Na několika místech světa existují výzkumná zařízení, kde jsou darovaná lidská těla ponechána pod širým nebem a vědci sledují jejich přirozený rozklad. Zkoumají vliv počasí, půdy, hmyzu i času. Poznatky pak mohou kriminalistům pomoci určit, jak dlouho je člověk mrtvý nebo zda bylo s tělem po smrti manipulováno.
Takzvané farmy mrtvol jsou ve skutečnosti specializované laboratoře forenzní tafonomie. Výzkumníci v nich studují fyzikální, chemické a biologické změny, které začínají bezprostředně po smrti a pokračují až do nalezení ostatků. Jedno z podobných zařízení funguje například v australském Novém Jižním Walesu, kde jsou podmínky záměrně přizpůsobené místnímu klimatu.
Mrtvé tělo se může samo posunout o desítky centimetrů
Jedním z překvapivých poznatků je, že poloha nalezeného těla nemusí odpovídat poloze, ve které původně zůstalo. Australský výzkum pomocí časosběrných kamer sledoval rozklad jednoho darovaného těla po dobu 16 měsíců a zaznamenal pohyb všech končetin. Jeden ze sledovaných bodů na pravé ruce se za tuto dobu posunul celkem o 51,65 centimetru.
K pohybu dochází v různých fázích rozkladu. Zpočátku může polohu částí těla měnit nadýmání, později zase vysychání a smršťování měkkých tkání. Pro vyšetřovatele je taková informace důležitá například při posuzování neobjasněných úmrtí. Samotná poloha ostatků totiž nemusí automaticky znamenat, že je na dané místo někdo přesunul.
Těla vědě darují sami lidé
Výzkum nestojí na neidentifikovaných mrtvých. Například průkopnické zařízení při University of Tennessee využívá program dobrovolného dárcovství těl. Po smrti dostane každý dárce identifikační číslo a jeho tělo je umístěno ve venkovní výzkumné laboratoři. Po dokončení rozkladu jsou kosterní pozůstatky vyčištěny a uchovány pro další vědecký výzkum.
Vědci přitom stále hledají nové způsoby, jak z rozkladu získat přesnější informace. Studie zveřejněná letos v časopise Forensic Science International například zkoumala, jak se během několika měsíců mění izotopové složení lidské kůže. Podobné chemické změny by jednou mohly pomoci zpřesnit odhad doby, která uplynula od smrti.
Farmy mrtvol tak mohou působit morbidně, jejich hlavním účelem je ale vytvořit podmínky, které nelze věrně nahradit figurínami ani laboratorními modely. Výsledky se využívají při výuce forenzních odborníků i při skutečném vyšetřování úmrtí.
