood, tedy přibližně ve stejnou dobu, stejný den v týdnu a na stejném místě, kde Hasan před 17 lety útočil.
„Zajistíme, aby to lidé mohli sledovat, aby to bylo veřejné. Protože lidé musí pochopit, že podobné činy mají vážné následky,“ prohlásil ministr obrany.
Zastřelil 13 lidí na vojenské základně
Nidal Hasan působil jako psychiatr americké armády. Dne 5. listopadu 2009 začal střílet v přeplněné zdravotnické budově na základně Fort Hood v Texasu, kde vojáci před nasazením absolvovali lékařské prohlídky a očkování.
Při útoku zabil 13 lidí. Šlo o nejtragičtější útok mimo bojové operace v historii amerických vojenských základen. Hasan měl být přitom jen několik týdnů poté vyslán do Afghánistánu.
Během zatýkání jej postřelila policie. Následkem zranění částečně ochrnul a od té doby je odkázán na invalidní vozík.
Před vojenským soudem se Hasan k tomu, že střílel, přiznal. Tvrdil, že svým jednáním chtěl chránit muslimy a Taliban v Afghánistánu. V srpnu 2013 jej vojenská porota uznala vinným ve 45 bodech obžaloby zahrnujících úkladné vraždy a pokusy o ně a odsoudila k trestu smrti.
Podle amerického vojenského práva musí popravu popravčí četou schválit prezident. Donald Trump tak na Hegsethovo doporučení učinil, jak Pentagon oznámil v pondělí.
Hegseth svůj postup obhajuje také historickým odkazem. Připomněl, že armáda podobnou popravu neprovedla od druhé světové války. Na otázku, zda měl Hasan nějaká poslední přání, odpověděl stručně: „Je mi to jedno. Uvidíme se 3. prosince.“
Právníci pochybují, zda se poprava uskuteční
Plán živého vysílání vyvolává otázky nejen kvůli neobvyklému způsobu popravy, ale také kvůli jeho právním důsledkům. Podle právníka Johna Millse, který zastupuje odsouzené k smrti, nemá veřejně přenášená poprava v moderních amerických dějinách obdobu.
„Připadá mi, že cílem je vytvořit groteskní podívanou,“ uvedl Mills. Rozhodnutí označil za bezprecedentní a upozornil, že se pohybuje na nejisté právní půdě.
Podle něj navíc Hasanův odvolací proces ještě neskončil. Odsouzený se pravděpodobně obrátí také na federální soud, což by mohlo výkon trestu odložit. Mills proto pochybuje, že se poprava skutečně uskuteční v oznámeném termínu.
Odbornice na způsoby poprav Deborah Denno z Fordham University upozornila, že Spojené státy dosud žádnou popravu živě nevysílaly. Podle ní by přenos znamenal dosud nevídanou míru veřejné kontroly nad tím, jak se trest smrti vykonává.
Otevřené zůstávají také praktické otázky, například zda by přenos podléhal věkovému omezení a zda by jej vůbec umožňovala pravidla internetové platformy, která by jej měla zprostředkovat.
Poslední poprava v americké armádě se uskutečnila v roce 1961. Voják odsouzený za znásilnění jedenáctileté dívky byl tehdy oběšen. Posledním známým případem vojenské popravy zastřelením je leden 1945, kdy byl za dezerci popraven americký voják Eddie Slovik.
Popravčí čety přitom z amerického právního systému zcela nezmizely. Nejméně pět států tuto metodu nadále umožňuje a Jižní Karolína ji v roce 2025 použila poprvé po 15 letech ve Spojených státech.
Trumpova administrativa navíc nedávno rozšířila povolené způsoby výkonu federálních trestů smrti o zastřelení, elektrické křeslo a usmrcení plynem. Jedním z důvodů jsou rostoucí problémy se získáváním látek používaných při smrtících injekcích.
Na rizika spojená s výkonem trestu smrti upozornil také případ Christy Pike v Tennessee. Její plánovaná poprava minulý týden selhala, když se vězeňskému personálu nepodařilo správně podat smrtící injekci. Odsouzená přežila, ale skončila v nemocnici ve vážném stavu.
Hasanova plánovaná poprava tak přichází v době obnovené debaty o trestu smrti ve Spojených státech. Zatímco Hegseth považuje veřejný přenos za způsob, jak ukázat důsledky závažných zločinů, právní experti upozorňují na jeho bezprecedentní povahu a možné soudní překážky. O tom, zda se 3. prosince opravdu uskuteční, tak ještě nemusí být definitivně rozhodnuto.
