Americký trh práce v červenci překvapivě ztratil 23 tisíc pracovních míst. Slabá čísla ale burzy nezastavila. Investoři očekávají, že horší vývoj zaměstnanosti přiměje centrální banku k opatrnějšímu rozhodování o úrokových sazbách.
Ekonomové přitom před zveřejněním údajů očekávali vznik přibližně 80 tisíc míst. Výsledek zaostal i za předchozími měsíci, jejichž čísla statistici následně výrazně snížili. Odhad za květen klesl ze 129 tisíc nových míst na 63 tisíc a červnový přírůstek z 57 tisíc na 20 tisíc.
Americký Úřad pro statistiku práce oznámil, že nezaměstnanost přesto mírně klesla ze 4,2 na 4,1 procenta. Důvodem však nebyl výraznější nábor pracovníků. Z pracovní síly během měsíce odešlo přibližně 264 tisíc lidí, kteří proto přestali být zahrnuti mezi nezaměstnané.
Školství a maloobchod propouštěly
Největší úbytek zaznamenalo školství spravované místními úřady, kde zaniklo 50 tisíc pracovních míst. Maloobchod přišel o 19 tisíc pozic a finanční sektor o dalších 14 tisíc. Naopak zdravotnictví vytvořilo 22 tisíc míst, jeho růst ale zpomalil oproti průměru předchozích dvanácti měsíců.
Soukromý sektor jako celek přidal 30 tisíc pozic. Průměrná hodinová mzda meziročně vzrostla o 3,2 procenta. Její růst tak zůstává pod tlakem zvýšené inflace, která komplikuje další postup americké centrální banky.
Slabá data podpořila akciové trhy
Wall Street na čísla reagovala růstem. Index S&P 500 vystoupal na nové maximum a americké akcie zaznamenaly druhý růstový týden v řadě. Trhy totiž začaly více počítat s tím, že centrální banka nebude kvůli ochlazujícímu se trhu práce spěchat s dalším zvýšením úrokových sazeb.
Situaci centrální bance komplikuje přetrvávající inflace a nejistota kolem cen energií. O dalším směřování měnové politiky proto mohou rozhodnout nová inflační data.
